Náhodný objev v projektu malých modulárních reaktorů přispěl k tomu, že dánský jaderný startup Hyme začne vydělávat mnohem dřív, než se čekalo. Vědci totiž přišli na to, že v soli se dá ukládat energie. To by mohlo usnadnit přechod k udržitelným, bezemisním zdrojům.

Pokud by o tom ještě někdo neslyšel, sůl je nad zlato. Znovu na to teď přišli Dánové, kteří v roztavené soli uchovávají energii. Vývoj technologie se zdál slibný i nejbohatšímu občanovi skandinávské země. A tak neváhal a investoval do něj. 

Až dosud fungovala roztavená sůl lépe pro uchování tepla, nikoli však energie. To se ale změnilo, když dánská společnost Hyme objevila novou metodu. A to skladování energie pomocí hydroxidové soli. „Dokážeme nyní skladovat tepelnou energii za méně než polovinu nákladů. To nám umožňuje dostat se do fáze, kdy můžeme být konkurenceschopní bez jakýchkoli dotací,“ uvedl generální ředitel Hyme Ask Emil Løvschall-Jensen. 

Do začátku ovšem firma získala nemalou investici. A to jak od své sesterské společnosti Seaborg, která vyvíjí modulární jaderné reaktory, tak i od nejbohatšího Dána, módního a maloobchodního velikána Anderse Holcha Povlsena. Ten vlastní oděvní řetězec Bestseller, pod nějž spadají značky jako Vero Moda nebo Jack & Jones, a je i největším akcionářem online e-shopu s módou Asos nebo druhý největší akcionář Zalanda.

Holch Povlsen investoval do Hyme skrze svoji společnost Heartland A/S. Dohromady tak projekt získal dvanáct milionů dolarů, tedy asi 270 milionů korun. Peníze půjdou z části i na pilotní projekt, ve kterém se budou hledat nové způsoby, jak skladovat nevyužitou elektřinu z větru a slunce. To se ukazuje jako problém především v noci. Dánsko vyrábí asi čtyřicet procent elektřiny z větrné energie, často ji ale nevyužije. A to právě v nočních hodinách, kdy je nižší spotřeba.

Společnost nyní očekává, že jedno nové skladovací zařízení může uchovat jednu kilowatthodinu v přepočtu za asi 450 korun. A to až na čtrnáct dní bez toho, že by vznikaly významné ztráty. „Kdybychom naplnili římské Koloseum solí a vytopili ho na 700 stupňů, mohli bychom na deset hodin zásobit teplem a elektřinou celou Itálii,“ míní Løvschall-Jensen. 

Objev byl přitom náhoda. Společnost Seaborg pracovala na projektu modulárních jaderných reaktorů. Využívali i sůl, která je ale kvůli korozi pro malé reaktory nevhodná. Jako vhodná se však ukázala pro ukládání energie. Vědci se tak museli rozhodnout, na jakém projektu budou dál pracovat. 

Nakonec se rozhodli pro oba, společnost se rozdělila a vznikla sesterská firma Hyme. Ředitelem se stal právě spoluzakladatel Seaborgu, tedy Løvschall-Jensen. Současný objev může pomoci jadernému startupu vydělávat dřív, než se čekalo. První komerční zařízení by totiž mohlo být v provozu už za tři roky. Podle Løvschall-Jensena projekt pomůže při přechodu na udržitelnou energii, a to především v průmyslu a výrobě. 

„Abychom skutečně přešli na udržitelné zdroje, potřebujeme řešení, jak energii skladovat, protože na přerušovaně dodávající zdroje se nemůžeme spoléhat. Náklady by byly příliš vysoké. Potřebujeme tedy něco, co dokáže energii uchovat. To je také důvod, proč sůl mění hru,“ uvedl Løvschall-Jensen.