Je to pro zakladatele firmy Solvemed velmi osobní mise. Ve svých rodinách zažili bolestné okamžiky proto, že včasná a přesná diagnostika na nervově degenerativní onemocnění dnes není na úrovni, na které by mohla být – tedy pokud by se vším využívala nejmodernější technologie a poslední vědecké poznatky, říká Hugo Chróst.

Hugo Chróst je dvacetiletý rodák z polského Lešna, absolvent Harvardovy univerzity, podnikatel ze seznamu Forbes 30 pod 30 a spoluzakladatel Solvemed, britsko-amerického startupu, který teď získal 3,3 milionu eur. Z toho 600 tisíc, tedy v přepočtu přes 14,5 milionu korun, od tuzemského deep tech fondu Tensor Ventures. Za své peníze český fond získává podíl, jeho výši ale nespecifikuje.

Biotech je jedna z oblastí, které jej dost zajímají. „Protože propojením biologie s technologií umělé inteligence vznikají biotech startupy, které přinášejí největší inovace v této oblasti s celosvětovým zásahem,“ říká Martin Drdúl z Tensor Ventures.

„Jsme investiční fond a samozřejmě nás zajímá potenciál a zhodnocení investice, ale v případě Solvemed nás fascinuje také to, jací jsou zakladatelé vizionáři. Zakladatelé firmy se hlavně chtějí s tou nemocí poprat,“ popisuje Drdúl. Něco takového podle něj technologie umožňují.

A nadšení zakladatelů firmy zase přitahuje „často nezaplatitelné odborníky“. V týmu Solvemed pracují vědci z Cambridge, Stanfordu, Harvard Medical School, ale i lidé, kteří pracovali v NASA, firmě nVidia nebo ve farmaceutickém kolosu Roche.

Oskenujte si oko telefonem

Přitom vlastně samotná diagnostika jako velká inovace vůbec nepůsobí. Skoro naopak. Člověk si otevře aplikaci v telefonu a prostřednictvím jeho fotoaparátu si z krátké vzdálenosti oskenuje bezbolestně oko. Na pozadí, ale ne tak úplně mimo zrak uživatele, aplikace provede sérii klinických biomarkerů. Zkouší například přesný zornicový světelný reflex a další testy, které vedou k detekci raných fází neurodegenerativních nemocí jako Alzheimer nebo Parkinson.

„Biomarkery jsou v podstatě měřitelná data, unikátní značky, které sledují, jak oko a tedy i mozek reagují na určité vjemy. Vyhodnocení provádí umělá inteligence a informuje pacienta i jeho lékaře,“ přibližuje Drdúl. Myslí si, že v budoucnu každá neuro a oftalmologická farmaceutická společnost bude potřebovat data z biomarkerů od společnosti Solvemed pro vývoj nových léků.

Skutečnost, že nikdo preventivně nehlídá širokou populaci lidí, je podle Chrósta jedním z největších problémů tohoto typu onemocnění. Když se tak děje, lidé přicházejí k lékařům pozdě. Problémem je i nesprávný objem léků, jaké pacienti dostávají.

Stejná technologie umí u stávajících pacientů zjistit, jakou přesně v daném okamžiku potřebují medikaci. „A do třetice, umělá inteligence dokáže shromáždit a vyhodnotit obrovské množství dat z výše uvedených situací a pomoci tak největším farmaceutickým koncernům v tom, aby mnohem rychleji vyvíjeli účinnější léky,“ dodává další ze spoluzakladatelů startupu Solvemed Michal Wlodarski, který je i lékař.

Technologii vyvíjejí od března 2020. Teď už běží v pilotních provozech v nemocnicích v Cambridge a Oxfordu a evidují velký zájem investorů o vstup do firmy. Pro Tensor Ventures jde už o čtvrtou investici do biotechnologických firem – po vkladu peněz do firem Antiverse, Scalpel a Aireen. Posledně jmenovaný projekt ostatně také hledá brzké známky nemoci právě pohledem do očí.

Zajímavé technologie ale fond založený Romanem Smolou, Martinem Drdúlem a Petrem Ulvrem hledá i v dalších oblastech. Od začátku roku investoval například do české firmy Pointee zaměřené na automatizaci, španělské Bioo, která umí vyrábět elektřinu z půdy, či americké QC82 řešící kvantové čipy a počítače. Důležitost kvant pro investory pro CzechCrunch popisoval poradce fondu pro tuto oblast, teoretický fyzik Michal Křelina.