Tři a půl hodiny utrpení s DiCapriem. Scorseseho Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou dlouhá depka

V novém filmu ožívá neuvěřitelně krutý a mrazivý kousek americké historie. Výsledkem je precizní, ale nadmíru nepříjemný film.

Michal MančařMichal Mančař

Killers of the Flower Moon

Foto: CinemArt

Leonardo DiCaprio jako Ernest Burkhart ve snímku Zabijáci rozkvetlého měsíce

0Zobrazit komentáře

Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou dobře natočený film. Martin Scorsese je nesmírně zkušený režisér, který téma zločinu umí mistrně využít. Stejně jako psychologii postav, jejich utrpení a nedokonalost. Dokázal to v Mafiánech, Irčanovi, Taxikáři, v jednom ikonickém snímku vedle druhého… Jeho novinka Zabijáci rozkvetlého měsíce, která právě vstoupila i do českých kin, má 206 minut. Znamená výjimečná délka i výjimečný film?

Kmen Osedžů se na přelomu devatenáctého a dvacátého století dostal do zvláštní situace. Prošel si utrpením podobně jako jiní původní američtí obyvatelé, ale pak na jeho území objevili ropu. Z Osedžů se stala smetánka, která se nechala vozit auty s bílými šoféry. V rasismem nabitých Spojených státech až neuvěřitelná věc. A také důvod pro to, aby se na jejich bohatství zaměřily závistivé oči okolí.

Zabijáci rozkvetlého měsíce mají nesmírně poutavou premisu. Nejspíš i pro mnoho Američanů zapomenutý kousek historie je mrazivým příběhem o tom, jak se s vidinou bohatství začali bílí obyvatelé vtírat do přízně Osedžů. Dokonce až s takovou chladnokrevností, že v meziválečném období desítky Osedžů za zvláštních okolností zemřely – a jejich majetky připadly třeba zrovna bílým vdovcům po osedžských ženách.

Nový film Martina Scorseseho vychází z knihy novináře Davida Granna Krvavé prachy: Osedžské masové vraždy a zrod FBI, ale není detektivkou či dílem koketujícím s dokumentem. Prostřednictvím příběhu zbabělce a prosťáčka Ernesta Burkharta (Leonardo DiCaprio) a jeho osedžské manželky Mollie (Lily Gladstoneová) sledujeme hrůzné události, jež kmen Osedžů zasáhly a které se promítají v mikrokosmu melodramatického vztahu hlavních postav.

Do jaké míry je Ernest prohnilý ubožák či zrůda, která se nechá strýcem v podání Roberta De Nira zmanipulovat ke sňatku s Mollie ve snaze získat její ropné podíly, a do jaké ji opravdu miluje? Hledání odpovědi je zřejmě nejsilnější stránkou snímku. DiCaprio je až slizký, jednoduchý, s často ublíženým výrazem i akcentem, u něhož je občas těžké říct, jestli svou nesympatickou postavu hraje dobře, nebo je to příliš přehnané. Gladstoneová je naopak možná coby symbol všech Osedžů až stoická tváří v tvář utrpení, ale vnitřně snad stále silná. Je to líbivější výkon než šklebící se hňup.

Zabijáci rozkvetlého měsíce se ale bohužel jinak odvíjí docela předvídatelně. Zpočátku umí místy zamrazit, třeba když naplno odhalí zrůdnou konspiraci lidí, kteří bez mrknutí a chladnokrevně životy původních obyvatel přepočítávají na peníze („Horší je nakopnout psa než zavraždit indiána.“). Napětí vygraduje až k děsivosti, v pár okamžicích Zabijáci připomenou třeba první řadu seriálu Temný případ neboli True Detective. Jenže pak se všechno poměrně přímočaře – byť pozvolně – vysvětlí a film pomalu kráčí dál.

Kráčí tak přes morální bahno snad všech svých postav vyjma Mollie a agentů budoucí FBI, kteří po dlouhém, předlouhém trápení Osedžů konečně z Washingtonu dorazí. Spolu s délkou ta všudypřítomná negativita komfortnímu diváckému zážitku nepřidává. Především ale chybí zvrat, posun, něco víc než jen příjemně nepříjemná nejistota Ernesta, který Mollie miluje, ale peníze možná miluje ještě víc. Všichni v byznysu se smrtí jedou, u všech je to jasné od prvního okamžiku, všichni jsou opovrženíhodní, nikdo z toho nemá těžkou hlavu.

Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou nadmíru nepříjemný, divácky náročný film. To není na škodu, i negativní emoce poskytují zážitek. Neštítí se náznaků násilí i jeho explicitního, brutálního vyobrazení na plátně. Jenže za tři a půl hodiny ničím nezaskočí. Tedy nanejvýš explozí nebo vytékajícím mozkem z hlavy další osedžské oběti. Netřeba ani většího dumání – snad kromě zamyšlení se nad příkořím, které je v obdobných formách ve Spojených státech stále aktuální. Vše se prostě očekávatelně a pomaličku odehrává, dokud to nedojde do vzdáleného konce.

Zasazením i tématem zločinu mohou Zabijáci někomu připomenout velmi povedený seriál Impérium – Mafie v Atlantic City (alias Boardwalk Empire), jehož úvodní epizodu Scorsese režíroval. Měl podobně utrápené postavy a nádech deprese prohibičních Spojených států, ale nový snímek je mnohem negativnější a odpornější. Jiný ve filmu zase uvidí společné znaky s Až na krev od Paula Thomase Andersona. Ropa, násilí a utrpení jsou zjevně vděčná témata.

Drobné osvěžení přinesou jednotliviny v podobě krátkých rolí Brendana Frasera, Jesseho Plemonse nebo Johna Lithgowa. Anebo i samotného Martina Scorseseho. Případně krutou grotesku připomínající prostřihy, jež ukazují bohaté Osedže v jinak nadřazené bílé společnosti – a obvykle smrtelné následky tohoto nekompatibilního spojení. Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou precizně natočení, meziválečná Amerika v době umírajícího Divokého západu a nástupu nové, údajně civilizovanější éry na plátně ožívá. Ale výsledný zážitek z filmu, ačkoliv silný, není až tak výjimečný jako jeho délka.

Killers of the Flower Moon

Foto: CinemArt

Milující manžel, nebo zrůda? Leonardo DiCaprio je vůči Lily Gladstoneové obojím