Třídit odpad nestačí. Iniciativa pro zálohování navrhuje systém, který se osvědčil v zahraničí

Proč vymýšlet něco, co už jinde dobře funguje? Česku se zavedením zálohového systému mohou pomoci znalosti z jiných států.

Zálohový systém

Foto:

V České republice se na trh ročně dostane 1,65 miliardy PET lahví, jen 58 procent je vytříděných pro recyklaci

V České republice se na trh ročně dostane 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek. A i přes to, že ve dvanácti zemích Evropské unie se podařilo úspěšně zavést povinné systémy zálohování nápojových obalů, u nás jsme zatím ve fázi, kdy se o zavedení takového schématu teprve mluví. Důležitým hráčem v celém procesu je Iniciativa pro zálohování, za kterou stojí velcí výrobci nápojů, jako je například Kofola, Mattoni a Plzeňský Prazdroj. Ta nyní zálohování konzultuje s mezinárodní organizací Reloop, expertem na implementaci modelů cirkulární ekonomiky.

Čechům na nakládání s odpadem záleží. V jeho třídění se řadíme k nejlepším zemím v Evropě – v loňském roce bylo běžnou součástí života 73 procent obyvatel. A i když jde o úctyhodný přístup vůči životnímu prostředí, má stále zásadní mezery. Pouze 58 procent PET lahví ze žlutých popelnic je totiž vytříděných pro recyklaci a jen u 40 procent dochází k materiálové recyklaci – čísla jsou uvedena v brožuře, kterou dala dohromady přímo Iniciativa pro zálohování.

V případě plechovek je situace mnohem horší, jelikož přes 65 procent z nich putuje do směsného odpadu. Končí tak na skládce nebo ve spalovně. A i když jsou Češi vzorní třídiči, podle Iniciativy pro zálohování mají velký škraloup v tom, jak s odpadky zachází v přírodě. Právě PET lahve tvoří více než třetinu obalů pohozených v lesích, na loukách, kolem silnic nebo ve veřejném prostoru.

Důležitým slovem, které se v kontextu zodpovědného přístupu vůči životnímu prostředí skloňuje stále častěji, je cirkularita. Tedy oběhové hospodářství, které zefektivňuje produkci tak, že z odpadů opětovně vytváří zdroje v rámci uzavřeného systému. A právě cirkularity se v Česku nedosahuje ani u jednoho ze zmíněných nápojových obalů. Přes polovinu PET lahví se daří recyklovat, ale reálně jsou lahve tímto způsobem využity jen jednou – například pro výrobu textilií nebo dětských plen.

Anna Larsson

Foto: Reloop

Anna Larsson je odbornicí na oblast udržitelného nakládání s odpady

Z hliníkových obalů lze vyrobit činidla na výrobu oceli, ale vzhledem k tomu, že velká část těchto obalů neskončí ve speciálních popelnicích, míra recyklace není tak vysoká. Vůbec nejefektivnější ale je, když se podaří plechovky používat opět jako plechovky a PET lahve jako PET lahve. A právě na tomto principu fungují cirkulární zálohové systémy, díky kterým lze obalové materiály používat opakovaně.

„Zálohové systémy jsou dosud nejlepším příkladem modelu cirkulární ekonomiky, který se podařilo implementovat na mezinárodní úrovni. Co se jejich efektivity týče, nejzásadnější je, že se dá za velmi nízkých nákladů dosáhnout maximálních výsledků,“ vysvětluje Anna Larsson z organizace Reloop, která propojuje vlády a nevládní organizace i zúčastněné strany sdílející společnou vizi prosperující oběhové ekonomiky.

Anna Larsson se jakožto odbornice v oblasti udržitelného nakládání s odpady zaměřuje na centrální a východní Evropu. Má bohaté zkušenosti s mezinárodními iniciativami zaměřenými právě na efektivní sběr domovního odpadu. Před nedávnem přijela podpořit projednávání systému záloh na semináři v Poslanecké sněmovně a Iniciativa pro zálohování s ní konzultuje možnosti na našem trhu.

Nižší uhlíková stopa a vyšší míra třídění

Jak může efektivní zálohový systém fungovat? Výrobce každý obal zaregistruje u správce zálohového systému – centrální neziskové organizace – a za každou PET lahev či plechovku odvede do systému zálohu a poplatek za uvedení na trh. Při prodeji obchodníkovi účtuje kromě ceny nápoje také zálohu za obal a se zálohou prodá obchodník nápoj spotřebiteli. Po vrácení obalu získá zákazník zálohu zpět. Obaly pak sbírá správce, který obchodníkovi vyplatí zálohu a manipulační poplatek. A tak pořád dokola.

Pozitivních dopadů zavedení plošného a pro výrobce povinného zálohového systému je podle Larsson hned několik. Systém zajišťuje až 90procentní návratnost PET lahví a plechovek. Zálohy totiž spotřebitele motivují k tomu, aby obaly vraceli – díky tomu se také snižuje počet obalů pohozených v přírodě, jelikož lidé najednou lépe vnímají jejich hodnotu.

Z vysbíraných obalů pak lze vyrábět v uzavřeném cyklu nové PET lahve a plechovky, a právě tento způsob minimalizuje dopady na životní prostředí. „Zálohování je důležité také pro klima, jelikož vybírání nápojových obalů tímto způsobem má o 30 procent nižší uhlíkovou stopu než klasické systémy sběru odpadu. Když se navíc aplikuje na celonárodní úrovni, stává se z něj také skvělý nástroj pro šíření povědomí o této problematice,“ doplňuje Larsson.

Iniciativa pro zálohování

Foto: Iniciativa pro zálohování

Takto by mohl vypadat zálohový systém v praxi

Podle dat, která prezentuje Iniciativa pro zálohování, se navíc při výrobě plechovky z recyklátu spotřebuje až o 95 procent méně energie než při výrobě plechovky z nerecyklované suroviny, v případě PET lahví je to až o 79 procent. A plechovka i PET lahev z recyklátu mají až o 80 procent nižší uhlíkovou stopu než plechovka či PET lahev z takzvaného panenského materiálu.

„Před zavedením zálohového systému se často setkáváme s mylnou představou, že může ohrozit stávající recyklační schémata. Ale právě zálohový systém je nejosvědčenější metodou pro sběr nápojových obalů. V porovnání se standardním svozem odpadů má mnohem nižší uhlíkovou stopu, zajišťuje cirkularitu a je také levnější pro samotné výrobce obalů,“ říká Larsson.

Zkušenosti ze zahraničí navíc ukazují, že k negativnímu dopadu na stávající třídicí systém nedochází. Například v Německu míra třídění po zavedení záloh na nápojové obaly významně vzrostla. Systém jako takový totiž nabádá k tomu, aby spotřebitelé lépe nakládali s plastovými i jinými obaly, což se týká i těch, které nelze do oběhu přímo vracet.

Překážky na domácí půdě

Podle Larsson může být další překážkou také legislativa. Zálohové systémy jsou totiž velmi komplexní a musí se do nich zapojit mnoho hráčů na trhu, což vyžaduje podrobně zpracovaný právní rámec. „Jedině tak může celý proces hladce běžet a nehrozí, že dojde k podvodům nebo narušení trhu. Naštěstí už máme v zahraničí spoustu příkladů, ze kterých lze vycházet.“

Příklady se týkají třeba menších obchodů – praxe ukázala, že ne každý si totiž může dovolit investovat do sběrného automatu, zároveň hrozí, že by byl malý provoz zahlcen velkým množstvím obalů. Právě na menší obchodníky se tak mohou vztahovat různé výjimky. Některé obchody například nemají povinnost přijímat obaly, které neprodávají. „Ve Finsku mohou malé obchody přijímat jen „rozumné množství“ obalů, takže jejich majitelé nemusí sbírat obaly nad rámec toho, co reálně prodají,“ doplňuje Larsson.

Vynořují se také obavy související právě se zmíněnou investicí do sběrného automatu. Larsson podotýká, že v již zaběhnutých systémech se osvědčilo automat pořizovat jen do provozů, kde se vysbírá 10 až 20 tisíc obalů měsíčně. Menší obchodníci tak využívají manuální sběr a v případě nutnosti automat pořídit jim může náklady kompenzovat manipulační poplatek, případně si ho mohou jen pronajmout.

Obavy ohledně zásahů do státního rozpočtu také nejsou na místě. Iniciativa pro zálohování uvádí, že vybudování i provoz systému budou po vzoru zahraničních států financovat výrobci nápojů. Pro ekonomiku státu je podle Larsson naopak prospěšný. „Když začnete vyrábět plastové lahve z již použitých a sesbíraných lahví, vytvoříte šestnáctkrát více pracovních příležitostí než v případě, kdy vyrábíte plastové lahve z panenského materiálu.“

Důležité tedy je, aby spotřebitelé ani obchodníci nevnímali zálohový systém jako překážku, ale mimo jiné také jako prostředek k dosažení cílů stanovených Evropskou unií pro všechny členské státy – aby 90 procent ze všech PET lahví bylo do roku 2029 vytříděných pro recyklaci. A právě plošný zálohový systém je cestou, jak lze cílů snáze dosáhnout.

A průzkum Iniciativy pro zálohování ukazuje, že systém záloh na PET lahve a plechovky podporuje v České republice 81 procent populace. Lidé jsou zároveň ochotni doma uchovávat prázdné nezdeformované lahve či plechovky, aby je pak mohli vrátit do obchodu – potvrdilo to až 79 procent respondentů. Na straně spotřebitelů tak zádrhel nenastane. Nyní proto záleží především na vládě, jestli naplní větu v programovém prohlášení: „Omezíme využívání jednorázových obalů a zvážíme zavedení dalších systémů zálohování obalů (PET, hliník).“

Iniciativa pro zálohování

Foto: Iniciativa pro zálohování

Zástupci pěti výrobců nápojů, kteří založili Iniciativu pro zálohování

Sára Goldbergerová

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.