Téměř třetina evropského ovoce je zamořená pesticidy. Naprosté selhání, konstatuje studie

Ze studie organizace PAN Europe vyplývá, že Evropané konzumují víc pesticidů, než si dosud mysleli. A to i navzdory tvrzením EU.

Jablka ovoce

Foto: Kimberly Fowler

Téměř třetina evropského ovoce je zamořená zakázanými pesticidy

Kdo jablko denně sní, k tomu doktor nechodí. Možná by to byla pravda, kdyby se ovšem nejednalo o jablko ze zemí Evropské unie. Podle nedávno zveřejněné studie vypracované neziskovou organizací Pesticide Action Network Europe (PAN Europe) jsou totiž oblíbené evropské druhy ovoce kontaminované pesticidy, které měly členské země před 11 lety začít nahrazovat netoxickými variantami.

Obyvatelé zemí Evropské unie, kteří se tak snaží do svého jídelníčku pravidelně zařazovat doporučenou porci ovoce, se tak mnohdy vystavují zbytkům toxických pesticidů, jako jsou například fungicidy ​​fludioxonil, tebuconazole a cyprodinil nebo insekticid lambda cyhalothrin. Ve všech případech jde o látky, které Evropská komise řadí mezi ty nejnebezpečnější pro lidský organismus.

PAN Europe testovala během let 2011 a 2019 celkem 97 170 vzorků ovoce a z jejích zjištění vyplývá, že v uplynulých letech došlo k dramatickému nárůstu přítomnosti zmíněných pesticidů – během devíti let sledované hodnoty stouply o 53 procent. Studie zaznamenala nejvýraznější nárůst pesticidů zejména v jablkách, kiwi, hruškách, broskvích a třešních. Celkově je podle zprávy kontaminovaná téměř třetina (29 procent) ovoce vypěstovaného v Evropě.

Třeba taková kiwi byla přitom před 10 lety pesticidů takřka prostá. V testovaných vzorcích byly v roce 2011 nalezeny jen ve čtyřech procentech z nich. Během necelé dekády ale došlo ke změně a v poslední analýze bylo kontaminováno 32 procent testovaných kusů tohoto oblíbeného ovoce. U třešní došlo od roku 2011 také k výraznému růstu. Z 22 procent se kontaminace vyšplhala na polovinu, což je nárůst o 152 procent. Jablka byla po devíti letech jedovatější o 117 procent.

„Nárůst v četnosti kontaminovaného ovoce prodávaného spotřebitelům jde ruku v ruce se zvýšenou intenzitou v používání pesticidů, jakož i s větším využíváním jejich kombinací,“ píše se ve studii.

Ostružiny

Foto: Martin Dawson

Z testovaného ovoce dopadly nejhůř ostružiny

V používání pesticidů se pak například v případě jablek činí zejména v Nizozemsku, Portugalsku, Slovinsku a Belgii. Právě jablka vypěstovaná v těchto zemích obsahovala největší množství nebezpečných látek. Naopak země Skandinávie ukazují, že pěstovat jablka bez užití škodlivin lze – v testovaných vzorcích ze Švédska, Norska a Lotyšska nebyly po kontaminaci ani stopy.

Kromě ovoce, u kterého byl zaznamenám nejdramatičtější nárůst reziduí pesticidů, studie uvádí také nejzasaženější ovoce obecně. Nejhůře dopadly ostružiny, které byly pesticidy kontaminovány v 51 procentech, pak broskve (45 procent), jahody (38 procent), třešně (35 procent) a meruňky (35 procent).

Studie se věnovala také zelenině a testům podrobila ve stejném časovém horizontu 113 431 vzorků. Zakázané pesticidy se objevily u 11 procent z nich. Nutno podotknout, že v případě zeleniny nebyl růstový trend tak dramatický – od roku 2011 do roku 2019 je o 19procentní růst.

Kategorie zeleniny má ale několik černých ovcí, u kterých byl skok nejvýraznější. Podíl zamořených kusů vzrostl u celeru z 37 procent na 54 procent, u špenátu z 12 procent na 19 procent a u salátů z 18 procent na 24 procent. Celer dopadl také nejhůře z hlediska celkové kontaminace – nebezpečné pesticidy se nacházely v 50 procentech testovaných vzorků.

Podle evropských regulací jsou všechny pesticidy, jejichž rezidua byla v testovaných plodinách nalezena, spojovány se zvýšeným rizikem chronických onemocnění včetně rakoviny, kardiovaskulárních problémů a cukrovky. Zároveň jsou vysoce toxické pro životní prostředí, protože kontaminují řeky a ohrožují ekosystém.

Evropská komise přitom uvádí, že se jí užívání nebezpečných pesticidů podařilo v roce 2019 ve srovnání s lety 2015 až 2017 snížit o 12 procent a do roku 2030 má ambice jejich používání snížit o dalších 50 procent. Tvrzení Evropské komise je tak v rozporu s novou studií. Ta totiž uvádí, že při srovnání roku 2019 s lety 2015 až 2017 došlo k 8,8procentnímu růstu kontaminace škodlivými pesticidy.

„Evropa se očividně odklání od udržitelného hospodářství. Úřady se vzájemně chlácholí nespolehlivými ukazateli pokroku. Přitom rezidua pesticidů a jejich dopady na lidské zdraví společně s prudce klesajícím počtem živočišných a rostlinných druhů ukazují, jaká je skutečnost,“ uvádí se dále ve studii.

Analýza začala v roce 2011. Právě tehdy se totiž Evropská unie měla začít nebezpečných pesticidů zbavovat a postupně je nahrazovat bezpečnějšími alternativami. V rámci evropských regulací vznikla speciální skupina nazvaná „Kandidáti na nahrazení“.

Členské státy tak mají od roku 2011 zákonnou povinnost pesticidy v této skupině nahrazovat. Jenže podle nové studie se zdá, že zákony jsou plošně ignorovány. „Studie potvrzuje naprosté selhání členských států v nahrazování nebezpečných pesticidů na úkor lidského zdraví a životního prostředí,“ stojí v ní.

Sára Goldbergerová

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.