Začíná být čím dál větším strašákem, tím spíš, že někteří mají tendenci ho podceňovat. Řeč je o suchu, které se i v Česku několik posledních pár let vyskytuje v hojné míře. Čeští vědci nyní ukázali, že nárůst půdního sucha je alarmující na celém světě včetně střední Evropy. Dotýká se přitom výrazně i našeho státu.

Podle studie Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – neboli CzechGlobe – a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity vysychala půda v posledních čtyřech dekádách na třetině území světa, které není trvale zaledněné. To znamená, že na Zemi je čím dál intenzivnější sucho.

Půdní vlhkost je velmi důležitá, pokud se snižuje, ohroženo je zemědělství i lesy, které se potýkají s výskytem sucha. Tam, kde je nízká půdní vlhkost, je ale také horší průběh takzvaných horkých vln. Během nich je zpravidla teplota minimálně o pět stupňů vyšší než průměrná maximální teplota pro daný den, a to víc než pět dní po sobě. Česko je zná například z uplynulého léta.

Ostatně právě na starém kontinentu je pokles půdní vlhkosti velmi patrný. Vysušování je nejvýraznější v létě a postihlo převážně střední a východní Evropu. „Ve střední Evropě je vysušování rychlejší v její centrální a severozápadní části včetně České republiky a v oblasti Karpatského oblouku, naopak pomalejší v oblasti Panonské pánve, tedy převážně v Maďarsku,“ uvedl vedoucí mezinárodního týmu Jan Řehoř z CzechGlobe.

Foto: CzechGlobe

Intenzita sucha podle nové studie

Evropa na tom ale zdaleka není nejhůř. Z analýzy půdního sucha mezi roky 1981 až 2021 vychází nejhůře Jižní Amerika. „Vysušování tu zasáhlo významně 54 procent plochy kontinentu,“ uvádí Řehoř. Týká se to především centrální části světadílu, vysušování nezasáhlo sever a jih. Nejrychleji vysychala Argentina a Paraguay a také jihozápadní část Brazílie. Půdní vlhkost se tu každou dekádu snížila až o deset procent. Vědci se nicméně zaměřili i na to, kde se půdní vlhkost zvýšila. V případě Jižní Ameriky se tak stalo jen na jednom procentu území.

V Africe významně vysychalo čtyřicet procent kontinentu, zatímco vlhkost se tu zvýšila na osmi procentech území. V Asii vysychalo 32 procent území, vlhčích bylo šest procent. V Evropě bylo sušších 37 procent území a jen jedno procento se stalo vlhčím.

„Nejméně se vysychání dotklo Severní Ameriky, kde byl zjištěn statisticky významný pokles půdní vlhkosti na 16 procentech území a její nárůst na sedmi procentech,“ říká Řehoř. Ani Severní Americe se ale intenzivní vysušování nevyhnulo, dotklo se však jen malého území na středozápadu USA.

Málo pak postihlo půdní vysychání Austrálii a Oceánii. Letní a také podzimní sucho se nicméně dotýká i Austrálie. Co se sezónních trendů týče, pak sucho nejrychleji zasáhlo právě Jižní Ameriku a Evropu. Významně se naopak zvýšila vlhkost půdy v západní Indii, na tibetské plošině, v Kanadě a dokonce také v některých částech Afriky, které pokrývá poušť nebo polopoušť.

Podle vědců souvisí vysychání některých regionů s klimatickou změnou, hlavními důvody, proč k němu dochází, jsou zvyšující se teploty, které mohou i za výpar z půdy. Důvodem je také to, jak se mění rozložení srážek. Podle vědců by tak měly být přijaty účinné strategie pro boj se suchem.

CzechGlobe a Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně pro analýzu období od roku 1981 použily data z takzvané atmosférické reanalýzy, která jim umožnila modelovat půdní vlhkost v detailním rozlišení. O jejich práci na konci prosince informoval mezinárodní vědecký časopis Environmental Research Letters.