Na začátku října se znovuotevřely dveře Alcron Baru, který se nachází ve stejnojmenném ikonickém hotelu v centru Prahy. Dům nechal ve třicátých letech minulého století vybudovat architekt Alois Krofta, jemuž nelze upřít prvorepublikového podnikatelského ducha. Dokázal totiž předpovědět, že se z Prahy stane centrum kultury a obchodu a postavil hotel, který městu pomohl v cestě na výsluní. Právě do této historie se rozhodli v baru ponořit a vytvořili koktejlové menu, které hosty vezme na cestu napříč minulostí.

V Alcron Baru se v průběhu téměř sta let setkávali významné osobnosti z nejrůznějších oborů, hvězdy stříbrného plátna, umělci, zástupci evropské šlechty, obchodníci i zajímavé osobnosti. Ti všichni do do interiéru obloženého dřevem a zeleným mramorem přinesli své příběhy. Hlavní dějovou linku tady ale začal psát Alois Krofta – a právě tou se inspiroval tým barmanů společně s barovým mágem Georgem Němcem, když skládali dohromady nové menu s devítkou signature koktejlů.

„Po dokončení šlo o nejluxusnější hotel nejen v Praze, ale v celém Československu. Tehdy tady totiž žádný takový nebyl, takže pan Krofta chtěl tuto mezeru vyplnit. Pohyboval se ve světě byznysu a věděl, že se o Praze říká, že je to město, ve kterém nikdo nemá přespávat. Ti, kdo sem jezdili za obchodem, ráno přijeli a večer zase odjeli. A pan Krofta si řekl, že to změní,“ vypráví Daniel Prokeš, manažer Alcron Baru.

Foto: Alcron Bar

Manažer Alcron Baru Daniel Prokeš

Alois Krofta si vysnil vlastní hotel, který si sám navrhnul a sám postavil. A i přes to, že byl otevřen v době hospodářské krize v roce 1932, začali do něj proudit movití hosté. První koktejl na menu s názvem Alcron tak vzdává hold právě panu Kroftovi a jde o otisk jeho osobnosti. Díky zelenému jablku a okurce má zelenou barvu, jelikož ji měl hoteliér ve velké oblibě, o čemž svědčí i všudypřítomný zelený mramor.

„Pan Krofta byl zároveň velký člověk, a tak jsme chtěli použít něco, co této charakteristice odpovídá. Proto jsme použili libeček – ten totiž každému jídlu či nápoji dodává plnou chuť. Představujeme si, že když pan Krofta vstoupil do místnosti, okamžitě ji zaplnil svou energií,“ popisuje kreativní proces vymýšlení koktejlů Prokeš.

Na Aloise Kroftu navazuje i další koktejl nazvaný Lincoln 47. Ten je inspirovaný automobilem, který si podnikatel objednal z Ameriky. A podle poznávací značky šlo o 47. registrované vozidlo v tehdejším Československu. Krofta byl bonviván a nic nebylo větším symbolem luxusu než auto z tak dalekého dovozu. Díky autu pan Krofta zaujal také svou budoucí ženu Olgu Rapoportovou – údajně ji ulovil právě na něj. Nejspíš v tom ale sehrál roli i jeho šarm.

Právě Olgou Rapoportovou je inspirovaný další koktejl Tank Olga. I ona byla velmi výraznou osobností a později začala podnikat v lodním průmyslu. To bylo ale už v době, kdy byla provdaná za svého druhého muže a odstěhovala se do Ameriky. „Olga byla velmi podnikavá dáma. Po druhé světové válce americké námořnictvo rozprodávalo lodě, takže je skoupila a stala se první rejdařkou na světě. Věnovali jsme jí proto drink nazvaný podle její přezdívky,“ říká Prokeš.

S důležitou ženou v životě Aloise Krofty je spojený i čtvrtý koktejl, který stále čerpá inspiraci z doby, kdy hotel Alcron zažíval zlaté časy. Jde o baletku Jelizavetu Nikolskou, jež do Československa uprchla po bolševické revoluci v Rusku a začala tančit ve sboru Národního divadla. Zde se vypracovala na pozici primabaleríny a po letech i na vedoucí baletního sboru, který dvacet let řídila. Pan Krofta se do ní zamiloval, stala se jeho múzou a dokonce nechal udělat odlitek její postavy z bronzu. Socha stávala v restauraci hotelu, nyní je bohužel schovaná v jeho spodní části.

Koktejlové menu dále proplouvá i méně šťastnou historií hotelu, potažmo celého Československa. S druhou světovou válkou byl hotel zabaven nacisty, kteří se do něj nastěhovali. V roce 1945 dostal Alois Krofta hotel zpátky, aby mu ho o pár let později zabavili komunisté. Koktejl Charter Flight proto odkazuje na jeden z příběhů z období totality, konkrétně na večer 20. srpna 1968.

Foto: Alcron Bar

První koktejly na menu jsou inspirované původním majitelem hotelu Aloisem Kroftou

„Strana hotel přetavila v místo pro zahraniční návštěvy. A STB měla zadrátované všechny prostory. Na baru byly napíchnuté popelníky, protože zde byli ubytování i zahraniční dopisovatelé. A STB věděla, že se novináři scházejí právě na baru, kde diskutují nad koktejly. 20. srpna večer tam seděli, debatovali a slyšeli hluk. Mysleli si ale, že jde o charterové lety do Dubrovníku, které tehdy létaly z Ruzyně,“ popisuje Prokeš.

Jenže novináři ve skutečnosti neslyšeli charterové lety, ale ruské tanky, které tehdy večer do Prahy přijely. Tým barmanů tak napadlo na koktejl navléknout právě domnělý charterový let. Receptura vychází z nápoje, který se jmenuje Paper Plane, akorát ho tady umíchali z lokálních surovin, jako je česká žitná whisky, med a bylinky. „Jde o připomínku nehezkých událostí, které jsou ale součástí naší historie a neměli bychom před nimi zavírat oči.“

Výprava do historie ale končí pozitivně koktejlem Velvet Revolution. Je smetanový, sladký, dezertní, prostě jako samet. Hotel Alcron byl totiž v roce 1989 němým svědkem statisícového davu demonstrujícího na nedalekém Václavském náměstí. Chutná trochu jako kakaový termix, který má představovat milou tečku na konci velkého příběhu. Během jednoho večera sice nejde vypít všech devět koktejlů, které nové menu obsahuje, zdejší tým barmanů ale i tak hostům rád povypráví celou historii spojenou s Alcronem, kterou se při tvoření menu inspiroval. A třeba tady v budoucnosti některý koktejl zasvětí těm, kdo baru navštěvují v současnosti.