Pokud někdy pojedete z Liberce směrem na Jablonec nad Nisou, možná se vám naskytne pohled, jak se u budovy místního výrobního podniku Novoplast vozí dospělí na plastových tatrách. Nemusíte se obávat o jejich psychické ani fyzické zdraví. To tu jen testují nosnost této legendární hračky, jejíž výroba zde byla před lety obnovena. Nám se naskytla možnost podívat se na proces vzniku Tatry 148, a dokonce si jednu u vlastnoručně složit.

Kdo by neznal klasickou plastovou tatru, která byla nepostradatelným společníkem při každém písečném dobrodružství před domem, panelákem či školkou. I já kdysi jednu měl, než mi ji tatínek omylem přejel autem. Vždy čekala připravená někde na zahradě, aby mohla odvézt kopu kamení, další hračky nebo třeba kamaráda.

Historie produkce zmenšených plastových modelů kopřivnické Tatry sahá do poválečných let a postupem času se z plastové Tatry 148 a pozdější Tatry 815 staly ikony mezi hračkami československého socialismu. To ovšem neznamená, že nebodují ani u dnešní generace. Ba naopak. Jak říká Kristýna Miškovská, která se svým mužem Václavem pokračuje v rodinné tradici společnosti Dino Toys, kterou založil její dědeček Vladislav Mareš, autor hry Dostihy a sázky, plastová Tatra patří mezi jejich nejúspěšnější produkty.

Oživit legendu, jejíž výroba skončila s příchodem revoluce, se rozhodli před deseti lety, a od té doby prodali již půl milionů kusů plastových pracantů. „Původní formy skončily ve sběru, takže jsme zahájili jednání s Tatrou Kopřivnice, od které jsme získali výhradní licenci, a vyrobili formy nové,“ vysvětluje Miškovská s tím, že se jednalo o nemalou investici. Jedna forma na plastový díl totiž může vyjít i na tři miliony korun – a takových dílů má znovuzrozená Tatra dvaadvacet.

Tatra začala být původně vyráběna v Polsku, ovšem po dvou letech byla výroba přesunuta právě do libereckého Novoplastu pod vedením Jiřího Vošousta. Podobně jako Dino Toys, také Novoplast, jehož roční obraty se pohybují okolo 200 milionů korun, je rodinný podnik. Jiří Vošoust jej přebral v roce 2008 od svého otce, který jej před více než třiceti lety zakládal se svým otcem.

Novoplast se specializuje především na výrobu obalů na potraviny, tedy lahve na kečupy a hořčice, přepravky, vědra a dávkovače. Příchod tatry tak pro zhruba 60 zaměstnanců podniku znamenal zajímavou změnu. „Jsme jediný automotive podnik, který nemusel v minulých letech omezovat výrobu,“ říká s úsměvem a v nadsázce Vošoust.

Jeho společnost dnes ročně vyrobí na 50 tisíc kusů Tatry 148 v délce 72 centimetrů, ke které se přidala také zhruba třicetitisícová roční produkce zmenšeného modelu ve velikosti třicet centimetrů. Tatry tu vyrábí z potravinářsky nezávadného plastu. Ten se vstřikuje do forem, ze kterých ve svižném tempu vypadávají jednotlivé komponenty. Šasi, kabina, sklápěcí korba, kolečka a další detaily jsou pak ručně kompletovány v jeden veselý celek.

Zkompletovat Tatru jsem si vyzkoušel na vlastní kůži. Na šasi se nasadí kabina, ta se opatří detaily, jako je mřížka chladiče, dále se nasadí kolečka na kovových osičkách a musí se zkontrolovat, zda jsou dobře umístěné náboje. Vepředu musí směřovat ven, vzadu zase dovnitř. Pak vše pod tlakem zacvaknout, přidat korbu a je hotovo. Pak už Tatra zamíří do krabice se stylovým retrodesignem a je připravená svému novému majiteli či majitelce vyklápět spoustu radosti.

A může to být opravdová nálož. Malá tatra má nosnost až 100 kilogramů a podle Jiřího Vošousta možná i víc. „Naši zaměstnanci, kteří jsou rozměrově větší, si kleknou do korby a z mírného kopce se rozjedou směrem na Jablonec,“ popisoval Vošoust s žertem způsob, jak testování hmotnosti probíhá. Materiál, který tu pro výrobu tater používají má díky obsahu kaučuku flexibilní vlastnosti, a proto nehrozí, že by něco křuplo a dítě poranilo.

„Produkt pravidelně každé tři roky testujeme v technickém a zkušebním ústavu,“ dodává Miškovská. Zákazníci si mohou vybírat z několika provedení, přičemž tím nejžádanějším je celooranžové, věrné velkému originálu, které chce bezmála polovina kupujících. Dále táhne červenomodré provedení či vojenské khaki. Mezi zákazníky jsou i zájemci ze zahraničí, kdy tatry míří především do Německa, východní Evropy, ale zájem je také v Izraeli.

V porovnání s původním modelem vyráběným za socialismu mají tatry od Dino Toys několik úprav. Chybí jim například volant, který se podle Vošousta vždy ulomil a jeho ostré fragmenty pak mohly děti poranit. Nový design také zkrátil tu část korby, která přesahuje přes kabinu vozu, a přibylo v ní šikovné madlo pro snadnější manipulaci.

V současné době Dino Toys pracuje na verzi tatry s bagrem, který též vychází z reálného modelu, a Václav Miškovský nevylučuje, že by Dino mohlo časem oživit i hranatější sestru Tatry 148, model 815. Podle náznaků Jiřího Vošousta by mohla přibýt i tatra inspirovaná Dakarem, vše je ale prozatím v řešení.