Tip na výlet: Jelení příkop je po letech zase otevřený. S ním i zbytky medvědince a Pleskotův tunel
Za Rudolfa II. zde běhali jeleni, za Tomáše Garrigua Masaryka medvědi. Teď už je Jelení příkop otevřen jen pro lidi. Zato po dlouhé době.
Roky symbolizoval Jelení příkop celý Pražský hrad. Prostě jenom tím, že byl zavřený. Veřejnosti se otevřel na konci loňského roku, snad jako symbol konce jedné vlády. Teď už je přírodní rokle u Pražského hradu znovu plně přístupná. Ostatně stejně jako zbytek Hradu.
Rokle umožní návštěvníkům podívat se na historické památky Prahy zase trochu z jiného úhlu. Příkopem také teče potok Brusnice, který poodhaluje název blízké zastávky. Dřív sloužil příkop jako ochranná bariéra, Rudolf II. tu ale začal chovat lovnou zvěř, která tu byla až do osmnáctého století. Odtud nese název Jelení.
Tradice ale nezůstala opomenuta. Lovná zvěř sice už pod Hradem neběhala, ale za první republiky tady – pod Masarykovou vyhlídkou – vznikl aspoň medvědinec. Jednoduše proto, že Tomáš Garrigue Masaryk dostal darem dva medvědy. Podle návrhu zakladatele pražské zoo Jiřího Jandy došlo k vybudování medvědince, který v roce 1920 začal skutečně fungovat.
Traduje se, že medvědi byli darem od legionářů vracejících se z Ruska. „Pravdou je, že první dva prezidenští medvědi byli darem užhorodského župana Ladislava Moyše a až následujících pět mělo co do činění s legionáři,“ píše ve svém zoopísníku ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Podle něj pak dvě hnědé medvědice přivezli prezidentu Masarykovi v březnu 1920 příslušníci 1. čety 5. roty 1. pluku. Třetího medvěda vyložil na Wilsonově náměstí pro Hrad neznámý legionářský pluk, který Prahou projížděl v roce 1920. A ve stejném roce měla převzít Správa Pražského hradu dva medvědy ušaté od nadporučíka Berky z 8. roty 7. pluku.
Medvědí radovánky dopadly v Jelením příkopu nechvalně. Ve válečném roce 1942 byl zvířaty smrtelně zraněn medvědář Peka. Policie pak čtyři šelmy zastřelila. Zbyli dva. Ti tu žili ještě rok, nakonec byli převezeni právě do zoo.