Oslavit třicítku znamená být na prahu toho nejlepšího věku. Platí to u lidí – a příběh populárních laptopů ThinkPad ukazuje, že se to dá vztáhnout i na technologie. Krásně kulaté výročí je ideální připomínkou úspěšných i kuriózních milníků známých přístrojů, ale i příležitostí k pohledu na jejich budoucí směřování pod značkou Lenovo.

Značku ThinkPad si dnes lidé neodmyslitelně spojují s technologickou společností Lenovo, ale k jejímu zrodu došlo v jiné významné firmě. Původním zakladatelem totiž byla společnost IBM, jejíž divizi osobních počítačů v roce 2005 čínský gigant koupil. Pod jejími křídly vzlétly k byznysovým výšinám a staly se pro mnohé zákazníky nejčastějším pracovním nástrojem – ale do výšin skutečně nadpozemských se vydaly dokonce už dřív.

Právě v říjnu před třiceti lety se světu představil první model ThinkPadu. Premiérová řada nesla označení 700, a byť svým designem nevybočovala z tehdejších norem, přesto v jednom ohledu byla na první pohled unikátní. S ThinkPadem totiž přišel trackpoint.

Ano, ta rudá kulička uprostřed tmavé klávesnice, která nahrazovala myš a vládla notebookům po dlouhé roky, než ji začala vytlačovat dnes známější plocha touchpadu. Ale podobně jako knihy ani notebooky nelze soudit jen podle obalu, respektive vzhledu.

ThinkPady si totiž za tři dekády vybudovaly pověst pracovních nástrojů pro profesionály. Nelákaly na extravagantní design. „Bez nadbytečných designových prvků je ThinkPad nepřítelem trendů, klišé a přelétavé módy nebo konkurenční emulace. Místo toho je to ztělesnění originální a autentické myšlenky,“ prohlásil David Hill, který vedl designové divize jak v IBM, tak v Lenovu. O tom, jaké myšlenky to jsou, podávají ThinkPady svědectví od svého prvopočátku.

Co totiž možná neodhalilo oko, to odhalilo spuštění a používání ThinkPadu 700. Pětadvacetimegahertzový procesor spolu se čtyřmi nebo osmi megabajty operační paměti poháněly všechno, co jste spustili ze 120megabajtového disku. A sledovali jste to na obrazovce (s 256 barvami!) s úhlopříčkou 10,4 palce a rozlišením 640 × 480 bodů. Úsměvné? Dnes snad, ale tehdy to bylo na přenosné zařízení naprosto bez nadsázky impozantní.

S ThinkPadem do vesmíru i do muzea

Dokonce tak impozantní, že si toho všimla NASA. Americký úřad pro věci kosmické zvolil jen rok po představení prvního ThinkPadu jeho následovnický model 750c jako pracovní nástroj posádky raketoplánu Endeavour. Nejprve při misi k opravě Hubbleova teleskopu, během které se na ThinkPadu mimo jiné testoval vliv kosmického záření na elektroniku, a následně pro desítky dalších letů.

A nezůstalo jen u amerických astronautů. ThinkPady se zalíbily i Roskosmosu, který rovnou desítku ThinkPadů 770 provozoval na ruské kosmické stanici Mir. Pozadu nezůstala ani Evropská vesmírná agentura a ThinkPady byly dlouho jedinými laptopy, které získaly certifikaci k provozu na Mezinárodní vesmírné stanici. Nicméně svou nadpozemskou popularitu si udržují i nadále. Zkuste se třeba na speciální stránce Google Earth podívat do pozorovacího modulu ISS…

Ale z kosmu zpátky na Zemi – byť některé nápady v dekádě od uvedení prvního ThinkPadu byly někdy až nadpozemsky neobvyklé. Například ThinkPad 701C přišel s velkou klávesnicí, která se při otevření laptopu sama rozložila pro komfortnější psaní. Vyneslo mu to dokonce expozici v newyorském Muzeu moderního umění.

Jiné modely umožňovaly transformaci obrazovky na projektor. Další byly vybaveny modulárním slotem UltraBay, který umožňoval zasunutí modulu třeba se síťovou kartou nebo disketovou mechanikou. Vyvrcholením originality nicméně byl jistě 550BJ, laptop z roku 1993 s integrovanou tiskárnou značky Canon.

Méně originální, ale ve vývoji notebooků ve výsledku mnohem zásadnější pak byl rok 1997. ThinkPad 770 se tehdy stal prvním přístrojem s integrovanou DVD mechanikou. A ThinkPad 560 byl zase na svou dobu výjimečně přenosný, vážil totiž ani ne dva kilogramy a byl asi tři centimetry vysoký.

Úsměvy stranou, už o tři roky později se zjevila série X s ThinkPadem X20, jež ubrala milimetry a půl kila. A byť dnešní optikou to rozhodně nebyl ultrabook, jasně vytyčila směr, jímž se laptopy ubírají.

Pod Lenovem až na Mount Everest

To už se ale blížil rok 2005, se kterým ThinkPady přešly pod Lenovo. Těsně předtím se ale objevil T42, jenž přinesl integrovanou čtečku otisků prstů, a také X41 Tablet. Na první pohled klasický ThinkPad, jenže jeho displej jste mohli otočit, překlopit na klávesnici a proměnit tak zařízení, jak už název prozrazuje, na tablet. A podobně jako se proměňoval on, změnila majitele značka ThinkPad. Lenovo za ni zaplatilo 1,75 miliardy dolarů a stalo se ve své době třetím největším výrobcem počítačů za firmami Dell a HP.

Lenovo ve své éře navázalo na trend odlehčování. Kovové slitiny v roce 2008 nahradilo uhlíkovými vlákny, díky kterým se ThinkPad X300 dostal na hmotnost 1,3 kilogramu, se kterou by se neztratil ani v dnešní nabídce lehkých přístrojů. O čtyři roky později vyplul do světa dosud nejtenčí ThinkPad s přízviskem X1 Carbon. A právě ten se stal velkým tahounem značky až do dnešních dob a dožil se několika proměn a vylepšení. V současnosti je na trhu jeho už devátá generace.

Za svých třicet let úspěšné cesty si tak ThinkPady připsaly mnohé technologické vrcholy, ale dosahovaly i vrcholů horských. Už několikrát se dokonce podívaly na ten zcela nejvyšší – na Everest. Paradoxně až po pokoření hranice vesmíru se tak laptopy Lenovo dostaly i na nejvyšší možné místo na Zemi. A navíc pomohly zanechat ve sněhu velehor i českou stopu. O tu se postaral známý horolezec Radek Jaroš, který si odolný laptop ThinkPad X301 vzal na expedici na dva osmitisícové vrcholy Gašerbrum.

Výběr přístrojů pro extrémní podmínky nebyl náhodný. Pod vlajkou Lenova ThinkPady od roku 2007 splňují standard MIL-STD 810G známý třeba nadšencům do telefonů. Ten říká, že dané zařízení zvládá otřesy, pády, prach, vlhkost i extrémní teploty – třeba takové, jaké je čekají v horských podmínkách tisícovky metrů nad mořem. To je mimochodem filozofie, která navazuje na kosmické začátky značky.

Flexibilní třicátník

Zatímco jiná výbava vesmírných misí totiž procházela náročným vývojem a zkoušením, než bylo její použití schváleno, ThinkPady prakticky všechny požadavky samy o sobě splňovaly. Už první modely používané astronauty NASA měly oproti těm dostupným v obchodech minimum modifikací. Schválně, o kolika svých věcech můžete říct, že jsou stejné jako ty, které používají astronauti?

I proto v roce 2015 slavily ThinkPady sto milionů prodaných kusů. O dva roky později pak přicházely gratulace ke čtvrt století značky na trhu. Lenovo k tomu představilo i speciální narozeninový notebook. A na úspěchy navázalo v roce 2020 neobvyklou novinkou. Jako první výrobce představilo laptop se skládacím displejem.

Lenovo ThinkPad X1 Fold přinesl do počítačů fenomén, který jen chvíli před ním začaly objevovat mobilní telefony. Ohebnou obrazovku, která zařízení z režimu rovného tabletu jedním pohybem promění v notebook s virtuální klávesnicí. Anebo na knize podobný tvar pro snadné čtení. A to bez toho, aby se na ohybu obraz přerušoval nebo deformoval.

Byla to první flexibilní vlaštovka, na kterou zareagovaly svými vlastními pokusy další značky. Na rozdíl od kuriózního, ale i tak inovátorského laptopu z devadesátých let s vestavěnou tiskárnou, se skutečně zrodil nový trend. Třicátník jménem ThinkPad nestárne.