Tip na výlet: Jeden z nejkrásnějších jihočeských rybníků nabízí koupání i výpravu na ostrov
Třeboňsko je rybníkářský ráj. Ne u každé vodní hladiny je ale taková zábava jako u Hejtmana. Za návštěvu stojí i městys, ke kterému patří.
O červencových svátcích tu bývá poměrně narváno, jakmile ale odezní, začne být klid. Zato hladina Hejtmana zůstává klidná nehledě na to, jaký den zrovna je. Jeden z jihočeských rybníků je vyhledávaným zdrojem ochlazení snad proto, že ho obklopuje kemp s občerstvením na každém rohu. A snad taky pro ostrůvek, na který se dá dojít po mole a který je pro vysoké stromy na břehu trochu tajemný.
Ostrov, který se nenachází přesně uprostřed, ale spíš na straně, bývá na Cyrila a Metoděje i na Jana Husa ve dne obklopen plavci. Za tmy se sem uchylují ti, pro které je noc ještě mladá. Než si znepřátelit halasením sousedy ve vedlejším stanu, lepší je odejít na ostrov. Pro takové příležitosti je zde dokonce stůl se dvěma lavicemi, takže kdo by chtěl, může tu klidně ve dvě ráno hrát třeba karty.
„Rybník je oblíbený díky písčitému pozvolnému vstupu do vody, tobogánu, možnostem občerstvení a kempům. Na většině míst si můžete půjčit také šlapadla a pramice,“ láká výletová aplikace Placehunter.
Hejtman je ale skvělým cílem výletu i pro ty, kdo nechtějí ani halasit, ani se koupat. Stojí prostě jen za vidění. A to už pěkně dlouho, je to totiž rybník založený v roce 1554. Umí vyhovět i organizované nudě – po stranách rybníka pravidelně sedí rybáři s nataženými pruty. Vydat se je možné také na procházku, kolem dokola osmdesátihektarové vodní plochy to trvá asi dvě hodiny.
Nemůže se tak nacházet nikde jinde než na jihu Čech. Hejtman najdete v Chlumu u Třeboně, městysu s nepřehlédnutelným kostelíkem. Jde o poutní a farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který pochází z roku 1745. Nechal ho postavit baron Jan František z Fünfkirchenu. Panství patřilo od roku 1861 Habsburkům a chodíval sem mimo jiné i arcivévoda a následník trůnu František Ferdinand D’Este. V kostele je prý dodnes křeslo, na kterém sedával, než na něj byl spáchán atentát v Sarajevu, závdavek pro vypuknutí první světové války.
Kostel má ale vazbu i na druhý světový konflikt. „Podle kronik se v obci ještě 10. května 1945 vedly jedny z posledních bojů. V zadní části kostela je na stropě freska, jejíž vyhotovení se datuje právě do května 1945. Obraz vychází ze skutečných událostí. Podle pamětníků je v pravém dolním rohu zástup autentických lidí, které vede páter Jan Kubiska. Freska je však raritní především tím, že má v levém rohu hořící tank,“ uvádí server trebonsko.cz.