Tekutá smrt, která chutná jako voda z Alp. Američané s ní přichází i do Česka, klystýr už vyprodali

Voda s neobvyklým názvem prorazila v USA a zamířila za oceán. Česko si vybrala coby třetí evropskou zemi, kde je dostupná.

Filip HouskaFilip Houska

liquid-death

Reprofoto: The Tom Ward Show/YouTube / Liquid Death

Mike Cessario, zakladatel vody Liquid Death

0Zobrazit komentáře

Věří, že ten nejlepší název vychází z těch nejblbějších nápadů. Ostatně kdo by plechovku čisté vody pojmenoval jako Liquid Death, v překladu Tekutá smrt? Jeho nápoj má ale teď hodnotu okolo sedmi set milionů dolarů, děsivě úspěšný marketing na sociálních sítích a renomé, které je na vodu skoro až nevídané. Takže je asi geniální. Vraždit žízeň – což je motto značky – se teď navíc bude také v Česku, kam proslulý americký brand nyní vstoupil. A přiváží i zásobu nesmrtelného oblečení a doplňků.

Pokud byste tuto plechovku jen tak zahlédli v obchodě, velmi pravděpodobně vás nenapadne, že je naplněná vodou. Buď neperlivou, nebo pro větší tvrďáky perlivou. Spíše působí jako pivo, což bylo ostatně jedno z úskalí, před kterým zakladatele Mikea Cessaria okolo roku 2017 varovali investoři i kapacity z nápojového byznysu. On si ale za svým nápadem stál – a nechtěl slevit ani z podivného názvu, ani z designu založeném na lebce a hororovém písmu.

Cessario je totiž marketingový mág, který se v produktové propagaci pohybuje stejně dobře jako rocker po hudebním pódiu. Podílel se na kampaních pro úspěšné seriály Netflixu Dům z karet a Stranger Things, spolupracoval se známým spíkrem Garym Vaynerchuckem a také dělal promo špičkovým skejťákům. A ono přirovnání k rocku také není náhodné. Jakou má ovšem souvislost s výrobou plechovek vody? Velkou.

Nic pro padavky

Protože miloval tvrdší hudbu, byl Cessario i fanouškem hudebních festivalů, obzvlášť toho pod hlavičkou streetwearové značky Vans. Když tedy v roce 2009 sledoval jednotlivá vystoupení, všiml si, že interpreti hasí žízeň vodou, kterou měli nalitou do prázdných plechovek od energetického nápoje Monster, partnera akce, který má také poměrně agresivně laděný marketing. Považoval to za nesmyslný krok, jenže…

liquid-death_1

Foto: Liquid Death

Plechovky tekuté smrti

Tehdy na americkém trhu nenašel značku vody, která by dobře vypadala i na rockových a metalových festivalech – všechny působily nudně, navíc byly v obyčejných plastových lahvích. Do toho příliš nerozuměl tomu, proč mají dobrý marketing pouze produkty, které nejsou příliš zdravé. O několik let později si proto zaregistroval ochrannou známku na název Liquid Death, pod kterým by nabízel vodu podle svých představ.

Věděl, že potřebuje udělat natolik chytlavý – a zároveň tvrdý – design, aby mu lidé vytvářeli publicitu zadarmo skrze sdílení na sociálních sítích. Současně v nich musel vyvolat údiv, dojem, že jsou jeho plechovky tak bláznivé, že je prostě musí mít. V roce 2018 proto založil skupinu na Facebooku, která se rychle uchytila a nabírala desítky tisíc fanoušků. A co na tom, že část z nich nevěřila, že může jít o skutečný produkt.

Když mu telefonovali zástupci obchodů s žádostí, jestli mohou Liquid Death nabízet, už měl jeho nápad dostatečně silný vliv na to, aby zaujal investory, okolo nichž Cessario roky neúspěšně kroužil. První velkou investici získal před čtyřmi lety, šlo o 1,6 milionu dolarů. Vzápětí se rozjel prodej vody v plechu na oficiálním webu. V roce 2020 ji začal nabízet řetězec Whole Foods a tentýž rok dosáhla tržeb deset milionů dolarů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dnes má firma přes stovku zaměstnanců, více než dvě stě milionů dolarů v investicích a tržní hodnotu okolo sedmi set milionů dolarů. Pro letošek očekává zdvojnásobení tržeb, díky čemuž by se pohybovala na hranici okolo šesti miliard korun. Do toho produkuje velice nápadité reklamy, které nenechají klidným snad nikoho. Vizuální identita Liquid Death je jednoduše velmi odlišná od ostatních. A zjevně to funguje.

Investoři navíc značku přirovnávají k Tesle, a to nejen proto, že také narušila oblast svého podnikání, ale i pro snahu o ochranu životního prostředí. Ostatně hliník se recykluje lépe než plast – a Liquid Death to v komunikaci dává najevo. Třeba prostřednictvím démonů, kteří se přehrabují hromadou PET lahví a poukazují na to, jaké „peklo“ plasty dělají. Část výdělků má posílat i na čištění oceánů.

Vražda žízně v Česku

Dosud byl útočištěm Liquid Death především trh Spojených států, kde mimo jiné spolupracuje s řadou známých influencerů. S růstem obliby se ale značka rozhodla, že to zkusí i za oceánem, proto před pár měsíci vstoupila do Velké Británie a Irska. A jestli vedení firmy roztočilo stolní glóbus, zakrylo si oči a nožem bodlo do náhodného místa, je otázkou, každopádně jako třetí evropský trh si vybralo Česko.

„Je to tak, plechovkové vody Liquid Death jsou nově dostupné i na českém trhu,“ říká pro CzechCrunch Tomáš Kofroň z velkoobchodu s udržitelnými potravinami a nápoji Green Heads, který se stává distributorem pro Česko. „Liquid Death už sledujeme delší dobu, a proto když projevili zájem o vstup na tuzemský trh, vybrali si právě naši společnost. Líbil se jim náš fokus na nové produkty a udržitelné značky,“ doplňuje.

liquid-death_2

Foto: Liquid Death

Klystýr ve spolupráci s Travisem Barkerem

Nejdříve se plechovky s výraznou lebkou, pro které se voda odebírá z pramenů v rakouských Alpách, objevily na internetovém supermarketu Rohlik.cz, kde půl litru stojí téměř šedesát korun. K dispozici je jak varianta bez bublinek, tak tři verze s bublinkami. Dvě z nich jsou o ochucené, konkrétně jde o příchuť manga a limetky. Dostupné jsou také třeba v brněnském bistru Būcheck, v rámci občerstvení na pražském Stalinu a také v obchodě s módou Never Enough.

„Cenově se plechovky pohybují na podobné úrovni jako v zahraničí. Chceme s nimi postupně zásobovat vybrané kluby, barber shopy a další specializované obchody,“ uvádí bez bližších detailů Kofroň. Spolu s tím si mohou zájemci kupovat i tematické oblečení a doplňky značky, což je pro Liquid Death jednou z hlavních vertikál. A nutno podotknout, že při pohledu na sortiment si vybere snad každý, kdo se nebojí lebek. Nebo samotného názvu.

Fajnšmekry pak může potěšit i třeba… klystýr. Ano, jde totiž o tak odvážnou firmu, že začala oficiálně prodávat i sadu na klystýr, kterou vymyslela s věhlasným bubeníkem Travisem Barkerem z kapely Blink-182, která příští měsíc dorazí i do Prahy. Smutnou zprávou je, že sada, inspirovaná albem Enema of the State (v překladu Klystýr státu), je aktuálně vyprodaná. Tolik k tomu, jak velký marketingový vliv Liquid Death má.

Dřevo je budoucnost stavebnictví, říká Tomáš Nemrava. Jeho Nema z něj umí postavit i výškovou budovu

Společnost Nema dodává na trh dřevěná konstrukční řešení, díky kterým by i u nás mohly být v budoucnu stavěny výškové budovy jako dřevostavby.

nema1Story

Foto: Nema

Tomáš Nemrava, spolumajitel společnosti Nema

0Zobrazit komentáře

Zatímco jinde ve světě se ze dřeva staví i výškové budovy, u nás máme dřevostavbu spojenou spíše s klasickým rodinným domem. To by se však mohlo v budoucnu měnit, myslí si Tomáš Nemrava. Jeho společnost Nema u nás aktuálně patří mezi hrstku těch, které jsou schopny vyrábět a dodávat materiál potřebný k rozbití omezených představ o využití dřeva ve stavebnictví.

Tomáš Nemrava se okolo dřeva motal již odmala. Jeho otec vlastnil v jihočeské Olešnici truhlárnu, do které jej často brával, případně spolu jezdili těžit dříví do lesa. Už od relativně útlého věku se tak učil zacházet s truhlářskými nástroji a rozumět dřevu. K truhlárně se později připojila také pila a díky tomu se dostal i k těžké technice.

Jak sám říká, v životě nebyl ani na žádné jiné brigádě, protože byl vždy potřeba v rodinném podniku. Když ovšem nastal čas rozhodnout se, čemu se bude věnovat profesně, rodiče chtěli, aby to byl jiný stavební materiál než dřevo, konkrétně beton. A protože jej bavilo počítání, vybral si obor zabývající se budováním betonových mostů.

Jenže dřevo nakonec přeci jen zvítězilo a po studiích se opět zapojil do chodu rodinného podniku. Když nastoupil, firma měla dva katry, řezala dřevo přímo pro tesaře, kteří od ní mohli odebírat materiál na krovy, a také vyráběla palety. „Když jsem nastoupil, začal jsem dělat vedoucího na pile. Jezdil jsem s Tatrou, vozil dříví z lesa a po dvou letech jsem dospěl do stavu, kdy mě to přestalo bavit,“ vzpomíná Nemrava.

nema8

Foto: Nema

Ze dřeva je dnes v sousedním Německu stavěno více domů než z klasického zdiva

Proto šel za svým otcem, kterému řekl, že nechce vyrábět palety a že by vystudovanou stavařinu možná přeci jen zkusil. V ten moment jeho otec sáhl do šuplíku, ze kterého vytáhl cédéčko. „To cédéčko vrazil do počítače a ukázal mi video CNC stroje, který dokázal z dřevěného trámu udělat krov s čepy, vývrty, vlastně takovou LEGO skládačku. A řekl mi, že bychom mohli takový stroj koupit a spojit moji stavařinu dohromady se dřevem,“ vzpomíná Nemrava.

Tak se v roce 2007 ze společnosti Nema stala jedna z prvních českých firem, které začaly pracovat s CNC technologií, jež dokáže dle dat zadaných do počítače automaticky opracovat dřevo i další materiály. Dvě další firmy, které u nás tuto technologii měly, využívaly CNC stroje pro svou vlastní výrobu. A Nema tedy byla v podstatě první, kdo u nás dřevo opracované pomocí CNC nabídl veřejnosti.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ještě předtím se však museli s CNC a softwarem vůbec naučit pracovat. „Já jsem byl na začátku jak Alenka v říši Divů. Něco jsem věděl o předpjatém betonu, uměl jsem spočítat ztráty a postavit most, o programování CNC a tesařině jsem nevěděl vůbec nic,“ vzpomíná s úsměvem Nemrava na začátky. Proto za ním jezdili tesaři z celých jižních Čech, aby ho všechno učili, kreslili mu konstrukce a on jejich návrhy následně přenášel do softwaru.

Z výrobce palet a dodavatele krovního materiálu se pomalu stala společnost, která byla schopna tesařům a pokrývačům dodávat na míru připravený konstrukční dřevěný materiál. K tomu se posléze přidal také materiál pro stavbu roubených domů a vše se z Olešnice začalo vyvážet do celé republiky. Později se přidali i zákazníci z nedalekého Rakouska či Německa.

V Norsku například stojí hotel s osmnácti patry, který je celý dřevostavbou. V pozemním stavitelství se toho dnes dá se dřevem díky technologiím vymýšlet spoustu.

Nema postupně vyrostla ve společnost, která má dnes něco ke stovce zaměstnanců. Dokáže nabídnout kompletní střešní skladbu od krovů a vazníků až po střešní panely u zděných staveb. V nabídce jsou dále roubené konstrukce, stěnové panely pro dřevostavby, dokonce i celé rodinné domy. A v neposlední řadě umí Nema dodávat i komplexní modulové řešení pro velké bytové či kancelářské domy.

Díky nové hale je dnes Nema schopna vyrábět i takzvané KVH a BSH hranoly, tedy klíčové konstrukční prvky tvořené technikou lepení a křížení menších dřevěných hranolů. Výsledkem je stavební materiál o libovolné délce a síle, který vyniká vyšší pevností, než nabízí klasické řezivo.

Trochu jiné dřevostavby

Když před nedávnem architektonické studio Mjölk představilo svůj návrh nového bytového domu v samotném centru Liberce, celou stavbu koncipovalo jako modulární dřevostavbu. A hned od počátku vědělo, že s její stavbou jim dokáže pomoci jen jedna jediná firma u nás, a to právě Nema.

Ta totiž investovala 250 milionů korun do výstavby zcela nové výrobní haly a vybavení, díky kterým se jí rozvázaly ruce, co se možností produkce prefabrikovaného materiálu týče. Nyní je firma schopna vyrábět dřevěná konstrukční řešení v daleko větších rozměrech než původně. Dnes umí přímo u sebe v hale vybudovat 40 metrů dlouhou a 15 metrů širokou dvoupatrovou dřevostavbu a tu následně rovnou převézt na místo výstavby.

nema2

Foto: Nema

Hala umožňuje pracovat s materiálem v daleko větších formátech

Tímto způsobem tu jsou schopni vytvořit i celý modul výškové dřevostavby. „Do modulů u nás rovnou namontujeme záchody, umyvadla, vnitřní dveře a příčky, třeba i s dlaždičkami – a to přivezeme na stavbu. Tam jednotlivé moduly jen pospojujeme, což je ta nejekonomičtější varianta, díky které se dům postaví v podstatně kratším čase než standardními stavebními metodami,“ vysvětluje Nemrava.

Přímou zkušenost s výstavbou takových domů má Nema prozatím jen v zahraničí. Jak ovšem i návrh Mjölk architektů prozrazuje, brzy by měly první výškové dřevostavby postavené pomocí modulů vznikat i u nás. „Momentálně se staví čtyři velké domy v České republice. A jen v Praze jich jsou nakreslená kvanta. Pro příští rok jsou naprojektované desítky bytových domů ze dřeva, takže už i u nás to pomalu začíná nacházet uplatnění,“ popisuje Nemrava měnící se situaci v České republice.

Kromě výškových budov ze dřeva by díky materiálu, který Nema produkuje, mohly časem ve větší míře vznikat také dřevěné mosty i velké výrobní haly. Aby se ovšem mohlo začít dřevo využívat ve velkém, je podle Nemravy nutné zlepšit celkové povědomí o dřevostavbách a vyvrátit některé mýty, které okolo nich stále panují.

nema4

Foto: Nema

Nema je dnes přímo ve svých halách schopna vyrábět celé moduly

„Tím prvním je hlučnost dřevostavby, kdy si lidé myslí, že to různě vrže a praská a že je v takovém domě všechno slyšet. To je ale samozřejmě nesmysl. Pokud je dřevostavba vyrobená ze správného a dobře vysušeného materiálu, není šance, že by dům dál nějak pracoval. Stejně i příčky jsou koncipované tak, aby se jimi nenesl hluk a nic tedy slyšet není,“ vysvětluje Nemrava.

Spolu s tím poukazuje i na výhody, které dřevostavba nabízí. Mezi ty největší zařazuje podstatně čistší výstavbu, bez prachu a hluku, než u klasických zděných domů. Tou největší je ovšem podle něj rychlost stavění, přičemž se může bydlet za šest měsíců, zatímco u zděného domu trvá kompletace podstatně déle.

A pak je tu otázka peněz. Podle Nemravy se dnes dá dřevostavba postavit za stejné peníze jako zděný dům. Jde to ovšem i dráž, ale také levněji, pokud například není fasáda obkládána dřevem, ale klasickým polystyrenem s točenou omítkou. Samotná cena dřeva se však oproti extrémnímu růstu z posledních let umoudřila a dnes se opět pohybuje ve stejných hladinách jako před dvěma lety.

Jen předat klíče

I proto dnes dřevostavby zajímají stále větší množství investorů a architektů než dříve a některé realizace ve světě ukazují, že ze dřeva lze stavět skutečně všechno možné. „V Norsku například stojí hotel s osmnácti patry, který je celý dřevostavbou. V pozemním stavitelství se toho dnes dá se dřevem díky technologiím vymýšlet spoustu,“ demonstruje schopnosti dřeva Nemrava.

Dřevo na stavbách šetří čas a je také méně náročné na pracovní sílu, jelikož valná část materiálu může být dopředu prefabrikována a připravena k montáži již v halách výrobních podniků, jako je Nema. Nemrava však připomíná, že byť se postupy zpracování dřeva změnily, některé tradiční tesařské principy zůstávají. Jen dnes rybinové spoje, díky kterým není nutné používat kovové hřeby či skoby, nedělá zručný tesař, ale ještě zručnější stroj.  V neposlední řadě pak Nemrava připomíná i udržitelnost celé věci, dřevo je obnovitelný a relativně snadno recyklovatelný materiál, který můžeme mít za pár let růstu v lese zpět. A ještě dokáže zadržovat oxid uhličitý.

I to jsou důvody, proč je dnes v Německu či Rakousku až 55 procent staveb právě ze dřeva. Zahraniční zakázky představovaly v loňském roce pro Nemu zhruba 20 procent z celkového obratu, který se vyšplhal na 320 milionů korun. V letošním roce Tomáš Nemrava předpokládá, že by mělo být toto číslo podobné a v následujících letech růst.

nema7

Foto: Nema

Společnost dnes vyrábí i systémy vazníků střech

Důležitým faktorem je ovšem i to, aby se pozměnila legislativa ve spojitosti s dřevostavbami, která u nás aktuálně nedovoluje stavět dřevěné budovy vyšší jak čtyři patra. A problémem jsou také některé požární normy.

Ty se v některých ohledech nezměnily od 60. let, jenže stavebnictví od té doby ušlo výrazný krok dopředu a Tomáš Nemrava doufá, že progres bude pokračovat i nadále. Byl by rád, kdyby Nema byla jeho součástí. Jeho snem je proto jednou nabídnout investorům a architektům nástroj, se kterým budou moci v reálném čase společně navrhovat dům. Na základě toho umělá inteligence dokáže vybírat jednotlivé komponenty z nabídky Nemy a vkládat jim je do virtuálního košíku.

„Vpravo nahoře jim poběží cena a člověk bude hned vědět, kolik ho bude vybraná stavba stát. Poběží tam i ekologická stopa, takže bude rovnou vědět, jak moc pomáhá planetě. A pak se to všechno rozběhne do našich hal, kde budou vše vyrábět roboti. Lidé na ně budou jen dohlížet. A nejhezčí by bylo, kdyby se toho na konci člověk dotknul jen tak, že předá zákazníkovi klíčky,“ uzavírá svou vizi pohádkové budoucnosti Nemrava.