Investice do umění loni zažily boom. Trh se po stagnaci spojené s pandemií opět vzchopil a vykazuje několik klíčových trendů i nové příležitosti. Pomalu se ukazuje, že tato oblast už není jen pro bohaté, zájem široké veřejnosti roste. Investice do umění všeho druhu se pro mnohé ukazuje jako dobrá ochrana před inflací.

O tom, jak se tento svět vyvíjí, píše ve svém komentáři pro CzechCrunch Martin Jaroš, jednatel online investiční galerie Portu Gallery, která se právě na investice nejen do umění zaměřuje. Jak do tohoto světa promlouvají mladí technologicky zaměření sběratelé a co do umění přináší fenomén NFT?

***

V loňském roce se trh s uměním po stagnaci v souvislosti s covidovou krizí otřepal, trhal rekordy a opět stoupal do nebes. Transformační pandemické období přineslo nové příležitosti a prostor pro inovace. Loňský boom na trhu s uměním se připisuje především mladým nadšencům do kryptoměn, růstu na asijském trhu a obecnému přesvědčení, že je v časech ekonomické nejistoty a obav z inflace investice do umění vhodnou volbou.

Právě alternativní investice jako umění představují zajímavou možnost, jak diverzifikovat svoje portfolio a ochránit úspory před inflací. Vysoký potenciál zhodnocení ale přirozeně jako vždy doprovází vyšší rizika. Ta je možná vyvážit nákupem jen části hodnotného uměleckého díla, o tom ale později.

Dalo by se říct, že globální trh s uměním zažívá přerod. Dříve, ještě v 90. letech, šlo o poměrně izolovanou oblast, kde se sběratelé navzájem znali nebo o sobě alespoň věděli. Nejvíce ceněná byla tvorba umělců prověřených zubem času, zájem o současné umění byl spíše chladný. Nyní se již zcela jistě nejedná o oblast jen pro úzký okruh zasvěcených a aukční rekordy lámou především díla moderních a současných tvůrců. Ta rovněž představují velmi zajímavou investiční příležitost.

Digitalizace, zájem mileniálů a nové rekordy

Díky digitalizaci trhu – online aukcím a prodeji v online galeriích – se přístup do světa umění výrazně zjednodušil a hranice v hierarchii trhu se postupně rozmělňují. Kdokoliv může nahlédnout do internetové aukce a dražit z pohodlí domova.

Rostoucí trend zájmu o umění zaznamenal také přední aukční dům Sotheby’s. Zde s obratem v přepočtu více než 156 miliard korun oslavují loňský rok jako nejvíce ziskový za celou svou historii od roku 1744. Z toho více než dvě miliardy korun tvořily prodeje NFT děl.

Úspěchy připisují vzestupu mladých technologicky zaměřených sběratelů, kteří investují do luxusních předmětů. Aukční dům rovněž zareagoval na nové trendy přijetím plateb v kryptoměnách. Vzrůstající zájem mladých sběratelů zaznamenala také aukční síň Christie’s s meziročním padesátiprocentním nárůstem zájemců z řad mileniálů.

Ukazuje se, že se zvyšujícím se počtem sběratelů z řad mileniálů roste také zájem o současné umění. Globální trh zaznamenal v roce 2021 rekordní obrat současného umění v hodnotě téměř 58 miliard korun. Mimo to své majitele našlo více než 102 tisíc obrazů současného umění, což je nejvíce v historii.

Z tohoto počtu se 40 procent děl prodalo v Číně, která porazila i tradiční uměleckou velmoc USA (32 %) nebo Velkou Británii (16 %). Asijský trh vykazuje velký zájem zejména o obrazy Basquiata, ale i lokálních autorů jako Liou Jie nebo Jošitomo. Celkově se umění dařilo také v New Yorku, kde aukční domy přepisovaly rekordy. Během dvou týdnů v listopadu se zde v aukcích Christie’s, Sotheby’s a Phillips prodala díla v přepočtu za více než 55 miliard korun, což se nikdy předtím nestalo.

Listopad byl šťastným měsícem i pro české aukční prostředí. Galerie Kodl v tento měsíc hlásila všechna prodaná díla v jedné aukci, což se stalo poprvé v historii České republiky. Za 280 milionů korun se prodalo všech 210 děl. Nejdražší malbou přitom bylo plátno Hlava starého muže od Emila Filly za 19,4 milionu korun, úspěch měla také tvorba Václava Špály, Mikuláše Medka, Františka Foltýna nebo Františka Kupky.

Co přinese fenomén NFT?

Velkolepý poprask loni způsobily NFT. Horečka kolem digitálních tokenů připomíná internetovou bublinu z konce 90. let, kdy rychlostí blesku vznikaly internetové firmy, které zanedlouho podobně rychle také zanikaly. Pokud si dnes do Googlu zadáte spojení „art market“, na prvních příčkách se objeví články týkající se NFT.

Všemi médii loni proběhla zpráva o rekordním prodeji čistě digitálního díla od umělce jménem Beeple. Tento JPG soubor zapsaný na blockchainu se v Londýně prodal za více než 1,5 miliardy korun. Autor se tak zařadil mezi tři nejlépe placené současné umělce na světě. Od té doby se s NFT doslova roztrhl pytel. Internetová tržiště jako třeba OpenSea jsou plná digitálních obrázků.

Jaká budoucnost ale NFT umění čeká? Může jít o bublinu, která brzy splaskne – vysokou hodnotu si pravděpodobně zachová jen zlomek děl. To ale není až tak podstatné. Důležité je, že po kryptoměnách se jedná o další příklad, jak využít technologii blockchainu, která tady s námi zůstane nadále. Bude zajímavé sledovat, do jakého odvětví se rozšíří jako další.

Každý může mít svého Kupku

Svým skromným dílem ke zpřístupnění trhu s uměním přispívá také naše platforma Portu Gallery, kde do uměleckých děl a dalších sběratelských předmětů může investovat každý. Vychází to z myšlenky demokratizace investování. Dříve si investici do výjimečných předmětů mohli dovolit pouze bohatí, oproti tomu v online investiční galerii lze zakoupit podíl již od jedné koruny.

Například minulý týden se zde takto během pár minut úspěšně upsalo dílo velikána české moderny Františka Kupky, konkrétně grafický soubor s názvem Čtyři příběhy bílé a černé. Na cílovou částku 3 190 000 korun se za necelých 20 minut složilo 263 investorů. Právě Kupkovo dílo slouží jako dobrý příklad, kam až se ceny za umělecké artefakty mohou vyšplhat.

Tvorba Františka Kupky má obecně na poli českého, ale i světového trhu s uměním již pevnou pozici. Svědčí o tom enormní úspěch z aukčních síní. Kupkova abstraktní malba Tryskání II se loni v londýnské Sotheby’s vydražila za rekordních 213 milionů korun včetně aukční přirážky. Jedná se o doposud nejdražší vydražený obraz českého umělce. V dnešní nové éře alternativního investování ale může vlastnit kousek „svého“ Kupky každý. A to bez milionů na účtě.