Tip na výlet: Vydejte se na cestu kolem Schwarzenberského kanálu. Po opravě je jako nový
Památka na Šumavě je nejen unikátní technickou stavbou, ale má i hezký příběh a okolo plno krás. Část kanálu se navíc letos opravila.
Dříví byl tehdy v Rakousku velký nedostatek, zato v jižních Čechách ho byla fůra. Problém byl, že bylo špatně přístupné. S tím pomohl Schwarzenberský kanál vybudovaný v letech 1789 až 1793. Klády se díky němu začaly plavit nejen do hlavního města, ale především do Vídně, kde byla poptávka obrovská. Rakušané za něj platili dvojnásobně.
Dnes je Schwarzenberský kanál národní technická památka a děje se kolem něj spousta věcí. Loni se objevil na známkách České pošty. Letos se podařilo po čtyřech letech obnovit čtyři úseky. Primárně šlo o opevnění kanálu, a to u Otovského a Schwarzenberského toku a toku Světlá. Při obnově přitom Lesy ČR postupovaly stejně, jako když se kanál v osmnáctém století stavěl. Zdi se opravovaly za pomoci místního kamene, který byl skládán takzvaně nasucho.
Šumavský kanál je tak v délce tři a půl kilometru jako nový. Dřevo už se ale po něm neplaví, byť loni toto pravidlo dostalo výjimku. Na Želnavském smyku, tam, kde se Schwarzenberský kanál spojuje s Vltavou, se dřevo na chvíli prohánělo, a to dokonce rychlostí šedesát kilometrů v hodině. Jednalo se o ukázkovou plavbu, protože i smyk se opravoval. Dřevo se tu tak plavilo po více než šedesáti letech. Opravy probíhaly tentokrát v režii Vojenských lesů a statků.
Celé dílo je každopádně unikátní. Původní kanál měřil bezmála čtyřicet kilometrů. Ve dvacátých letech devatenáctého století přibylo dalších skoro dvanáct kilometrů. Z necelých 52 kilometrů vede 44,3 kilometru v povodí Vltavy. Dříví se na kanálu plavilo od roku 1793 až do roku 1962.
Kdo by nechtěl obdivovat samotné technické dílo, mohla by ho nadchnout jeho historie. Kanál se začal stavět na žádost knížete Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergeru. Autorem byl Josef Rosenauer, rodák z Chvalšin u Českého Krumlova. Byl nemanželským dítětem, což se v osmnáctém století moc nenosilo. A rozhodně to člověku ani neotevíralo dveře. Rosenauerovi se ale podařilo se svému osudu nepoddat – stal se lesním úředníkem u samotného knížete. A aby se mu odvděčil za příležitost, navrhl Schwarzenbergův kanál. Z nemanželského dítěte se stal čestný občan Prahy i Vídně.
Koho ani historie kanálu nenadchne, užije si alespoň přírodu okolo. „Podél kanálu vede naučná stezka, která začíná na Jeleních vrších a je dlouhá třicet kilometrů. Na prvních devíti můžete obdivovat mnoho atraktivních částí technického díla: tunel s architektonicky vyvedenými portály, Jelení jezírko, Rosenauerovu kapličku v místě křížení s Jezerním potokem přitékajícím z Plešného jezera nebo Jezerní smyk,“ vyjmenovává cestovatelská aplikace Placehunter.
K vidění je ale například také akvadukt u Rossbachu, je tu prý i nezapomenutelná lavička a především krásná příroda Šumavy. Turistická značka vede po celé délce kanálu. Vydat se lze jednoduše po modré. Nejkrásnější část je podle Placehunteru kolem Jelení. Vycházku je přitom možné uskutečnit se psem, s kočárkem nebo s malými dětmi.