Edward Snowden, americký zrádce, který vyzradil tajné informace o odposlouchávání tajných služeb a který se ukrývá před spravedlností v Moskvě, napsal na sociální síť: „Je to útok na základní lidská práva.“ Elon Musk, který se po akvizici Twitteru (nyní X) neustále ohání bojem za svobodu slova, nezůstal pozadu a vyzval k propuštění Pavla Durova. Za zakladatele Telegramu, kterého v neděli zatkla francouzská policie, se ale od víkendu přimlouvala i řada českých technologických podnikatelů. Kdo tedy je miliardář, jemuž se svého času přezdívalo ruský Mark Zuckerberg a který zajímá vyšetřovatele zdaleka nejen ve Francii?

Pavel Durov se narodil v říjnu 1984 v Petrohradu (tehdy Leningrad), ale nemalou část dětství strávil v Itálii, kde působil jeho otec, profesor filologie. Durov měl vždy talent na matematiku a počítače, a když se v roce 2006 coby absolvent petrohradské univerzity dozvěděl o populárním americkém projektu jménem Facebook, rozhodl se založit něco podobného, jen v azbuce. Tak vznikla ruská obdoba Facebooku, která se jmenuje VKontakte či VK a dnes ji v bývalém sovětském prostoru používají desítky milionů lidí.

Durov už ji ale nevlastní, protože postupně ji ovládla skupina Mail.ru, a když Putinův režim žádal po roce 2010, kdy začal přitvrzovat proti svým odpůrcům, aby Durov a spol. více spolupracovali se státním aparátem a omezovali opozičníkům možnost využívat VKontakte, podnikatel se postavil na zadní. Vyvrcholilo to jeho odchodem ze země v roce 2014 a dnes má tak kromě ruského občanství i francouzské či Spojených arabských emirátů, kde v Dubaji tráví většinu času.

Když se Durov dostal z Ruska, zajistil si solidní financování a vrhnul se na novou obchodní příležitost – komunikační aplikaci Telegram. Ta v lecčems připomíná WhatsApp a má několik funkcionalit, které z ní činí to, proč je dnes v některých částech světa tak populární a proč je trnem v oku řadě orgánů. Zprávy na ní mohou být zašifrované (ačkoli to není výchozí nastavení) – dostat se třeba pro kriminalisty k obsahu toho, co si na ní pár lidí posílá, je tedy bez spolupráce se sítí samotnou skoro vyloučené.

Rozdíl oproti WhatsAppu je v tom, že chatovací skupiny tam mají velmi vysoko postavené limity na maximální počet účastníků: může jich být až 250 tisíc. To je ohromné číslo a v takových grupách se pak velmi snadno šíří dezinformace a také tam snadno probíhá lanaření potenciálních spolupracovníků špionských, teroristických či mafiánských skupin. A právě v tom je v kombinaci se šifrováním a s tím, že Telegram z principu nechce poskytovat pomocnou ruku represivním složkám, hlavní problém.

A také možné vysvětlení, proč Francouzi Durova ihned po příletu zatkli. Síť už oznámila, že „nemá co skrývat“ a francouzský prezident Emmanuel Macron napsal, že zatčení „nebylo politicky motivované“. Jenže spekulacím je těžké bránit, zvlášť když Durov, jejich ústřední aktér, je tak neuchopitelná postava. A také vlivná – jeho síť poskytuje informace jak Ukrajincům, tak Rusům včetně těch z opozice – a bohatá, magazín Forbes jeho jmění odhaduje na 15 miliard dolarů.

Předně tu je jeho komplikovaný vztah s Ruskem, s nímž je nyní Západ fakticky ve válce. Kreml sice Telegram zakázal v roce 2018, ale po dvou letech jej odblokoval a dodnes jsou na něm velmi aktivní jak ruští politici, tak jejich tajné služby, které jeho prostřednictvím šíří propagandu a také nabírají možné spolupracovníky. Telegram je jasnou jedničkou mezi sociálními sítěmi v Rusku či na Ukrajině, v Evropě tak známý není, ale to nic nemění na jeho vlivu a důležitosti. Po celém světě jej prý – Durov tvrdí – využívá na 900 milionů lidí, především z někdejší sovětské sféry vlivu.

I have seen false information regarding France following the arrest of Pavel Durov.

France is deeply committed to freedom of expression and communication, to innovation, and to the spirit of entrepreneurship. It will remain so.

In a state governed by the rule of law,…

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) August 26, 2024

Zároveň Durov se své domoviny nikdy tak úplně nezřekl a do Paříže o víkendu přiletěl z Ázerbájdžánu, kde se údajně měl či chtěl potkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jestli schůzka proběhla, není známo, ani se přesně neví, co mohlo být jejím předmětem. Opět – kolem devětatřicetiletého byznysmena víří spousta nejen domněnek, ale i zpravodajských her a rozluštit, oč ve skutečnosti jde, není snadné.

Boj za svobodu slova je jen jednou z jeho tváří, rád dává na odiv i tu druhou – extravagantního milovníka života, který o sobě například prohlásil, že po světě chodí sto jeho dětí, protože se snaží detabuizovat téma donorství spermatu.

Na Instagramu rád sdílí detaily ze své životosprávy a ukazuje, jak je fit a jak hodně pracuje na svém těle. Svého času hodně propadl kryptu a v posledních dnech trávil hodně času s influencerkou a krypto koučkou Juli Vavilovou, s níž projel několik východních zemí a pak spolu dorazili do Paříže. Právě ona intenzivně zveřejňovala každý detail, třeba interiéry jeho privátního letadla.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Pavel Durov (@durov)

Francouzští vyšetřovatelé uvedli, že majitele Telegramu zadrželi kvůli jedenácti bodům týkajících se vyšetřování terorismu nebo obchodování s lidmi či prodeje drog. Sociální síť se už dávno stala zřídlem, kde si zločinci domlouvají své obchody, protože si jsou relativně jistí, že se na ně policie nedostane. A Durov a jeho tým jsou v komunikaci s vyšetřovateli ještě mnohem méně nápomocní než třeba Meta Marka Zuckerberga.

Jenže pravý důvod, proč byl Durov zajat, může být úplně jiný. To, co zaznívá oficiálně, nemusí mít s pravou podstatou nic společného. Ostatně řada ruských a proruských hlásných trub bije od neděle na poplach, navíc Durov musel tušit, že po dosednutí na francouzskou plochu mu hrozí zatčení.

A jak dlouho bude ve vazbě? Oficiálně mají úřady čas do středy, pak musí rozhodnout, zda jej obviní a zůstane ve vazbě, nebo zda jej budou vyšetřovat na svobodě. Spojené arabské emiráty, jejichž je občanem a které jsou klíčový partner Západu na Blízkém východě, se už začaly ptát, proč k zatčení došlo, a žádají, aby se mu dostalo řádné péče. Takže příběh, jehož ústřední postavou je, jak trefně poznamenala CNN, někdo, kdo je podobně zázračné dítě jako Mark Zuckerberg, má specifický životní styl jako Jack Dorsey a je libertariánem typu Elona Muska, zdaleka nekončí.

Foto: Depositphotos

Logo aplikace Telegram

Co se samotného obvinění ve Francii týče, jak uvádí server TechCrunch, lze ho rozdělit do několika základních kategorií. V první řadě jde o podezření z toho, že zakladatel Telegramu umožnil ilegální činnost, jako je prodej drog nebo finanční podvody. Dále jej podle tiskové zprávy pařížského kriminálního soudu úřady viní, že s nimi nespolupracoval a nepomáhal jim při odhalování pochybných aktivit. Za třetí jde o údajná kryptografická provinění, protože šifrování Telegramu nemá francouzskou certifikaci. A pak mu vyčítají i potenciální praní špinavých peněz.

Jádrem těchto oficiálních zdůvodnění je podle všeho mnohokrát opakovaná moderace obsahu na Telegramu, což je téma, které čeří technologické vody už nějakou dobu. Durov stejně jako Musk tvrdí, že moderování obsahu, tedy mazání nebo nahlašování zpráv a příspěvků, které mohou být problematické, je v podstatě cenzura. Ruský miliardář v nedávném rozhovoru pro Tuckera Carsona uvedl, že na Telegramu, který má mít skoro miliardu uživatelů, se moderaci věnuje do třiceti zaměstnanců. V Metě jich jsou tisíce.

Ve hře je i problém s kryptoměnou, která se na Telegramu používá pro digitální platby. Služba nedávno představila vlastní digitální měnu Stars a funguje v rámci ní i kryptoměna Toncoin. A podle evropských regulí, pokud někdo umožňuje platby, měl by se řídit pravidlem Know-Your-Customer (KYC), tedy znej svého zákazníka, což je ve finále prevence finančních machinací. A Telegram podle tohoto výkladu mohl dovolit placení i lidem, o nichž toho moc nevěděl a ani netušil, o jaké transakce se ve skutečnosti jednalo.