Student navrhl rakve pro domácí mazlíčky z mycelia. Získal za to cenu za udržitelný design

Kombinovaný znak alfy a omegy na rakvích i urnách značí nejen koloběh života, ale také návrat živin do ekosystému.

Eliška NováEliška Nová

rakve-z-mycelia

Foto: Reborn Design

Rakve z mycelia pro domácí mazlíčky vyhrály cenu Reborn Design

0Zobrazit komentáře

V Nizozemsku navrhl designér Bob Hendrix rakev, která je vyrobená z mycelia. Taková rakev desetkrát rychleji rozloží tělo, spolu s myceliem se pak takhle navrací do půdy potřebné živiny. Projektem se inspiroval český student Fakulty architektury Vojtěch Vydržel, který navrhl v rakvích z podhoubí pohřbívat domácí mazlíčky. V úterý za to získal cenu Reborn Design.

Soutěž vybírá ty nejlepší nápady, které jsou designové a ekologické k tomu. Do letošního ročníku se přihlásila skoro stovka studentů ze sedmi univerzit. Vítězové jsou ve čtyřech kategoriích, projekt Mykofin, který přichází s nápadem „houbových“ rakví pro zvířata, byl nejlepším v kategorii Experimentální design z mycelia, získal ale také cenu veřejnosti.

Vydržel se svým projektem míří na chovatele domácích zvířat, kteří hledají, jak se důstojně, ale zároveň šetrně a ekologicky rozloučit se svými mazlíčky. „Využití mycelia na rakve mi přijde jako správná cesta, jakým způsobem zužitkovat specifické vlastnosti materiálu a jak zároveň snížit dopad pohřebního průmyslu na životní prostředí. Rozhodl jsem se proto zaměřit na to, jakým způsobem by se takové využití dalo implementovat i v Česku. Dobrým začátkem, jak tento způsob pohřbu rozšířit do povědomí, jsou pohřby domácích mazlíčků. Lidé by tak mohli mít příležitost, jak se s takovou alternativou seznámit dřív, než by se odhodlali do rakve z mycelia uložit své zesnulé,“ uvádí Vydržel ve svém projektu.

Domácího mazlíčka má podle studenta doma asi 57 procent českých domácností. Rakev z mycelia by pak mohla být zajímavá možnost až pro třetinu chovatelů, kteří si podle veterináře Martina Otáhala berou svá zvířata domů na soukromý pohřeb. Další třetina pak svá zvířata nechává zpopelnit. Z toho podle studenta vyplývá, že stejně jako zpracování rakve je také důležité zpracování urny.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vydržel navrhl rakve z mycelia v několika velikostech, podle typu zvířete. Nahoru jim umístil kombinovaný znak alfy a omegy, který odkazuje nejen na počátek a konec, na koloběh života, ale symbolizuje také funkci, kterou mají rakve plnit, a to je navrácení živin do ekosystému. Urny je pak možné uchovat v suchu při pokojové teplotě zhruba rok. Pak by se měly zakopat do země.

„Už při hlasování o cenu veřejnosti rezonoval projekt Mykofin. Rakve pro zvířecí mazlíčky poutaly pozornost během výstavy na Fakultě architektury. Je to ukázka projektu, který propojuje neotřelý materiál s novou funkcí a poptávkou spotřebitelů,“ uvádí spoluzakladatelka Reborn Design Jitka Hvězdová.

V další kategorii, Recyklovatelný stavební materiál, uspěla Barbara Rakovská s akustickými panely Wavy Pebble. I ten přitom pracuje s podhoubím, má jít totiž o experimentální design z mycelia, který využívá sádrokarton. V kategorii Odpad z 3D tisku zvítězila Tereza Johnová. Ta vytvořila různé materiály na výrobu pingpongového stolu i pálek. Poslední úspěch v kategorii Recyklovaný PET slavila Karolína Petřeková, která vyrobila festivalový stolek, jenž zároveň funguje jako pomůcka na přenášení nápojů.

Hlavními partnery Reborn Design jsou výrobce 3D tiskáren Prusa Research nebo developer Skanska. Partnerem je také Fakulta architektury ČVUT nebo IKEA. „Propojení designu s principy cirkulární ekonomiky má velký potenciál přispět k větší udržitelnosti, a to zvláště ve stavebnictví. Věříme, že cirkulární přístup by měl začínat už na začátku plánování projektů,“ říká k tomu manažerka Skansky pro udržitelnost Eva Nykodýmová.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Nesnězeno před vyhozením zachránilo 300 tisíc jídel. Spojilo se s Maďary, společně šli na Slovensko

Projekt u nás navázal spolupráci například s řetězcem Penny, zároveň hlásí investici v desítkách milionů korun.

Peter BrejčákPeter Brejčák

munch-international-team-min

Foto: Nesnězeno

Mezinárodní tým projektu Nesnězeno po fúzi s maďarským Munchem

0Zobrazit komentáře

Funguje jednoduše. Restaurace, kavárny nebo další podniky v aplikaci nabídnou balíček s přebytky jídla, který musí být zlevněný minimálně o padesát procent z původní ceny. Uživatel si to koupí, na místě vyzvedne a pomůže tak ušetřit jídlo, které by jinak pravděpodobně skončilo v koši. Projekt Nesnězeno funguje již pět let a nyní oznámil, že se spojil se svým maďarským protějškem Munch a společně získali investici.

Jen v Česku aktuálně Nesnězeno registruje 1 400 podniků a aplikaci si u nás stáhlo pět set tisíc uživatelů. „Zachránili jsme přes tři sta tisíc porcí jídla v hodnotě téměř dvacet milionů korun,“ přibližuje pro CzechCrunch spoluzakladatel projektu Jakub Henni. Nesnězeno začínalo jako studentský projekt, za kterým kromě Henniho stála i Michaela Gregorová.

Jejich cílem bylo bojovat proti plýtvání jídlem v brněnských restauracích a kavárnách přes facebookovou stránku. V roce 2019 spustili mobilní aplikaci a působnost rozšířili i do supermarketů, pekáren a dalších obchodů s jídlem, navíc také geograficky do dalších měst v Česku. Gregorová z projektu odešla předloni v únoru, kdy prodala svůj podíl Hennimu. Projekt se ale vyvíjel dál. Loni v listopadu proběhla fúze s maďarským protějškem Munch.

Jak ke spojení vůbec došlo? „Se zakladateli Munch jsme byli v kontaktu na LinkedInu, kde mě oslovili. Hned po druhém setkání přišli s nápadem fúze, díky které bychom se stali největší platformou proti plýtvání jídlem v regionu a zároveň díky mezinárodnímu přesahu zajímavějším startupem pro investory,“ přibližuje Henni. Obě společnosti navíc chtěly expandovat na Slovensko, proto jim dávalo smysl síly spojit místo toho, aby si konkurovaly. Došlo tak k fúzi. Původní podílníci ve firmě zůstali.

zakladatele_nesnezeno

Foto: Nesnězeno

Zakladatelé Nesnězena Michaela Gregorová a Jakub Henni

Nyní již společně zastřešují přes 2 200 partnerů a napříč zeměmi už mají milion stažení aplikace. V dubnu oba projekty vstoupily také na zmiňované Slovensko, kde působí pod značkou Munch a mají asi čtyřicet aktivních partnerů. „Zatím fungujeme v Bratislavě, kde máme zapojené například všechny kavárny Starbucks – fungují s námi také v Česku a Maďarsku,“ přidává podrobnosti Henni.

V aplikaci si uživatelé mohou prohlížet nabídky různých prodejců jídla od malých kaváren či cukráren přes restaurace i velké sítě. Nově spolupracuje také se supermarkety Spar a Interspar v Maďarsku či s řetězcem Penny v Česku. Tato spolupráce je nyní ve fázi pilotního testování a zapojených je sedm poboček v Praze. V blízké době má dojít na rozšíření i do dalších měst včetně Brna, Olomouce a Ostravy, později možná i dále.

Z pohledu uživatelů Penny na prodejně vytvoří balíček ze zbylých potravin jako ovoce, zelenina, mléčné výrobky, pečivo či uzeniny v původní hodnotě minimálně 160 korun. V aplikaci pak balíček nabídne za 79 korun a uživatel si jej může vyzvednout na pokladně. „Nabídnuté balíčky se většinou prodají v rámci několika minut,“ pochvaluje si Henni. Byznys model Nesnězena je přitom obecně postavený na provizi z prodeje partnera a za poslední rok prý společně s Munchem obratově narostly na desetinásobek, konkrétní čísla však neprozrazují.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Projekt zaujal také investory. Blíže nespecifikované desítky milionů korun do firmy vložil český fond Tilia Impact Ventures, maďarští Fiedler Capital a BNL Start Partners či slovinští Silicon Gardens s přispěním andělských investorů Petera Zaborzkyho a Martina Ducháčka. Prostředky mají posloužit na růst ve střední a východní Evropě zahrnující země jako Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Rumunsko, Řecko i Bulharsko.

„Globální potravinový řetězec trpí strukturálními nedostatky, od způsobu výroby potravin až po jejich spotřebu. Nakonec zhruba třetina vyprodukovaných potravin skončí jako odpad. Munch má jedinečnou pozici tento status quo změnit, počínaje regionem střední a východní Evropy. Pevně věříme v jejich produkt, tým a jejich schopnost škálovat tento dopad v celosvětovém měřítku,“ říká Petr Vítek, partner a spoluzakladatel Tilia Impact Ventures.

Zatímco nedávné investiční kolo posílilo pozici Nesnězena a Munche na současných trzích, ambice společnosti sahají výše. „Pevně věříme, že startup ze středovýchodní Evropy s ekologickým dopadem vyroste v globálního hráče. Doposud jsme ukázali pouze zlomek našeho potenciálu a soustředíme se na další investiční kola, díky kterým posuneme naši vizi dopředu,“ věří ředitel Munche Bence Zwecker.