Tři důvody proč letos na Silvestra vynechat petardy a ohňostroje. Poděkují vám zvířata i lidi

Čekají nás silvestrovské oslavy, se kterými se pojí i ohňostroje a odpalování petard. Města ale od novoročního práskání začínají ustupovat.

psi

Foto: Vygenerováno OpenAI DALL·E-3

Silvestrovské oslavy nedělají zejména psům dobře

0Zobrazit komentáře

Přelom starého a nového roku býval dlouhé roky spojen s odpalováním ohňostrojů, trend se ale pomalu otáčí, a to z více důvodů. K omezení pyrotechniky vyzval starosty měst a obcí tento týden i ministr vnitra Vít Rakušan. „Před pár dny jsme zažili dva násilné činy spojené se střelbou. To nejmenší, co můžeme udělat pro ty, koho se události bolestně dotkly, je nezvyšovat nervozitu a neprohlubovat trauma, které násilí zanechalo,“ napsal na svůj twitterový účet. K upuštění od ohňostrojů vyzvali i starostové Tábora nebo pražské čtvrti Řeporyje.

Odpalování petard a ohňostrojů během oslav silvestrovské noci ale není jen problémem současných dní, hlasité výbuchy zábavní pyrotechniky mohou zdravotně ohrozit lidi a vyděsit zvířata. A také z dlouhodobého hlediska přispívat ke změně biodiverzity ve městech.

Neustálé pískání v uších

Cestovatel a spisovatel Ladislav Zibura si z jedné ze svých cest, tentokrát do Turecka, přivezl kromě bohatých zážitků i tinnitus, což je pískání, bzučení, syčení nebo hučení v uších. V naprosté většině případů se jedná o takzvaný subjektivní tinnitus, který slyší pouze dotyčná osoba, a to bez přestání. „Během oslav konce ramadánu v Turecku mi někdo vystřelil z brokovnice u ucha,“ vysvětloval v rozhovoru pro časopis Reflex. Kvůli tinnitu se mu rozpadl vztah a začal zdlouhavý proces snahy, když už ne tinnitus vyléčit, tak ho aspoň přestat vnímat.

Tinnitem trpí podle odborné studie publikované ve vědeckém časopisu The Lancet více než každý sedmý Evropan. Příčin vzniku je více, jednou z nich může být vysoký hluk. Zejména u dětí je potřeba dávat pozor. „A s oslavami příchodu Nového roku se každoročně pojí ohňostroje, které mohou tinnitus způsobit velmi snadno. Jejich hluk totiž dosahuje hladiny vysoko nad 150 decibelů, přičemž dle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by dětský sluch neměl být vystaven hluku ani nad 120 decibelů,“ říká Filip Rojík z neziskové organizace Neticho, která letos spustila osvětovou kampaň ohledně ochrany sluchu dětí.

Jak se vzniku tinnitu bránit, když už se nemůžete vyhnout petardám a ohňostrojům ve svém okolí? „S dětmi doporučujeme ohňostroj pozorovat zpoza okna domu nebo alespoň auta,“ říká Daniel Groh, lékař ORL z Centra diagnostiky a léčby chorob hlavy a krku, jenž spolupracuje s projektem Neticho v pomoci lidem, kteří tinnitem trpí. Pokud tuto možnost nemáme, doporučuje sluch před akustickým traumatem chránit, a to pomocí špuntů, uzavřených sluchátek nebo chráničů sluchu, jaké se teď například používají pro malé děti na koncertech. „Nejlepší tinnitus je ovšem ten, který vůbec nevznikne,“ doplňuje Groh.

Protože tinnitus může mít různé příčiny, neexistuje univerzální léčba, která by fungovala u všech pacientů. Existuje ale řada možností, jak tinnitus ovlivnit, zmírnit jeho vnímání a zlepšit kvalitu života. Od podpůrné medikace přes fyzioterapii až po zvukovou terapii.

Trápí se psi, labutě i husy

Petardy a ohňostroje ale nedělají dobře ani zvířatům, obzvlášť pak nejlepšímu příteli člověka. Během výstřelů se totiž vystrašený pes snaží co nejrychleji dostat do bezpečí. To ale může znamenat, že se zraní, ztratí, nebo ho dokonce srazí auto. Někteří chovatelé se pokoušejí ulevit psům sedativy, to ale nemusí být dobrý nápad. „Chceme, aby si lidé uvědomili, že sedativa nejsou řešením. Psi stále vnímají své okolí a jsou prakticky paralyzovaní,“ říká Zuzana Daušová, ředitelka neziskové organizace Helppes, která připravuje psy na pomoc handicapovaným lidem.

Helppes spustil letos v prosinci také vlastní osvětovou kampaň „Jsem Psjetej“, která navazuje na projekt „Psohňostroj“ z loňského roku. Ten vyzýval ke zdrženlivosti při používání pyrotechniky během silvestrovských oslav. Letos se rozhodli zaměřit se na problematiku spojenou s podáváním sedativ psům. Podáním zklidňujících léků se totiž stres u psů neeliminuje. Sedativa je sice zklidní fyzicky a omezí jejich pohyb, ale neovlivňují míru úzkosti ani vnímání hluku. Pes je tak fyzicky utlumený, ale o všem ví.

Lepším způsobem podle organizace Helppes jsou například homeopatika nebo feromonová terapie. Nejdůležitější ale je, aby bylo zvíře během práskání petard v prostředí, které zná, a nebylo o samotě. Další podrobné tipy, jak uklidnit své mazlíčky, pak Helppes rozepisuje i na svém webu.

Psi pod sedativy stále vnímají své okolí a jsou prakticky paralyzovaní.

Zatímco psům vadí hlasité rány, divokým zvířatům a hlavně ptactvu škodí i záblesky světla. Nejen kvůli tomu například Praha omezuje používání petard a ohňostrojů. V historickém centru a okolí nemocnic, domovů důchodců a právě i vodních toků, kde hnízdí ptáci, platí celoroční zákaz. Mimo tyto oblasti má Praha výjimku, ale jen na Silvestra nebo Nový rok. Ostatní města jako třeba Písek nebo Jičín pouštění pyrotechniky většinou zakazují po celý rok s výjimkou několika hodin na Silvestra.

„Zvířatům ohňostroje způsobují šoky, protože jim vadí záblesky a rány od petard. Ptáci se pak plaší, vzlétávají ve tmě a narážejí do mostů nebo trolejí na mostech, a tím si způsobují různá zranění, někdy i smrtelná,“ vysvětloval pro Praha TV Jaroslav Kubíček, ornitolog ze Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy. Nejen zvířatům pak navíc škodí i dopady na ovzduší, jak upozorňuje Český hydrometeorologický ústav.

Podle vědců z německého Institutu Maxe Plancka, kteří se zaměřili na stěhovavé ptáky, mají ale ohňostroje ještě větší vliv. Několik let sledovali divoké husy a zjistili, že ptáci se už nevracejí na místa, odkud je vyhnal ohňostroj. Při útěku také překonávají mnohem delší vzdálenosti, než které by běžně uletěli, což je může fyzicky vysílit. Mění přirozené chování, a tím snižují svou šanci na přežití při tuhých zimách. Když pak zmizí z míst, jako jsou řeky a nádrže ve městech, omezuje se tím rozmanitost životního prostředí.

Aby nám zůstaly všechny prsty

Ohňostroje a petardy pak mají ještě jeden, mnohem přímočařejší negativní dopad. Během loňských silvestrovských oslav museli pražští záchranáři ošetřit jen v centru města šest úrazů spojených s pyrotechnikou – a to byl ještě nízký počet. Po pár skleničkách alkoholu si mnoho lidí nedává pozor.

A jaké jsou alternativy? Pokud si světelné efekty nechcete odpustit, existují například takzvané tiché ohňostroje, které nevydají velkou ránu. Praha v minulosti velký ohňostroj nahradila videomappingem, ale ani ten se letos konat nebude. Místo toho mají všichni návštěvníci trojské zoologické či botanické zahrady, muzeí spravovaných městem, Staroměstské radnice nebo Petřínské rozhledny první den v roce zvýhodněné vstupné. Kompletní seznam institucí najdete na webu hlavního města. A například v Olomouckém kraji na Svatém Hostýně začne minutu po půlnoci mše, na kterou půjde dojet i z Brna nebo Olomouce.