Pokud žena mluví do telefonu, po radiolince nebo třeba prostřednictvím videohovoru, bude jí rozumět hůř než muži. Nebo ji systém možná rovnou odstíní. Běžné technologie totiž ženské hlasy někdy přenášejí hůř než ty mužské a může se stát, že jsou definovány jako okolní hluk. Se zjištěním teď přišli vědci z ČVUT, kteří jednoduše zkusili odlišný způsob výpočtu pro test přenosových technologií, než jaký se používá obvykle. Rozdíl je prý významný. Věnovat víc pozornosti mužskému hlasu není záměr, ale omyl, ke kterému došlo vývojem. A jemuž zatím nikdo nepotřeboval věnovat pozornost, vyplývá ze zdůvodnění. Podobně na tom je ovšem řada dalších technologií.

Ty, které jsou takto nastavené, se používají zhruba posledních 20 let. Stejně jako novější využití prostorového zvuku se snaží o co nejrealističtější záznam hlasu. Tak, aby posluchač slyšel volajícího, „jako by seděl po jeho boku“, vysvětluje Jan Holub, který vede katedru měření Fakulty elektrotechnické ČVUT. Kvalitě přenosu hlasu v sítích se věnuje od konce 90. let.

Vysvětluje, že pokud se testuje přenos hlasu, kvalitu zkoumají lidé i algoritmy. Používají se přitom mužské i ženské hlasy a vytvoří se statistika, která řeší úspěšnost všech hlasů dohromady. „Ale nikdo to dosud oficiálně nevyhodnocoval zvlášť – tedy jen pro mužské a jen pro ženské hlasy,“ popsal vědec. A právě do toho se jeho tým pustil.

„Statisticky významně nižší kvalita“ přenosu ženského hlasu, kterou zjistil, prý zvyšuje nutné poslechové úsilí na straně příjemce nebo má rovnou vliv na srozumitelnost přenosu. Rozdíl je víc než dvojnásobný oproti odchylkám, které se za jiných okolností řeší.

Hledám gadget, značka: i pro ženy

Zdaleka ale nejde o jediné technologie, které s ženami nepočítají. Ukazuje to i zklamání technologické nadšenkyně, jíž redakce zná a která si vybrala jedno z nositelných zařízení podle toho, co od něho jako žena očekává – a paradoxně přesně na tomtéž poli ji zradilo.

„Rozhodla jsem se pro Oura Ring kvůli jeho slibovanému přesnému sledování menstruačního cyklu, ovulace a souvisejících symptomů,“ říká s tím, že první měsíce byla spokojená a získávala užitečná data.

Pak ale přišlo těhotenství a s ním i zklamání. „Mé tělesné hodnoty jako teplota a srdeční tep byly jasně neobvyklé a upřímně pro můj stav naprosto ukázkové, ale Oura byla z hodnot zmatená a naznačovala mi, že jsem pravděpodobně nemocná. Jednoduše aplikace nebere v potaz variantu těhotenství a to ani, když vám nezačne cyklus již padesátý den,“ říká. Aplikace jí možnost těhotenství vůbec nenabízí a hlásí, že všechny její hodnoty jsou extrémní.

„Stále pokračuji v hledání ‚gadgetu‘, který by si všiml, že jeho uživatelky mohou být ženy a dějí se jim takové věci jako cyklus, těhotenství a menopauza,“ krčí rameny.

Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Jan Holub, odbornice na gender Eva Oliva a Yann Kowalczuk, jeden ze spoluautorů studie.

Ženský cyklus je jedna z věcí, na které se zapomíná velmi často. Řada z těch nejpopulárnějších aplikací, včetně Fitbitu a Nike, z počátku neměla možnost jej sledovat, přestože výkon a fyzickou zdatnost zásadně ovlivňuje. A podobně na tom byla aplikace Zdraví (Health), která je součástí každého iPhonu. Od roku 2014, kdy tomu tak je, byla schopna počítat kalorie, dechovou frekvenci i třeba příjem sodíku – ale menstruaci neznala.

Že se na ženy při vývoji občas zapomene, je známá věc. Nejčastěji se přitom hovoří o bezpečnostních pásech v autech. Ženy jsou náchylnější ke zranění, protože délka pásů, způsob použití a uchycení ve vozech je vytvářena a testována pro průměrného muže a na figurínách běžné mužské postavy. Tedy na někom, kdo je vyšší, těžší a s jiným rozložením těla, než jak to má obvykle žena.

V roce 2011 jedna ze studií zabývajících se tématem upozornila na to, že ženy při autonehodě utrpí vážné zranění s o 50 procent vyšší pravděpodobností než muži. A lehké dokonce s víc než 70procentní pravděpodobností. A přesně v tomto roce začaly americké firmy ženské figuríny používat. Podobně to má být třeba i s dotykovými telefony. Některé jsou pro ženské ruce, obvykle menší než ty mužské, příliš velké na to, aby se pohodlně ovládaly, uvádí The Guardian.

Ještě se to nedoladilo

Není to záměr, stejně jako v případě přenosu ženského hlasu, dodávají odborníci. Problémy s ním se už dříve oficiálně změřily i v úzkopásmových spojeních, která se dodnes používají například v leteckém provozu. V tom se tóny ženského hlasu, které jsou položené výš než ty mužské, „ořezávají“. Velmi zjednodušeně řečeno proto, aby se do přenosu vešly.

Na druhou stranu mužské hlasy leží v podobném spektru jako ruch, který systém maskuje. „V reálu tak bývá někdy paradoxně ženským hlasům rozumět lépe, byť výsledky z laboratorního měření ukazují opak,“ popisují vědci z ČVUT.

Modernější technologie hledají kompromis mezi množstvím dat a jejich kvalitou. Aby působily menší, „zabalí“ je do balíčků, které se pak posílají do cíle. Systém známý z užších pásem se vyvíjel historicky a používá se i v těch širších „A zatím se to nedoladilo,“ říká Holub. Kromě toho se uplatňují filtry, které mají za cíl odstranit šumy. A ty jsou opět historicky navrhovány tak, že můžou potlačovat vyšší frekvenční složky – tedy vyšší, neboli výrazně častěji ženský hlas.

Za aktuální studií z ČVUT stojí vedle Holuba i Kateřina Helisová a postgraduální student Yann Kowalczuk. Vyústila v návrh doporučení Evropského ústavu pro telekomunikační normy a podpořila ho mimo jiné komunikační a informační agentura NATO.