Atriové domy byly populární především u dávných patricijů, tedy elit starověkého Říma. Přesto tato koncepce dokáže i dnes nabídnout nadčasové bydlení a splnit požadavky na maximální kontakt s přírodou při zachování soukromí. Příkladem je dům v Lanškrouně, který nahradil původní řadovku.

Bydlet, a přitom být neustále jednou nohou v přírodě. To je trend, díky kterému se z domů stávají vzdušné zámky plné řešení stírajících hranice mezi zahradou a obývacím pokojem, ložnicí či kuchyní.

Tomuto konceptu jde naproti i dům, který vznikl na místě bývalé dvoupodlažní řadovky v lanškrounské vilové čtvrti. Jeho majitel si přál bydlet v intenzivním kontaktu se zahradou a architekti studia Martin Neruda Architektura jeho přání vyslyšeli.

Dům kopíruje svažitý terén, a tak jednotlivé místnosti kaskádovitě plynou po pozemku dolů. Od dění na ulici je dům do L oddělen polotransparentním polykarbonátem, jenž tvoří stěny garáže a domku určeného k uskladnění zahradních potřeb. Tyto dva objekty a jejich překlad jsou vstupní branou do poklidného centrálního atria, které obytné části domu obkličují ze dvou stran.

Foto: Alex Shoot Buildings

Atrium slouží jako prostředek k dosažení kontaktu s přírodou

Hlavní obytný prostor s kuchyní se nachází naproti vstupu na pozemek. Díky velkým proskleným plochám, jež lze rozevřít, je možné v letních měsících propojit atrium skrze obytnou část s velkou zahradou, která na ni navazuje. Tím se tato část domu promění na vzdušný obývák uprostřed zeleně.

Aby byly vnitřní interiéry chráněny před nepříznivým počasím i prudkými slunečními paprsky, mají zalamované železobetonové desky střechy značné přesahy. V interiéru tlumí masu betonových stropů, parapetů a překladů použití jasanových příček a také dubové či lité podlahy se sametově růžovou barvou.

Přírodní dřevo dostalo prostor také v případě kuchyňské linky, nábytku a dveří. Byla jím obložena i některá přepažení. Dřevěné obklady doplňuje tradiční bílá a dům tak působí čistým a vzdušným dojmem s notnou dávkou minimalismu.

Z oken ložnice, koupelny a dalších místností se majitelům nabízí výhled do zahrady atria a na vápnem bílenou stěnu, která je mementem původní zástavby. Vše doplňují keře, stromy a květiny, sametový trávník a ocelové sloupy podpírající železobetonovou střechu.

Záměrem je dovolit přírodě vzít si část ze zahrady zpět, nechat stěny zarůst zelení a ocel zreznout. Tím se ještě více umocní propojení domu s přírodou, na jejíž přítomnost je již nyní kladen podobný důraz jako na komfort samotného bydlení.

Foto: Alex Shoot Buildings

Obytná část domu propojující atrium se zahradou