Sci-fi vždy patřilo mezi nejambicióznější žánry. Zatímco jinde se řeší osobní problémy jednotlivých lidí nebo skupin, dějiny, osudy národů a podobně, vědeckofantastické tituly se vydávají daleko do budoucnosti nebo na cizí planety, ptají se po základní povaze lidství a osudu celého vesmíru. Problém tří těles se pohybuje právě v této extrémní pozici, když se vydává k samotným hranicím lidského poznání a v pokračováních až na konec času. CzechCrunch měl možnost zeptat se herců ze seriálové adaptace Netflixu na jejich zkušenosti s tvorbou tak velkého projektu.

Problém tří těles představuje velice zvláštní scénář – ze dne na den přestane fungovat věda. Velké částicové urychlovače po celém světě začnou ukazovat nesmyslná měření a někteří z významných fyziků, hluboce postiženi rozpadem jejich konceptu reality, páchají sebevraždy. Později se ale začne ukazovat, že věci se mají jinak, a v ohrožení není zdaleka jen psychické zdraví vědců a pokrok v našem porozumění světa.

„Když mi (tvůrci seriálu Problém tří těles David Benioff a D.B. Weiss, pozn. red.) zavolali, netušil jsem, o čem to je, ale souhlasil jsem. Pak mi přišel scénář a já zjistil, s čím mám co do činění. Tak trochu mě rozesmálo, jak epický příběh to je. Začíná v 60. letech v období čínské kulturní revoluce a pokračuje až na konec času,“ popsal pro CzechCrunch svoji prvotní zkušenost Liam Cunningham, který s Benioffem a Weissem spolupracoval už mnohem dříve, když ve Hře o trůny hrál Davose Mořského.

„Neudělali si to pro sebe jednoduché, pro to mám vždy velký respekt,“ dodal herec, který tentokrát ztvárnil člověka ve vedení tajemné agentury mající na starost obranu Země před nebezpečím z vesmíru. Benioff a Weiss se po oblíbeném fantasy rozhodli adaptovat sérii románů, která mezi fanoušky sci-fi v průběhu poslední dekády patřila k těm nejvychvalovanějším. Trilogie Problém tří těles, Temný les a Vzpomínka na Zemi sleduje příběh odvíjející se v průběhu stovek let, vydává se ale až za hranice našeho vesmíru.

Autor Liou Cch’-sin, v současnosti nejspíš nejznámější čínský spisovatel na Západě, si přitom hraje s různými vědeckými a kosmologickými teoriemi, ať už jde o dvanáctirozměrný prostor, hibernaci nebo Fermiho paradox zdánlivé prázdnoty vesmíru. Hrdiny knih jsou pak vědci, kteří hrozbám pro lidstvo čelí svojí chladnou racionalitou. Střety s nepřáteli se řeší pokrokem v poznání a nekonvenčními, chytrými nápady.

To byl jeden z hlavních aspektů, který se prý tvůrci snažili převést i do seriálu. „Na premiéře za mnou přišla skutečná astrofyzička a říkala mi: ‚Děkuji, to je poprvé, co jsem se viděla na obrazovce,‘“ řekla pro CzechCrunch Jess Hong, představitelka vědkyně Jin Cheng, která se v seriálu stane jedním z lidí vedoucích výzkum a vývoj nástrojů pro boj s hrozbou z vesmíru. „Chceme ukazovat tradičnější vědce a fakt, že inteligence může sloužit jako zbraň na ochranu lidí nebo nás posouvá jako druh,“ poznamenala Hong.

Pro tvůrce seriálu přitom bylo důležité, aby důraz na vědu neznamenal, že půjde o jakési akademické cvičení, srozumitelné jen astrofyzikům nebo lidem se zájmem o vědu. Právě tento aspekt je v knižních předlohách poměrně výrazný, a byť dokáže nadchnout svou promyšleností, v hraném zpracování by mohl diváky odradit. „Chtěli jsme, aby hard sci-fi bylo přístupné i pro publikum, které ve vědě není tak zběhlé. Naši showrunneři chtěli úspěšnou adaptaci vhodnou pro většinu publika po celém světě,“ poznamenala herečka Zine Tseng, představitelka mladé vědkyně Ye Wenjie v seriálu.

Celé vyprávění proto začíná jako detektivka, v níž se vyšetřovatelé z tajné vládní organizace snaží zjistit, co přivádí zasloužilé vědce k sebevraždám. Takový přístup umožňuje zápletku s neznámou hrozbou rozvíjet výrazně jiným způsobem než například v Dnu nezávislosti nebo Armageddonu, kde se od původního zjištění vědců akce rychle přesouvá k vojsku nebo velkým organizacím. Problém tří těles namísto toho předkládá svět bez agentů v černých brýlích a obřích červených nápisů „top secret“, ale s obyčejnými lidmi, kteří zapadnou v davu a mají zcela nepozorovaně zjistit, co hrozí potenciálně celé civilizaci.

„Když jsem si dělal rešerši ohledně svého agenta, ptal jsem se: ‚Kdyby se tohle stalo, na jaké úrovni bych se pohyboval?‘“ vysvětlil Benedict Wong, jenž v seriálu hraje Clarence Shi, agenta vyšetřujícího záhadné okolnosti smrtí vědců. „Bylo mi řečeno, že by to bylo ve třetí kategorii. Už fakt, že pro to mají takové označení, naznačuje, že by do toho bylo zapojeno velice málo lidí. Je to organizace skrytá ve stínech,“ dodal.

Detektivní zápletku obsahuje už Cch’-sinova předloha, která šla případné adaptaci vstříc také v zapojení vizuálních atrakcí, ideálních pro hollywoodskou velkoprodukci. Příběh obsahuje exotické virtuální světy, výrazné astronomické úkazy a podobně. A Weiss s Benioffem se vše snažili využít v největší možné míře. „Například tu scénu s mongolským palácem s miliony vojáků a vlajkami jsme převzali přímo z první knihy. Když jsem ji poprvé četl, říkal jsem si, že tohle se jim nemůže podařit natočit,“ poznamenal další z herců John Bradley.

Scéna ale v televizním Problému tří těles je. „V jakémkoliv jiném seriálu by to byl vrchol sezóny, my jsme to ale dali do třetí epizody a později je to ještě více velkolepé,“ dodal Bradley. Popsal také svoji zkušenost s natáčením scén ve virtuální realitě, kterých měl spolu s herečkou Jess Hong nejvíce. Ačkoliv vznikaly kompletně před zelenými plátny, tvůrci vizuálních efektů, co je měli na starosti, jim prý celý proces hraní před vyprázdněným pozadím výrazně usnadnili.

„Pracovali jsme s Andrewem Stantonem, legendárním spoluzakladatelem Pixaru. Bylo tam hodně zelených pláten, ale Andrew nám zamýšlené vizuály do detailu popsal, kreslil nám obrázky pro představu a vždy vysvětlil, jaké záběry chce,“ vysvětlil herec, který se proslavil jako Sam ve Hře o trůny.

V Problému tří těles Bradley ztvárnil Jacka Rooneyho. Ten se v předloze jmenuje Hu Wen, vystupuje ale až ve třetí knize a hraje zde jen minimální roli. Stejně jako s dalšími postavami z tzv. „oxfordské pětky“, bývalých spolužáků z Oxfordu, kteří vynikají v různých oborech a provází nás dějem, Weiss a Benioff je vytvořili pro zjednodušení jinak více rozvětvených dějových linií z knih. Zároveň se tím původnímu materiálu, který může působit poněkud chladně a analyticky, snažili vtisknout výraznější emoční stránku.

Právě dějový oblouk Jacka Rooneyho je jednou z jejích hlavních složek. Zakladatel velice úspěšné firmy vyrábějící pochutiny zprvu působí jako klasická postava pro odlehčení, kterou definuje hravé sebevědomí a humor, v horizontu několika epizod se ale její charakter zkomplikuje. „Když mu Will ve třetí epizodě sdělí jistou informaci, očekávali byste, že bude reagovat s humorem. Jeho to ale naštve a emočně zasáhne. V tom momentě spadne jeho maska a uvědomíte si, že pod vším Jackovým sebevědomím a hádavostí je ve skutečnosti hodný člověk s dobrým srdcem, kterému záleží na jeho přátelích,“ řekl Bradley.

Vzhledem k prostoru, jaký v seriálu dostane, je těžké Rooneyho označit za komplexní postavu, funguje nicméně jako jedna ze složek, které vyprávění jako celku dodávají jistou psychologickou hloubku. „Miluju takové momenty. Nemůžete to dělat příliš často a k tomu, abyste vnímání té postavy převrátili, ji musíte představit brzy a pak ukázat její jinou stránku. Když ale ten zvrat přijde, vyplní mnoho prázdných míst a v tom momentě máte najednou co do činění se skutečnými lidmi, ne jen karikaturami,“ míní Bradley.

V průběhu první řady Problému tří těles se ale emočním jádrem vyprávění stává postava Willa Downinga, jednoho z „oxfordské pětky“, kterého postihne špatný osud. Ve spojení s tím dostane příležitost výrazně pomoci celému lidstvu, avšak musí pro to učinit volbu, která zásadně ovlivní zbytek jeho života. Místo prázdného gesta oběti pro celé lidstvo se ale tvůrci rozhodli motivovat jej silným poutem k jedné z hrdinek seriálu Jin Cheng.

„Nevím, jestli by tu oběť udělal jen pro lidstvo, to ho tolik nezajímá. Možná by přemýšlel jinak, kdyby nebyl šíleně zamilovaný do téhle ženy, ale je těžké si to představit, protože podle mě je stoprocentně motivovaný láskou,“ vysvětlil Alex Sharp, představitel Willa. „Obrovská část Willova charakteru a to, co ho definuje, je to, co dělá pro lásku. A to navzdory tomu, že přišel o všechno – stále ve svých činech vychází ze svých citů vůči ní,“ dodal herec.

Schovejme se ve vesmíru

Podobně emočně vypjaté momenty seriálu pomáhají vytvořit u diváků vztah k postavám, které by jinak byly silně účelové. Ve výsledku ale hrdinové Problému tří těles přece jen mají až druhou roli po mysteriózní zápletce s tématy kolem osudu celého lidstva. Cch’-sin ve svých románech řeší teorii lidské morálky, naši budoucnost nebo to, jak bychom se zachovali ve chvílí, kdy bychom čelili jasné globální hrozbě zvenčí. Jestli je ve svých odpovědích optimistický, prozrazovat nebudeme.

Otázka, zda by se lidstvo dokázalo sjednotit tváří v tvář nepřátelským příchozím z vesmíru a jestli je právě to jediná motivace, která by vůbec měla potenciál donutit všechny spolupracovat, je každopádně v době zhoršujících se vlivů klimatických změn velice relevantní. Zine Tseng, představitelka mladé vědkyně Ye Wenjie, která takřka sama rozhodne o osudu naší civilizace, má jasno. „Když jsem četla celou knižní trilogii a znám ta nebezpečí, osobně bych to tlačítko (jimž Ye Wenjie pošle zprávu do vesmíru zvoucí mimozemšťany k Zemi, pozn. red.) nestiskla. Jenom buďme potichu a zachovejme klid. Schovejme se ve vesmíru,“ řekla Tseng.

Jess Hong, jejíž postava v seriálu má v zásadě na starost naši reakci na hrozbu z vesmíru, věci vidí trochu méně jednoznačně. „I když známe naše dějiny, stále jsme rozdělení ohledně i těch nejmenších věcí a vytváříme pododdíly pododdílů. Když každé ráno vstanete a díváte se na zprávy, může to být velmi deprimující,“ řekla herečka.

„Jsem ale optimistka a cítím, že se nemůžeme posouvat bez naděje. Takže ať jsou věci jakkoliv temné, nemůžu se vzdát naděje a myšlenky, že alespoň v něčem malém, alespoň v našich kruzích můžeme věci změnit,“ dodala Hong.