Když před téměř dvěma tisíci lety vybuchl Vesuv, proměnil v uhel několik stovek papyrů ve městě Herculaneum. Co se na těchto svitcích ukrývá, dodnes nikdo netuší. Jakékoliv pokusy o rozvinutí sežehnutého a spečeného papyru byly marné, až dosud. Jednadvacetiletý student v nich dokázal za pomoci umělé inteligence rozluštit první slovo, za což dostal odměnu ve výši téměř milionu korun. Komu se podaří rozluštit kompletně celou hádanku, může se těšit na ještě zajímavější odměnu.

Výbuch sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu byl katastrofou, díky které však můžeme lépe chápat tehdejší svět starověké Římské říše. Exploze za sebou totiž zanechala dokonale zakonzervované Pompeje a kromě nich erupce pohřbila i další římská města, mezi kterými je také Herculaneum.

Jak intenzivní celá tragédie byla, napovídají papyrové svitky nalezené právě v Herculaneu, které se vlivem žáru proměnily na kusy tvrdé sopečné horniny. Pohřbené v bahně čekaly na své znovuobjevení dalších 1700 let. Světlo světa znovu spatřilo zhruba 600 svitků při vykopávkách prováděných v roce 1752 na místě dnes známém jako Vila papyrů. Jméno dostalo právě díky nálezu, který se někdo snažil dostat do bezpečí. Svitky totiž byly uloženy v bednách připravených k přesunu pryč z vily, k čemuž však nikdy nedošlo.

Jakékoliv pokusy o rozevření či čtení spečených svitků vedly k rozpadu materiálu. Svitky jsou pomačkané, více či méně rozdrcené a jejich přečtení se zdálo být nemožné. Nicméně před čtyřmi lety se ukázalo, že do svitků nahlédnout přeci jen lze, a to s pomocí rentgenu.

Foto: Vesuvius Challenge

Podoba papyru proměněného na uhel

S jeho pomocí byly pořízeny detailní obrázky jednotlivých svitků, ovšem problémem bylo, že kvůli zuhelnatění není tmavý inkoust na podkladu vůbec vidět. Nicméně podrobnost pořízených snímků dávala vědcům naději, že by se v nich přeci jen mohlo podařit stopy po písmu vypátrat. A skutečně se tak stalo.

Byť první pokusy s infračerveným světlem a vytvořeným algoritmem pro čtení textu nebyly příliš úspěšné, v březnu tohoto roku byla za podpory dárců ze soukromého sektoru vyhlášena tzv. Vesuvská výzva, která měla dát věci rychleji do pohybu. Pořízené snímky byly vystaveny veřejně spolu se všemi informacemi, které do té doby vědci získali.

Pravidla soutěže jsou jednoduchá, komu se podaří rozluštit alespoň 140 znaků zaznamenaných na papyru, ten obdrží odměnu ve výši 700 tisíc dolarů, v přepočtu tedy 16,3 milionu korun. Navíc pro ostatní úspěšné hledače tajemství svitků je připraveno dalších 300 tisíc dolarů.

První zlom přišel v momentě, kdy jeden ze soutěžících objevil na svitcích trhliny kopírující písmena. Tento objev učinil po hodinách a hodinách zírání na svitky jen vlastníma očima. Jeho objev ukázal ostatním badatelům směr, který následovat. Někteří se pustili do vývoje softwaru s umělou inteligencí, která začala s kontrolou trhlin automaticky.

Today we are announcing a major breakthrough in the Vesuvius Challenge: we have read the first word from an unopened Herculaneum scroll.
The word is „πορφυρας“ which means „purple dye“ or „cloths of purple.“https://t.co/0EDGBX4t4h

Congratulations to 21yo computer science… pic.twitter.com/VLwtU9I8xl

— Nat Friedman (@natfriedman) October 12, 2023

Výsledek se dostavil v říjnu, kdy organizátoři soutěže vyhlásili vítěze finanční odměny za první rozluštěné slovo. Stal se jím student informatiky Luke Farritore, jehož program dokázal na svitcích rozluštit slovo πορφυ̣ρ̣ας̣, tedy purpur či purpurový. Totožné slovo pak nezávisle na něm objevil ještě jiný účastník soutěže, který též dostal finanční odměnu, byť nižší než Farritore.

Soutěž o rozluštění písma ve svitcích probíhá do konce tohoto roku a zúčastnit se jí může kdokoliv. Pokud by se svitky skutečně podařilo rozluštit, mohl by se počet dodnes dochovaných a rozluštěných antických textů zdvojnásobit, což by znamenalo obrovské obohacení znalostí o fungování tehdejšího světa.

Z konkrétně které oblasti, to mohou vědci aktuálně jen odhadovat. Svitky můžou nést soukromou korespondenci, obchodní záznamy či texty zcela jiného charakteru. Každý z nich by však měl pro historiky cenu stejně vysokou jako zlaté poklady.