Od roku 1993, kdy poprvé vstoupil do byznysu, žil Laxman Narasimhan na pětadvaceti různých adresách. To není za 29 let úplně špatný „cestovatelský“ výkon. San Francisco, Toronto, Nové Dillí, New York, naposledy Londýn… A teď k nim přibude Seattle. Právě tam se v říjnu přesune, aby nasál vůně a atmosféru ústředí kavárenského řetězce Starbucks, jehož šéfem se v dubnu 2023 formálně stane.

Ten půlrok, který mezi jeho příchodem do firmy a oficiálním převzetím ředitelského žezla uplyne, vyplní stínováním legendy – provázet a zaučovat ho bude samotný Howard Schultz. Tedy muž, bez kterého by Starbucks nebyl globální ikonou a kavárenskou jedničkou. Dost možná by vlastně nebyl vůbec, protože stejně jako Apple měl Steva Jobse, Starbucks má Schultze.

Do firmy přišel poprvé v roce 1981 a z deseti let staré, jen pár restaurací provozující společnosti postupně udělal byznysový stroj, který navíc po pár letech i majetkově ovládl – a následně uvedl na burzu Nasdaq. Poprvé z čela firmy odešel v roce 2000 a stáhl se více do pozadí. Jenže finanční krize, která na Starbucks dolehla, ho přiměla se vrátit, takže v roce 2008 na nejvyšší post opět usedl a zůstal v něm do roku 2017.

Tehdy přišel druhý Schultzův odchod z kanceláře CEO, kde ho nahradil jeho žák Kevin Johnson. Ten se s funkcí ale nakonec nesžil tak, jak si Schultz a představenstvo podniku představovali (navíc gastronomii tvrdě zasáhla covidová pandemie), takže letos na jaře se Schultz vracel znovu. A jedním z jeho úkolů coby dočasného šéfa bylo najít za sebe plnohodnotnou náhradu.

Foto: Starbucks

Šéf Starbucks Howard Schultz

Tou má být právě pětapadesátiletý rodák z Indie Laxman Narasimhan, který poslední tři roky řídil drogistický kolos Reckitt, který má svém portfoliu značky jako Durex, Nurofen, Air Wick, Finish nebo hlavně v zámoří velmi populární čistící prostředek Lysol. „Laxman skončí jako náš šéf k 30. září 2022. Rozhodl se odstoupit z osobních a rodinných důvodů, přesune se do USA, kde dostal nabídku, která mu umožní tam žít s rodinou,“ uvedl britsko-nizozemský koncern krátce předtím, než vešlo ve známost, že onou nabídkou je postavit se do čela Starbucks.

Narasimhan vyrostl v Indii, měl dva sourozence, oba ale zemřeli – sestra ještě před jeho narozením a bratr, když mu bylo šest let. Otec byl podnikatel a matka učitelka. Vystudoval nejprve strojírenskou fakultu vysoké školy v Pune, v roce 1991 se přestěhoval do USA, kde ještě absolvoval němčinu a mezinárodní vztahy na univerzitě v Pensylvánii. Na prestižní Wharton School později získal i titul MBA. Bezprostředně po škole nastoupil do poradenské společnosti McKinsey, kde strávil devatenáct let.

V roce 2012 přestoupil Narasimhan do Pepsi, kde působil dalších sedm let na pozici obchodního ředitele, než přijal nabídku přestěhovat se do Londýna a řídit nadnárodní chemicko-drogistický koncern. Ten trpěl řadou problémů a Narasimhan ho začal postupně měnit. Byl v tom úspěšný, do popředí například vystrčil zdravotnické a hygienické prostředky, což se pak vyplatilo při pandemii, kdy lidé mnohem více nakupovali dezinfekční a čistící výrobky. Ostatně akcie firmy na oznámení jeho odchodu reagovaly propadem.

Jak vyplývá i z prohlášení Reckittu, ve Velké Británii s Narasimhanem trvale nežila jeho rodina, ta zůstala v USA. S manželkou Vidhyou mají dvě děti, pětadvacetiletou dceru a osmnáctiletého syna. V Londýně ovšem manažer nebyl sám – byla tam s ním jeho matka. Sám se smíchem při rozhovoru pro The Wall Street Journal připustil, že to ne vždy, především v době lockdownů, bylo snadné: „Jednou se stalo, že jsem měl online mítink a moje matka vstoupila do záběru a vynadala mi, že jsem nevynesl odpadky. Takže jsem musel setkání přerušit a udělat to.“

Žádný velký odpočinek ho nečeká ani v Seattlu, ačkoliv tam s ním už bude jeho manželka a potomci. Také Starbucks, podobně jako předtím Reckitt, prochází proměnou. Tu už začal promýšlet Howard Schultz, protože když v dubnu nastupoval, kromě nalezení svého nástupce si za prioritu vytkl i změny ve fungování firmy a přizpůsobení restaurací nové realitě. Jak té postcovidové, kdy se změnily návyky zákazníků, tak té finančně-ekonomické, protože celý svět trápí inflace, drahé energie a další nejistoty. Narasimhan bude tím, kdo pak bude mít implementaci těchto změn na starost.

Starbucks se zatím daří ekonomickými turbulencemi, které začínají na gastronomii opět tvrdě dopadat, manévrovat úspěšně. Za druhý kvartál tohoto roku se kavárenské společnosti, jež má po celém světě včetně Česka pětatřicet tisíc restaurací, podařilo navýšit meziročně obrat o tři procenta. Bylo to ale dané tím, že zvedla ceny nápojů a zákusků, celkový počet nákupů jí naopak poklesl.

Schultz by měl po nástupu Narasimhana zůstat i nadále v širším vedení Starbucks. A zřejmě se znovu vrátí k tomu, čemu se věnoval v posledních letech nejvíc – stala se z něj ikona manažerského a byznysového světa, vydal několik velmi úspěšných knih o tom, jak vést a budovat velké firmy, zvažoval dokonce kandidaturu na amerického prezidenta. Ta bude mimochodem v listopadu 2024 zase aktuální.