Začít se značkou sportovního oblečení byla nejdřív lehká odbočka od původního podnikání. Nejdřív totiž vzniklo studio bikram jógy v Českých Budějovicích. Ke specifickému a hlavně dámskému sportu přivedla Petra Líbenka partnerka Petra (později manželka). Jenže cviky založené na zaujímání jógových poloh ve 42 °C se nedají cvičit jen tak v něčem.

Protože partneři chtěli vhodnou variantu svým cvičencům přeci jen nabídnout, vznikla před zhruba 10 lety celkem potichu ryze česká značka oblečení Dragonfly. A loni v podobné tichosti přesáhla obrat 35 milionů korun. „Tenkrát jsme začali spíš z hecu, chtěli jsme zkrátka oblečení pro naše klienty,“ uvádí Petr Líbenek pro CzechCrunch.

„Sehnali jsme si látku a zjistili jsme, kde by tak šlo šít. Představa byla, že za měsíc oblečení budeme prodávat. Poprvé jsme jeli jen pro pár rolí látky do Itálie osobákem. Tehdy jsme spali v Brenneru v autě. A pak zapakovali u fabriky mezi samými kamiony. Hodně zvláštně na nás koukali,“ směje se Líbenek.

V minulém roce firma prodávala zboží do 82 zemí světa. Uplatňuje se hlavně v Evropě, především v Česku, Německu, Velké Británii či Francii. U šicích strojů má dvanáct lidí, přičemž dalších jedenáct se stará o marketing, obchod a podporu. Dragonfly však posílá zásilky i do Singapuru nebo Jižní Koreje.

Loňský obrat 35 milionů korun znamená 47 tisíc prodaných kusů, což v praxi vyjadřuje lehké zklamání. „Předchozí rok jsme byli obratově zhruba na 22 milionech korun a měli jsme ambice opět zdvojnásobit,“ říká Líbenek, hned však dodává, že výsledky jsou na rok, kdy byla zavřená pole dance a jógová studia, dobré a na firmu je pyšný.

„Říká se, že značka se stává značkou po 10 letech existence. Pak to začíná jít samo. V této fázi se nyní nachází Dragonfly,“ věří. Před oněmi deseti lety na světě podle Líbenka fungovalo zhruba 800 frančízových studií bikram jógy, ale pořádné „hadříky“ tam k dostání nebyly. Nápad se tak sám nabízel.

S koupenými látkami nicméně dva dny obcházeli větší i menší prostory a nakonec vybrali švadlenu, která si kvůli nim doplnila zařízení dílny a začala šít. První kus byl na světě za víc než půl roku. A pak měli Líbenkovi ohlas mezi klienty studia, u jejich přátel a přátel jejich přátel.

Dragonfly má poměrně malou kolekci: sportovní podprsenky několika střihů, kraťásky a legíny, několik doplňků a přesně jeden střih kraťasů pro pány. Oblečení se totiž ujalo hlavně u sportovkyň zaměřených na pole dance, tedy tanec u tyče, jenž vyžaduje holou kůži, aby tělo na tyči drželo. A ten teď pro značku tvoří zhruba 90 procent prodejů.

Z původní snahy obléknout lidi na jeden druh jógy vznikla značka, která se uplatňuje mimo jiné v oblasti fitness nadšenkyň či v bojových sportech. Nebo těží z toho, co se některým trhům vůbec nelíbí: že je oblečení malé. „Občas nám někdo pošle příběh, jak si vzal dvoje legíny na cestu kolem světa. Snadno je zabalí,“ říká Líbenek.

Zakládat textilní dílnu po roce 2000? Pro smích

Střih oblečení i látku Líbenkovi vyřešili. Co se ale od začátku projevilo jako největší problém, je samotné šití. Vytvořit kvalitní moderní produkt stojí na řemesle, které upadá. Když před necelým rokem usedli Češi k šicím strojům s tím, že našijí pro všechny roušky, zjistili totéž, co Líbenkovi – bez specializovaných profesí to nepůjde.

Stroje je potřeba seřídit a mnohdy opravit. A je mnoho regionů, kde je jen jediný opravář šicích strojů. A to, pokud počítáme ty, kteří řeší stroje, jež mají lidé doma. Ve velkovýrobě je to ještě o něco horší. V celém Česku jsou podle Líbenka jen jednotky lidí, kteří jsou schopni taková zařízení seřídit. A s těmi, kteří by na nich šili, to není o moc lepší.

„Koupit stroje se ještě dají, lidi je ale neumí rozchodit a šít na nich. Nejmladším švadlenám je 36,“ shrnuje jeden se zakladatelů. Líbenkovi se nakonec rozhodli, že by si mohli nějakou dílnu koupit. Žádnou podle svých představ ale nenašli. Tak si v roce 2018 jednu založili, což je vyšlo zhruba na milion korun.

„Tehdy nejlepší seřizovač strojů na jihu – takoví jsou tu asi tři – z nás měl srandu. Stejně tak další odborníci. Nechápali, že si chceme v dnešní době zakládat od nuly textilní dílnu,“ popisuje Líbenek. „Jenže my vyvíjíme střihy třeba rok, potřebujeme mít výrobu pod kontrolou. Prodáváme za tisícovku legíny, které se prodávají v čínských internetových obchodech za dva dolary. Musíme je mít perfektní,“ dodává.

Jiný kraj

Rozvážení do mnoha zemí světa dalo tvůrcům značky nahlédnout do mnoha odlišností. Dnes vědí, že ve Velké Británii mají velkou průměrnou hodnotu objednávky, ale také mnoho požadavků na výměnu. Zákazníci se totiž obvykle snaží dostat do menšího oblečení, než jaké by pro ně bylo vhodné.

Podobně je to v USA, kde si mnohdy objednávají dvě velikosti najednou – ale ty menší, přitom obě pak potřebují vyměnit za největší. V Německu zase trvá české značce i roky, než se usadí. Jakmile se to ale podaří, najde loajální zákazníky. Itálie, USA či Španělsko teď hodně slyší na jógu.

Dragonfly se ale daří i v Izraeli, přičemž jejich balíčky putovaly až do Jihoafrické republiky, Tanzánie nebo na Madagaskar. Exotiku jde najít odhadem skoro v půlce seznamu zemí, který mi Líbenek ukazuje, seřazený pěkně od nejčastějších zemí po ty, kam putovalo třeba i jen pár balíčků. V závěru jsou státy jako Palestina, Portoriko nebo Svazijsko.

Lehký odbyt má třeba i francouzský ostrov Reúnion v Indickém oceánu o necelých 900 tisících obyvatel. Stačí totiž jedno úspěšné studio, které oblečení dál prodává, a značka se tu může usadit. „Je ale fakt, že poslat tam balíček nás stojí 1 600 korun. Nicméně je posíláme. Do budoucna to něco přinese,“ věří Líbenek.

Některé asijské země mají problém s tím, že oblečení zakrývá poměrně málo těla, sportovní podprsenky jsou bez vycpávek, a tak příliš věrně kopírují to, co je pod nimi. I tak má ale Dragonfly pěkné prodeje v Japonsku, Koreji nebo Singapuru.

Hrdě z Česka? Až po čase

Líbenek věří, že za úspěchem značky může hlavně výběr marketingu od jejího počátku. Dragonfly mnohdy posílal zadarmo své oblečení influencerkám – třeba i těm, o kterých věřil, že se jimi teprve stanou. Dnes mají ty nejúspěšnější na Instagramu i dva miliony sledujících.

Po veletrzích manželé jezdili dodávkou upravenou tak, aby v ní mohli spát. Na nich něco prodali, spoustu toho rozdali, a navazovali nové sponzorské spolupráce. Občas i riskovali, například v dobách, kdy měla značka na účtu zhruba 30 tisíc korun, které dala do sponzorování šampionátu v pole dance. K tomu se Dragonfly snaží být hodně vidět na internetu.

Jde na to ale velmi opatrně: tak, aby zbytečně mnoho lidí nepoznalo, odkud vlastně značka je. „Jsem pyšný na to, že jsem Čech. Ale pokud chce člověk s firmou na západ, hraje její původ velkou roli. Cokoliv českého obvykle nezapadá do kolonky ‚premium‘, kde chceme být. Od začátku jsme se tak mimo jiné prezentovali anglicky, zákazníci si mnohdy mysleli, že jsme ze Spojených států nebo Anglie, a tady máme jen zastoupení,“ říká Líbenek.

To se ale mění. Podle něj ze společnosti zmizel komplex, že co je české, může být špatné. Při přístupu do obchodu z tuzemska už tak firma svůj původ a výrobu hrdě hlásá a zdůrazňuje u toho, že tím plní i současný potřebný trend ekologie a udržitelnosti. „Do zahraničí s tím přístupem jdeme zatím opatrně. Třeba v Německu zdůrazňujeme, že je to kvalita vyrobená v EU,“ doplňuje Líbenek.

Věří, že s úspěchem mu pomáhá držet cenu výrobků relativně vysoko. Firma přísně kontroluje, jestli pole dance a další studia, která jejich oblečení přeprodávají, nechávají dohodnutou cenu. Slevy nabízí jen výjimečně.

„Měsíčně máme průměrně kolem 700 objednávek. Na Black Friday, kdy máme pravidelně akce, jejich počet v jediný den vyroste na dva tisíce. Opakovaně se stalo, že nám nevydržely servery. Loni se nám při jedné akci podařilo je udržet asi 10 minut,“ říká Líbenek a doplňuje, že následná omluvná sleva většinu lidí zaujala. „Objednávky jsme pak šli balit všichni,“ dodává.

Největší prodeje by měly nastat právě teď. Posilují je hlavně novoroční předsevzetí, která však drží až do léta. Čím víc se teplo blíží, tím důležitější je podle zkušeností značky na těle zapracovat. „Anebo se ti, kteří hodně cvičili a zhubli, odměňují pěkným oblečením v menších velikostech,“ myslí si Líbenek.

Příští rok se chce Dragonfly zaměřit na odlišné přístupy v jednotlivých zemích. Posilovat se má pozice značky třeba ve Francii i USA. Letos se tam totiž chtěla pořádně usadit, ale narazila na firmu stejného jména, která jí začala hrozit žalobou. Nakonec se však české vážce, tedy firmě Dragonfly, podařilo ochrannou známku odkoupit. „Už kvůli investici do ní bychom se v zemi chtěli prosadit,“ usmívá se Líbenek.