Zůstaly tu půdorysy někdejších sídlišť, ohnišť i zbytky dílen. Jsou tu i doklady výroby nástrojů a dalších předmětů z paleolitické domácnosti. A také kosti. Mamutí kosti. Dnes tu stojí Stavba roku 2016. Pokud někdo hledá sloučeninu mezi tou nejstarší historií a moderní architekturou, pak je Archeopark Pavlov to správné místo.

„Mezi nejcennější objevy tohoto naleziště patří kostry samotných lidí a doklady technologií, které zde podle dosavadních znalostí lidé použili vůbec poprvé. A konečně i umělecké předměty dokládající jejich estetické cítění,“ láká návštěvníky park v Pavlově, který spravuje Regionální muzeum v Mikulově.

Jihomoravská naleziště jsou jedním z nejvýznamnějších sídelních areálů v Evropě i na světě. Před třiceti tisíci lety je tu vytvořil homo sapiens. Archeopark je zasvěcený době lovců mamutů, konkrétně lovců a sběračů, kteří se usadili na svazích hřebene Pálavy.

Tehdejší člověk přitom právě tady vůbec poprvé začal s výrobou keramiky, tkaním látek nebo s broušením kamene. Kromě zmíněného je tu například i replika dolnověstonického hrobu, který přibližuje tehdejší pohřební zvyklosti. Jsou tu sošky venuší i plastiky zvířat.

Foto: Placehunter

Archeopark Pavlov se zaměřuje na období pravěku

„Dlouhodobý výzkum loveckých sídlišť pod Pálavou ukazuje, že v období gravettienu Morava na několik tisíciletí zazářila jako skutečné civilizační a kulturní centrum tehdejšího světa. Strategicky rozhodující území spojující východ a západ kontinentu získalo primát v celé řadě technologií. Doloženo bylo také drcení rostlinné potravy. Všechny tyto znaky se dosud považují za základní pro přechod k zemědělskému způsobu života,“ popisuje muzeum.

V srpnu lze v archeoparku navštívit kromě stálých expozic například také workshop pravěkých technologií zaměřený na divoké jídlo nebo loveckou osadu. V prázdninových měsících je otevřeno od pondělí do neděle a od devíti do osmnácti hodin.

Vydat se je ale možné také po archeostezce. Ta funguje od roku 2019 a provádí po pěti nejvýznamnějších archeologických lokalitách. Jedním z míst je i naleziště Věstonické venuše. Stezka mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi má dohromady tři a půl kilometru.

Ještě než se na ni ale člověk vydá, měl by si prohlédnout samotné muzeum také z jiného úhlu. A to architektonického. Na stavbě se podílelo studio Radko Květ a návrh vycházel ze samotné lokality. Stavba je podzemní, ale vykukuje do krajiny Pálavy.

„Expoziční část muzea se nachází v podzemí, přičemž nahoru nad povrch vyčnívají zajímavé bílé betonové světlíky, které jistě ocení nadšenci architektury a designu,“ láká na místo výletová aplikace Placehunter, která často ukazuje na skryté krásy země. Zajímavostí je, že archeologické nálezy zůstávají po svém odkrytí na původním místě.

Kromě Stavby roku má Archeopark na kontě také Českou cenu za architekturu 2017. Kromě hlavní ceny ho ocenila i Agentura ochrany přírody a krajiny. Sošky ale budova sbírá i v zahraničí. Cenu za architekturu má ze Slovinska, konkrétně Bigsee Architecture Award 2019, a také z Mnichova, kde rozdávali Iconic Awards 2017.

Pohoda u Sousedů

Koho by lovci mamutů unavili, může si jet odpočinout k Sousedům. Rodinný penzion sídlí od Archeoparku rovnou minutu. Současní majitelé koupili dům v roce 2016, tedy stejný rok, kdy se také otevřelo pravěké muzeum. Kromě penzionu je tu také kavárna.

„Dopřejte si dovolenou uprostřed vinařského ráje s výhledem na Novomlýnská jezera. Tady dělají svou práci s láskou, pokorou a úsměvem na tváři. Se stejným nadšením pro naprostou spokojenost hostů byly vytvořeny i čtyři zbrusu nové apartmány na kraji obce Pavlov,“ popisuje penzion portál Amazing Places, který rovněž seznamuje se zajímavými místy v Česku.

K dispozici je vinný sklípek, domácí snídaně i soukromá vířivka. Kromě archeoparku je v okolí možné navštívit také Hrad Děvičky nebo Svatý kopeček.

Foto: Amazing Places

Rodinný penzion Sousedi Pavlov