Ondřej Svoboda věří v přístroje. V nabídce své firmy jich má hned několik. Úhlednou bílou krabičku se zaoblenými hranami, která umí měřit teplotu, tlak, EKG či plicní funkce. Nebo digitální stetoskop – malinké oválné zařízení, které pokud si pokládáte na hrudník, pošle lékaři podobnou zvukovou stopu, jakou by slyšel, když by vás vyšetřoval v ordinaci. Nebo další zařízení, jako je chytrá váha, digitální ORL kamera či kontinuální měření EKG.

Projekt Dr. Digital je další z jednotek telemedicínských záměrů, které v Česku pošťouchla pandemie. A které věří, že si můžou najít svůj prostor na konečně prostupném trhu. Ondřej Svoboda se oboru věnuje dlouhodobě. Založil už několik firem v oblasti e-health a zdravotnictví, mimo jiné třeba Zafax Medical, E-health and Telemedicine nebo Telemedicine Academy. Nejnovější počin ale označuje jako virtuální kliniku, která má vylepšit primární péči.

Dostává do ní totiž díky zmíněným přístrojům distanční monitoring, který může přinést řadu vyšetření rovnou k pacientům domů. Na dálku umožňuje sledovat hladinu cukru, tlak krve, srdeční aktivitu, tělesnou hmotnost, saturaci kyslíku v krvi nebo funkčnost plic. Vedle toho ukazuje zdravotní záznamy pacienta, jeho předepsané léky nebo umožňuje plánovat návštěvy lékařů i vyšetření.

„Využití moderních technologií v primární péči sníží administrativní zátěž a nahradí část osobních návštěv u lékaře. Při měření životních funkcí může člověk zachytit onemocnění v rané fázi. Měřit musí přístroji, které splňují přísné normy. Zařízení Dr. Digital včetně softwaru jsou certifikována jako zdravotnické prostředky,“ uvádí Svoboda.

Digitální stetoskop může poskytnout lékařům zvukový záznam i na dálku

Ve spolupráci s lékařem je ve virtuální klinice možné stanovit hraniční hodnoty například tlaku pacienta. Při překročení těchto limitů zašle virtuální klinika prostřednictvím aplikace upozornění. Aplikace kromě toho ukazuje třeba i informace o tom, jak pozitivně ovlivnit své zdraví nebo co dělat při různých život ohrožujících situacích. Nebo přehled o zdraví uživatele včetně digitální zdravotní karty. Data jsou k dispozici zdravotníkům po načtení QR kódu.

Dlouhodobá spolupráce

Svoboda se svým týmem vyvíjel finální verzi poslední tři roky, na některých částech se ale pracovalo i deset let. Zatím projekt vyšel téměř na 10 milionů korun. Zákazníkem platformy má být pacient, který si má podle předpokladů Svobody péči platit. V přípravě je i Dr. Digital Clinic určený pro nemocniční zařízení.

Téměř ve stejnou chvíli jako v Česku otevírá navíc projekt Dr. Digital svou virtuální kliniku také v Gruzii. Svoboda si zemi vybral mimo jiné proto, že je jejím Honorárním konzulem. Ale taky proto, že zdravotnictví je jednou z oblastí, ve které podle něj země dlouhodobě spolupracují.

„Gruzie je hornatá a pacienti se tam hůře dostávají k fyzickým návštěvám lékaře. Zejména venkovské oblasti tam mají často omezené možnosti přístupu ke zdravotnickým zařízením. Virtuální klinika a distanční monitoring vitálních funkcí můžou znamenat velký posun v dostupnosti a zlepšení primární péče pro pacienty,“ myslí si Svoboda.

Stačí říct, že je budeme měřit

S podobnými plány se v Česku v posledních dvou letech pochlubilo hned několik společností. Svou aplikaci nabízí mimo jiné IKEM i další nemocnice, projekt Meddi Jiřího Peciny, aplikace Medevio Tomáše Doležala a Petra Bartoše či už starší uLékaře.cz Tomáše Šebka.

S dalšími nápady přicházejí už roky sami lékaři. S jednoduchým telemedicínským programem má už zhruba 15 let zkušeností psychiatr Filip Španiel, který se s distanční péčí soustředí na schizofrenii. V rámci projektu sbíral od pacientů nejprve formou SMS a později prostřednictvím aplikace v chytrém telefonu informace o tom, jak se mají.

„Posílají nám deset čísel, hodnot jejich nálady. Trvá to asi minutu. A matematický algoritmus propočítá zvyšující se riziko, že se objeví relaps. Ten program dokáže snížit riziko hospitalizací o 70 procent,“ popisuje.

Navíc podle odborníků může vzdálená péče o pacienta přístup ke zdravotní péči ulehčit. „V Praze je vše dostupné, tady to ještě nevidíme. Ale čím dál od center jdete, tím významnější roli telemedicína má,“ popisuje Martin Matoulek, vedoucí obezitologického centra ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Vysvětluje, že ve své oblasti s monitorováním pacientů na dálku už delší dobu pracuje. Na jeho základě má prý lepší informace k léčení. A může s ním i léčení podpořit. „I když dáme pacientovi zaslepený náramek a řekneme mu, že jeho aktivitu budeme měřit, víme, že začne víc chodit. Když dám pacientovi nefunkční plíšek do kapsy a řeknu mu, že bude počítat jeho kroky, víme, že jich nachodí o 20 procent víc,“ dodává.