Tip na výlet: Láva, která se nedostala na povrch země, ztuhla do Panské skály na severu Česka
Dnes by tudy Pyšná princezna do země krále Miroslava neprchala. Byla by příliš na očích. Panská skála je totiž vyhledávaná čedičová památka.
Co budeme dělat, zeptá se Krasomila, když se schovává za skálou připomínající varhany. Musíme se dostat do země krále Miroslava, odvětí domnělý zahradník. Tak daleko? Panská skála se stala slavnou především díky pohádce Pyšná princezna. Jestli je daleko, záleží na tom, odkud se sem zrovna chystáte. Ať je to ale kdekoli, nevídaný geologický útvar rozhodně stojí za návštěvu.
Panská skála leží v obci Prácheň v okrese Česká Lípa a je to nejstarší chráněný geologický útvar u nás. Přírodní památkou je už od devatenáctého století. Skála je pozůstatkem návrší, které vzniklo soptěním čedičové lávy před více než třiceti miliony let. Tehdy ve vzniklých puklinách zemské kůry v Českém středohoří se objevovaly malé vulkány a magma se dralo na povrch.
To ovšem nebyl případ konkrétně Panské skály, láva se tu totiž nikdy nedostala na povrch země, už už se po tom ale natahovala. A právě v tomto momentě jako by se zastavil čas. Láva začala chladnout a ztuhlé čedičové magma praskalo. Vznikly tak úzké sloupce vysoké až patnáct metrů, které jsou vedle sebe uspořádané tak, že připomínají píšťaly hudebního nástroje. I proto se jim říká kamenné varhany.
„Čedičových skal máme v Česku víc, ale ty u Kamenického Šenova jsou nejdostupnější. Jedinečný komplex byl postupně odkrýván díky těžbě na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Vytěžený materiál by vyvážen do zemí Beneluxu, kde se využíval pro stavbu přímořských hrází, jelikož čedič má značnou chemickou odolnost vůči mořské vodě,“ líčí výletová aplikace Placehunter.
Intenzivně se tu těžilo do konce devatenáctého století. Nakonec se ale různé osobnosti zasloužily o to, aby skála byla chráněná. Těžba, která by ji časem zničila, tak musela ustat. Pozůstatkem lidské činnosti je i malé jezírko, které vzniklo v jámě po vytěžení horniny a plní ho srážková voda.