Tip na festivalový výlet: Vyhlídka s kavárnou nad Karlovými Vary, kam chodil sám Goethe
Nad lázeňským městem se tyčí vyhlídka, která vznikla díky belgické princezně Stefanii. Jméno nesla nejen po ní, ale i po Stalinovi.
Od hotelu Thermal až po kolonádu s Vřídlem prošli návštěvníci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary zcela jistě už tisíckrát. Odvážnější vystoupali několikrát také ke Kamzíkovi, soše, která se nazývá Jelení skok. Inovace tedy není na škodu. Z centra lázeňského města lze dojít také k neogotické výletní restauraci s vyhlídkovou věží, kam chodíval i sám velký Johann Wolfgang von Goethe. Ta zůstává neokoukaná.
Za prohlídku rozhledna stojí, a to i pro ty, kdo nejsou fanoušky rozervané literatury. Budova má za sebou velmi zajímavou historii. Podnět ke stavbě rozhledny totiž dala belgická princezna Stefanie. Ta si vzala korunního prince Rudolfa Habsburského a když jednou v létě navštívila Karlovy Vary, vyhlídka na Výšině věčného života nad městem ji doslova uchvátila.
A tak tu byla mezi lety 1888 až 1889 postavena výletní restaurace s vyhlídkovou věží, a to podle návrhu významných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Rozhledna dostala název Vyhlídka korunní princezny Stefanie. Za chvíli oslaví výročí, otevírala se totiž 21. července 1889.
„Goethova vyhlídka se tyčí nad Karlovými Vary v nadmořské výšce 636 metrů. Rozhledna opakovaně během své historie měnila jména,“ popisuje výletová aplikace Placehunter. Po vzniku Československa se přejmenovala na Stifterovu rozhlednu, po česko-rakouském spisovateli Adalbertu Stifterovi. Po druhé světové válce to byla zase Stalinova rozhledna.
Ani to jí ale neubralo na kráse. Novogotická cihlová stavba má válcovitou červenou věž a prý také zajímavé sklepení. A co teprve ten výhled. Před očima se rozprostírají Krušné hory a Špičák, Plešivec a Klínovec. Na východě je Andělská hora, Větrovec nebo Doupovské hory. Lze vidět také Vítkův vrch a Slavkovský les a nakonec také Doubskou horu a Sokolovskou pánev.