Američané rozhodli a prezidentem se na další čtyři roky stane Donald Trump. S tím se aktuálně bude muset, kromě truchlících demokratů, popasovat také skupina významných a vlivných mužů z amerického technologického světa. Trump totiž už dopředu avizoval, že pokud se stane znovu prezidentem, zasáhne do řady odvětví, která mohou lidem jako Elon Musk nebo Jeff Bezos výrazně zkomplikovat, nebo naopak ulehčit život. Záleží, se kterou stranou politického spektra si budou zrovna bližší.

Zdá se však, že technologičtí byznysmeni jsou si toho dobře vědomi. Sám Trump tvrdí, že mu někteří z nich telefonovali ještě před volbami. Šéf Applu Tim Cook si mu údajně stěžoval na pokuty, které jeho společnosti udělila Evropská unie. Mark Zuckerberg se prý zase po telefonu omlouval za to, že na sociálních sítích jeho společnosti Meta docházelo ke zkreslování informací o pokusu o atentát na Donalda Trumpa z letošního července. Ani jeden tato Trumpova tvrzení nekomentoval.

Je otázkou, co z toho je pravda. Budoucí americký prezident je sice „primadona, která ráda přehání“, psal ještě před volbami americký server The Verge. Je ale také možné, že vedoucí představitelé velkých amerických firem jednoduše nevěděli, kdo nakonec volby vyhraje, a tak se snažili být zadobře s oběma kandidáty. „A pokud je jeden ze dvou lidí, kteří by se mohli stát prezidentem, mstivý a zároveň náchylný k lichotkám – a má na starosti jmenování lidí, kteří rozhodují o tom, jak se budou utrácet miliardy z federálních zakázek –, proč si ho trochu nepředcházet?“ dodal server.

U šéfa Tesly žádné překvapení

Elon Musk patří k hlasitým podporovatelům Donalda Trumpa už delší dobu. Navenek začal být aktivní po pokusu o atentát letos v červenci. Není přitom kovaným republikánem. V minulosti přispíval na kampaně demokratickým i republikánským prezidentským kandidátům a sám tvrdil, že v roce 2016 volil v souboji o Bílý dům Hillary Clinton, nikoliv Trumpa.

Letos ale bylo vše jinak. Na Trumpovu kampaň věnoval 119 milionů dolarů (zhruba 2,7 miliardy korun), protrumpovským obsahem bombardoval své vlastní sledující na sociální síti X. Televizní stanice Sky News a i další analytici dokonce uvádí, že algoritmy jeho sociální sítě upřednostňovaly obsah podporující Donalda Trumpa. Musk osobně pak strávil poslední týdny před volbami kampaní „v terénu“ v klíčových amerických státech. A také tu každý den vybral člověka, který od něj dostal milion dolarů (zhruba dvacet milionů korun), pokud šel volit.

Vydělat na zvolení Trumpa může Musk i finančně. Už jen po jeho zvolení stoupla hodnota akcií automobilky Tesla o více než 13 %. Ostatně podle serveru Business Insider plyne Muskova podpora Trumpa mimo jiné ze snahy pomoct Tesle, které hrozí ztráta dominantního postavení na domácím trhu s elektromobily. Současný prezident Joe Biden před dvěma lety prosadil protiinflační balíček, který motivuje i tradiční automobilky, aby se více zapojily do produkce vozů na baterie.

Let that sink in pic.twitter.com/XvYFtDrhRm

— Elon Musk (@elonmusk) November 6, 2024

Pro Teslu to znamená větší konkurenci a cenovou válku. Business Insider připomíná, že letos poprvé klesl podíl prodaných elektromobilů Tesla v USA pod padesát procent. V minulosti byl přitom i na osmdesáti procentech. Zato Donald Trump několikrát mluvil ve své kampani o potřebě zrušení protiinflačního balíčku. Zároveň na vládních kontraktech stále minimálně částečně závisí Muskova SpaceX, která má s vesmírným úřadem NASA uzavřenou řadu smluv, mimo jiné na zásobování mezinárodní vesmírné stanice nebo vývoj lunárního modulu pro přistání na Měsíci.

Je také možné, že Trumpovo prezidentství bude pro Muska znamenat i angažmá ve Washingtonu. Trump agentuře Reuters řekl, že pokud vyhraje volby, nechá Elona Muska řídit nově ustanovenou komisi, která by měla provést kompletní finanční audit celé vlády a doporučit zásadní reformy. Oba dva se totiž shodují v názoru, že aktuální Bidenova administrativa podle nich plýtvá penězi. Sice to neznamená ministerské křeslo, ale Musk by v takové pozici mohl mít značný vliv.

Muskovo působení ve Washingtonu by ale mohlo být velmi problematické. Americký deník The Wall Street Journal přišel letos v říjnu s tvrzením, že je jeden z nejbohatších lidí světa od roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Což ve chvíli, kdy Spojené státy pomáhají Ukrajině ve válce proti Rusku, vzbuzuje nejednu otázku. I proto, že Musk může mít díky vládním kontraktům pro SpaceX přístup k citlivým informacím.

O víkendu se navíc objevila zpráva, že ve středu se Musk zúčastnil Trumpova telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle informací deníku The New York Times Trump v jistém momentě dokonce podal telefon Muskovi, zatímco s ukrajinským lídrem telefonicky hovořil ve svém floridském resortu Mar-a-Lago. Server Axios pak uvádí, že hovor trval asi 25 minut a že Musk slíbil Zelenskému, že bude Ukrajině bránící se ruské agresi dál poskytovat satelitní komunikaci skrze projekt Starlink.

Ticho Jeffa Bezose

Když se podíváme na žebříček nejbohatších lidí, pravidelně se na předních příčkách pohybuje i Jeff Bezos. Šéf Amazonu byl minimálně v minulosti tradičním podporovatelem demokratů. V roce 2012 přispěl na kampaň Baracka Obamy a noviny The Washington Post, které koupil v roce 2013, podpořily v prezidentském klání nejdřív Hillary Clinton a pak Joea Bidena.

Dalo by se tak očekávat, že list letos podpoří Kamalu Harris, ale tentokrát došlo ke změně. Dva týdny před volbami Bezos rozhodl, že deník žádného kandidáta oficiálně nepodpoří, s odůvodněním, že takový krok médií žádnému kandidátovi nepomůže, pouze dál rozdělí společnost. Ve svém později zveřejněném textu tvrdil, že rozhodnutí je krokem k obnovení důvěry veřejnosti v nezávislost médií. Ke stejnému kroku se odhodlaly i deníky The Los Angeles Times a USA Today.

Zásah majitele do chodu novin vyvolal velké pozdvižení, zároveň to bylo poprvé od roku 1976, kdy deník nepodpořil žádného kandidáta. Několik novinářů poté podalo výpověď a dvě stě tisíc čtenářů, mezi nimi například i spisovatel Stephen King, zrušilo své předplatné.

After 5 years, I have canceled my subscription to the Washington Post.

— Stephen King (@StephenKing) October 25, 2024

Ve stejný den, kdy list The Washington Post udělal tento nečekaný krok, se podle serveru The Hill sešli s Donaldem Trumpem významní zástupci Bezosovy společnosti Blue Origin, mezi nimi výkonný ředitel David Limp. Ten později setkání komentoval tak, že bylo krátké, „spontánní a domluvené na poslední chvíli v pátek ráno. Nikdo o něm nemohl předem vědět, včetně Jeffa. Je absurdní, že by někdo naznačoval opak nebo hovořil o jakékoli protislužbě. To prostě není pravda“.

Společnost Blue Origin se zaměřuje na vývoj letecké techniky a vesmírných dopravních prostředků. Aktuálně má s NASA také uzavřenou smlouvu na vývoj a dodání lunárního modulu, plánovanou na rok 2029 v hodnotě 3,4 miliardy dolarů (zhruba 79 miliard korun). Může jít tedy podle médií o snahu nepřijít o už vyjednané zakázky.

Vzájemné vztahy Bezose a Trumpa nebyly v minulosti moc dobré. Amazon dokonce v roce 2019 podal žalobu, ve které tvrdil, že tehdejší prezident Donald Trump se snažil ovlivňovat Pentagon tak, aby Bezosův Amazon nezískal vládní zakázku. Kontrakt na cloudové služby v hodnotě 10 miliard dolarů (zhruba 200 miliard korun) tehdy získala společnost Microsoft. Soud nakonec spolupráci Pentagonu s Microsoftem pozastavil a byl vyhlášen nový tendr.