Poslední měsíce s výjimkou pár březnových týdnů trhy klesají. Červená čísla u hodnot portfolií působí na mnohé děsivě a tomu odpovídá také nálada investorů po celém světě. Nejedná se však o nijak výjimečný stav. Trhy jednoduše nemohou růst donekonečna a k investování patří propady stejně jako období růstu. Je tedy současný stav pro investory důvod k obavám?

Záleží, jaký typ investora jste. Pokud investujete dlouhodobě, pak vás propady na trzích nutně šokovat nemusí. Proč? O tom ve svém komentáři píše Radim Krejčí, zakladatel investiční platformy Portu, která umožňuje automatizovaně investovat do globálně diverzifikovaných portfolií včetně akcií a dluhopisů.

***

Na začátek je dobré si připomenout samotnou podstatu pasivního investování. Tento typ investování není určený pro spekulanty, ale pro dlouhodobé a trpělivé investory, kteří se nechtějí spravováním svých investic zbytečně zatěžovat. V ideálním případě si pouze nastaví trvalý příkaz a místo neustálého kontrolování vývoje portfolií se mohou věnovat činnostem, které je opravdu baví.

Výkyvy na trzích zkrátka k investování patří a historie a růst akciového trhu jako takový hrály vždy do karet těm, kteří se drželi svých dlouhodobých cílů.

Trhy nejdou vždy jen nahoru

Několik měsíců nebo let rostou a pak se mohou dočasně propadnout. Není to nic neobvyklého – tak trhy prostě fungují. V minulosti byl každý propad dříve nebo později přeměněn v růst.

Při investici do populárního indexu S&P 500 dne 14. 2. 2020 přišel investor během měsíce o více než 30 procent hodnoty investice. Už za šest měsíců se ale ocitl v plusu a rok od zainvestování mělo jeho portfolio o 16 procent vyšší hodnotu oproti vkladu. A teď další příklad. Při zainvestování 17. 9. 2018 by člověk během tří měsíců přišel o 17 procent, po roce byl ale už přes dvě procenta v plusu.

A do třetice všeho dobrého. Kdyby měl investor těžko představitelnou smůlu a zainvestoval by peníze v nejvyšším bodě těsně před finanční krizí v roce 2007, ztratil by 60 procent během jednoho roku. Potom sice pár let trvalo, než se trhy vrátily na původní hodnotu, trpělivě vyčkávající člověk by na tom však opět vydělal. Dnes, po patnácti letech, by měl výnos přes 150 procent.

Trhy nejdou vždy jen nahoru a někdy trvá, než se po větším pádu zase otřepou. V historii se ale vždy po propadu dokázaly vrátit a investoři vydělali. Z toho důvodu je potřeba na ně nahlížet z dlouhodobého horizontu. Pokud jste v takovém druhu investování noví, nemusí to být snadné, ale pokud mohu něco doporučit, tak jednoduše nesledujte své portfolio několikrát denně. Nemá to teď cenu.

Klíčem k úspěchu je čas

Čekejte. Historicky trhy rostou průměrně o 10 procent ročně. V tom jsou započítány i všechny dosavadní propady. Žádný spořicí produkt takový výnos nenabízí (pravda, spoření s sebou také nenese riziko ztráty). Propady cen akcií mohou být také dobrou příležitostí k nákupu. Investoři se ale často chovají iracionálně a jdou tak proti známému heslu Warrena Buffetta: „Je to úplně jednoduché. Musíte být chamtiví ve chvíli, kdy ostatní mají strach, a mít strach, když ostatní jsou chamtiví.“

Prodat v okamžiku, kdy jste v minusu, znamená realizovat ztrátu. Pokud cenné papíry neprodáte, ztráta je nerealizovaná a dříve nebo později se trend obrátí. Při pravidelném investování teď nakupujete cenné papíry za nižší cenu, což při pohledu do budoucna znamená vyšší potenciál zhodnocení portfolia.

Nikdo na světě nemá křišťálovou kouli a přesný bod zvratu vývoje trhu není znám. V historii podobné propady trvaly týdny nebo měsíce. Klíčem k úspěchu v investování je čas. Čím déle necháte své prostředky pracovat, tím vyšší výnos získáte.

Chytrý investor krátkodobé poklesy buď neřeší, nebo udělá opak toho, co doporučují ti „nejzkušenější“ investoři, tedy že přestane posílat další prostředky. Určitě ale nevybírá a nerealizuje ztrátu, pokud k tomu není dotlačen negativní životní situací.

Proč trhy klesají?

K problémům, se kterými se svět začal potýkat už koncem minulého roku, tedy nedostatkům v dodavatelských řetězcích, se přidala rychle rostoucí inflace, která byla původně poháněna poptávkou, jež převyšovala nabídku.

To vyústilo v situaci, kterou zjednodušíme na následujícím příkladu: dva lidé si chtěli koupit stejný počítač, ale výrobce měl pouze jeden počítačový čip a mohl tak prodat pouze jedno zařízení. Dostal se do velmi výhodné situace (kdy poptávka převýšila nabídku) a mohl zvýšit cenu prodávaného zařízení.

Postcovidové tisknutí peněz, které zabránilo kolapsu globální ekonomiky v roce 2020, se následně začalo projevovat urychlením růstu už tak rychle rostoucích spotřebitelských cen. To samo o sobě ale nezpůsobuje poklesy trhů. Ty jsou zapříčiněny spíše postupným omezováním spotřeby ze strany domácností. A tedy hrozbou stagnace ekonomik vyspělých zemí.

Válka na Ukrajině přinesla na trhy vysokou míru nejistoty a je tak dalším důvodem poklesu. Vysoké ceny hlavně energetických komodit a obilovin způsobují další zvyšování cen, tedy vyšší inflaci.

A kdy se trhy vzchopí?

Může to být letos, může to být až příští rok. Vše bude záviset na tom, jak se centrálním bankám a ekonomikám podaří vypořádat se s inflací. Na tom, jak moc v boji s inflací centrální banky zvýší úrokové sazby a tím omezí ekonomický růst. A samozřejmě na tom, kdy a jak bude ukončena válka na Ukrajině.

Každopádně, až trhy začnou razantně růst, a to se může stát při prvních pozitivních zprávách z Ukrajiny, prvních signálech o zpomalování růstu spotřebitelských cen či informacích o oživování ekonomik, bude možná pozdě začít s investováním.

Článek není investičním doporučením. Historické výnosy nejsou zárukou budoucích. Investování není bez rizika.