Technologický gigant Nvidia hlásí rekordní tržby, ale také zpomalení růstu. A řeší problémy v Číně
Firma ve druhém čtvrtletí utržila 46,7 miliardy dolarů. Za slabšími daty stojí hlavně prodeje do Číny, které ovlivnila cla.
Bankéři na Wall Street obecně moc nespí, ale když oznamuje výsledky největší společnost světa, ke které zbytek trhu vzhlíží, je to velká noc. A ta přišla včera. Nvidia reportovala dobré výsledky a překonala očekávání, ale jednoduše o něco méně, než mnozí investoři doufali. Za uplynulý kvartál utržila téměř 47 miliard dolarů (993 miliard korun) a čistý zisk dosáhl 26 miliard dolarů (547 miliard korun).
Technologická společnost těží z fenoménu umělé inteligence. Demonstrovat to může fakt, že za pět let její akcie vydělaly téměř 1 280 %. Ale nic není nekonečné a růst se v posledních týdnech lehce zpomalil. Největší problém mají investoři s takzvaným price-to-earnings (zkratkou P/E).
Tento ukazatel říká, kolik letních zisků firmy „kupujete“ v ceně jedné akcie. Například P/E = 15 znamená, že firma vydělá tolik, kolik jste za akcii zaplatili, zhruba za 15 let, pokud se její zisky nezmění. Průměrné P/E indexu S&P 500 je nyní 30. A P/E Nvidie je na úrovni 50. V praxi to znamená, že je pro spoustu investorů akcie příliš drahá.
Firma nyní odhaduje, že ve třetím čtvrtletí utrží 54 miliard dolarů, tedy přibližně 1,14 bilionu korun. To je lehce nad očekáváním analytiků, ale pod horní hranicí odhadů, které sahaly až k 60 miliardám. Akcie tak po zveřejnění výsledků klesly, přestože od začátku roku vzrostly už o téměř 40 %.
Za slabšími daty, než ve která mnozí doufali (a o kterých, ja můžete vidět níž, dopředu vtipkovali), stojí především Čína. Kvůli americkým restrikcím Nvidia ve druhém čtvrtletí neprodala do země ani jeden nový čip H20, což znamenalo propad tržeb o zhruba čtyři miliardy dolarů oproti předchozímu období. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa sice v srpnu zákaz zmírnila výměnou za 15% podíl z tamních tržeb, ale to se zatím neprojevilo v číslech.
V samotné Číně mezitím vláda aktivně vybízí k nahrazení amerických technologií domácími řešeními. Výsledkem je, že budoucí výnosy Nvidie v regionu zůstávají velkým otazníkem – s odhady, které se mezi analytiky liší i o desítky miliard dolarů. Podle finanční ředitelky firmy Colette Kress je přitom ve hře dvě až pět miliard dolarů v příštím čtvrtletí, pokud americká vláda schválí potřebné licence.
Šéf Jensen Huang přesto zůstává optimistický. Tvrdí, že velcí hráči jako Microsoft, Amazon či Meta investují do infrastruktury AI v příštích pěti letech tři až čtyři biliony dolarů a Nvidia by si z toho mohla ukrojit až 70 %.
Klíčovou roli mají hrát nové čipy Blackwell. Ty už si objednali zákazníci jako Disney, Hyundai nebo SAP a jejich prodeje v posledním kvartálu mezičtvrtletně vzrostly o 17 %. Nvidia navíc oznámila program zpětného odkupu akcií v hodnotě 60 miliard dolarů – jasný signál, že věří vlastnímu růstu.
Příběh Nvidie je přitom unikátní. Z výrobce grafických karet pro hráče se stal hegemon na poli akcelerátorů pro umělou inteligenci, který dodává nejen čipy, ale celé servery a síťovou infrastrukturu. Jenže čím větší je dominance, tím citlivější jsou rizika. Polovinu tržeb tvoří jen hrstka klientů z řad provozovatelů datových center a geopolitické napětí zůstává hrozbou. I přes konzervativnější výhled Nvidia zůstává největší firmou světa s tržní kapitalizací v hodnotě 4,43 bilionu dolarů, tedy asi 94 bilionu korun.
Rubriku Investice podporují
