Stvořil socialistickou střílečku, teď vydává poctu zapomenuté české hře i Duně 2. S technem a chmelem
Říká si Spytihněv a jeho Hrot je retro akce jako z minulého století. Nyní si můžete zahrát Shrot, který zase uctívá starší strategii Paranoia!.
Co se stane, když smícháte jednu z prvních českých videoher, legendární strategii Dune 2, techno a chmel? Dostanete Shrot. Novou hru od jediného domácího vývojáře, která právě vyšla na Steamu. S obrovskou dávkou nostalgie, svižnou hratelností – ale třeba i českým dabingem.
Říká si Spytihněv. A dělá velmi neobvyklé videohry. Naposledy pobavil především české hráče střílečkou Hrot, kterou inspirovala hororová šedivost osmdesátkového Československa, paneláků a stanic metra. Akorát s příměsí postapokalyptické destrukce a brutální akce jako třeba z kultovních akcí Quake nebo Duke Nukem 3D. Tentokrát sólo vývojář změnil žánr a vydává realtimovou strategii Shrot.
Také ta těží z nostalgie, akorát úplně jiným způsobem. Spytihněvovi totiž učarovala vůbec první realtimová strategie z Česka s názvem Paranoia!, počin z videoherního pravěku devadesátých let. Ta zase nezapřela obrovskou inspiraci (někdo by řekl kopírku – nejen hratelností, ale i soupeřením tří stran o pouštní planetu s cennou surovinou) ikonickou prababičkou všech strategií Dune 2.
„U mě je motivace k vývoji her vždycky stejná. Že si tu hru chci užít jako hráč. A když neexistuje, tak si ji udělám. V tomto případě jsem chtěl hrát Paranoiu, mou srdcovku, ale spustit ji dnes není jednoduché, navíc má určité neduhy v hratelnosti i technickém zpracování,“ vysvětluje Spytihněv pro CzechCrunch.
„Paranoia mě navíc uchvátila i tím, že byla česká. České hry do té doby byly jen adventury, ale najednou někdo udělal strategii, která šla hrát i po síti, což neuměla ani původní Dune 2. Obdivoval jsem, že tu máme tak šikovné lidi,“ říká vývojář. Nejprve ho proto napadlo stvořit remaster titulu z roku 1995, ale nepovedlo se mu domluvit se s původními autory ze studia Phoenix Arts.
Tak podle slov sólo vývojáře vznikl klon, který je zároveň poctou. Pozměnily se třeba budovy, které hráč v roli velitele vojska staví, i jednotky, jež produkuje a vysílá do boje. Hudební doprovod tvoří techno. A místo hopsinek hráči těží chmel. „Zachován byl však celkový audiovizuální feeling, aby fungovala nostalgie,“ vysvětluje Spytihněv.
Poctou historickému vzoru je mimochodem i název hry. Ačkoliv od Spytihněvovy střílečky Hrot ji dělí jediné písmeno, ve skutečnosti je to také odkaz na starou českou strategii: „Použil jsem název Šrot, kterým tehdy tvůrci Paranoie označovali její plánované budoucí pokračování. Jen jsem zrušil háček, aby to v cizině nedělalo paseku.“