Turisté se vrátili do Česka, a to ve stejné míře, jako tomu bylo před propuknutím covidu. Alespoň to vyplývá z čerstvých dat Českého statistického úřadu a České centrály cestovního ruchu (CzechTourism). Celkem se na našem území ve druhém čtvrtletí letošního roku v hotelech, pensionech a apartmánech ubytovalo 5 770 399 hostů, což je jen o 5 885 méně, než tomu bylo ve stejném období roku 2019. Turistů ze zahraničí přitom bylo 2,5 milionu, tedy o 32 procent více než loni.

Z analýzy mimo jiné vyplývá, že se zvýšil i počet přenocování v tuzemských ubytovacích zařízení, a to o 14,5 procenta na 13,8 milionu nocí. Mezi nejnavštěvovanější kraje pak kromě Prahy patřily Jihomoravský a Jihočeský. Co do návštěvnosti v porovnání s předchozím rokem nejvíce poskočila rovněž Praha – téměř o 20 procent – a pak Karlovarský kraj, kde došlo k nárůstu 21,4 procenta.

„Pro tuzemské hospodářství jsou klíčoví zahraničí turisté. Zatímco loni Češi cestující po Česku utráceli za osobu a den více než před pandemií koronaviru (802 versus 704 korun), cizinci naopak méně. Loni to bylo 1 907 korun, v roce 2019 se však jednalo o 2 203 korun. Potenciál bonitních cizinců je tak zřejmý a my pracujeme na tom, abychom je do Česka dostali,“ říká ředitel CzechTourism Jan Herget.

Zároveň dodává, že se CzechTourism dlouhodobě snaží dostat turisty do regionů tak, aby se cestovní ruch rozprostřel po celé zemi. A v tomto případě pro ně může být velkým lákadlem gastronomie. Tomu by tak v budoucnu mohl pomoci michelinský průvodce, který se díky novému konceptu v Česku rozkročí mimo Prahu i do ostatních regionů. Vláda v tomto ohledu plánuje v nadcházejících deseti letech investici ve výši 100 milionů korun, jejíž součástí bude i marketingová kampaň zaměřená na zahraniční turisty.

Foto: Pohárek

Turisty může do regionů přitáhnout gastronomie

Ze zahraničních turistů Česko nejvíce vyhledávali Němci, kterých k nám ve druhém čtvrtletí přijelo 637 tisíc. Následovali Slováci – těch bylo 237 tisíc. Dále Poláci (212 tisíc), Američané (143 tisíc) a Britové (113 tisíc). Jeden Němec pak v průměru za den utratil 2 092 korun, u Slováků se jednalo o 1 370 korun a u Poláků o 1 839 korun. Američané a Britové se sáhli do kapsy vůbec nejhlouběji – v průměru denně utratili 3 389 a 2 494 korun.

„Při cestování velkou část výdajů tvoří náklady na ubytování. Aktuálně to vypadá tak, že kromě těchto nákladů lidé, zejména Češi, při cestování nad výdaji víc přemýšlí. Platí přitom, že ceny a obsazenost hromadných ubytovacích zařízení jdou zpravidla nahoru v případě, že se v místě koná nějaká akce,“ říká vedoucí Institutu turismu České centrály cestovního ruchu CzechTourism Petr Janeček.

Příkladem jsou například téměř stoprocentně rezervovaná ubytovací zařízení na Booking.com ve Zlíně o víkendu 18. až 20. srpna, kdy se zde koná Barum Czech Rallye. Podobně má podle všeho vliv Země živitelka na rezervace ubytování v Českých Budějovicích od 25. do 27. srpna. Na srpen jsou momentálně nejvíce vyprodané hotely, pensiony a apartmány v Jihočeském a Jihomoravském kraji. Také v Plzeňském, Zlínském či Pardubickém kraji a rovněž v Praze. Rezervace se v těchto regionech do konce letošních letních prázdnin pohybují od 81 do 36 procent.

Potvrzují to například čísla z hotelové sítě Orea. „Ve druhém čtvrtletí roku 2023 strávili hosté v rámci celé sítě Orea Hotels & Resorts celkem 245 tisíc nocí. To je za stejné období minulého roku nárůst o 22,5 procenta. Roste nám nejen obsazenost, ale i počet hostů, kteří se k nám rádi vrací. Napříč sítí vzrostla obsazenost o čtyři procenta,“ vyčísluje ředitel obchodní strategie hotelové sítě Jiří Fontana. Z aktuálních dat sítě také vyplývá, že velmi stoupla obliba Mariánských Lázních, kde se obsazenost meziročně zvýšila zhruba o 15 procent.

Stejně tak i společnost Czech Inn Hotels hlásí potvrzení prognózy z května, že bude léto pro domácí hotely relativně úspěšné a čísla v porovnání s rokem 2022 porostou. Nicméně její majitel Jaroslav Svoboda stále upozorňuje na to, že hoteliéři bojují s vysokou inflací, kvůli které je hospodaření stejně náročné jako v loňském, pocovidovém roce. Praha podle něj navíc ztratila své výsadní postavení mezi vyhledávanými evropskými metropolemi a začíná zaostávat například za Varšavou nebo Budapeští.

„Soupeříme s Budapeští nebo Varšavou, ale to nikdy nebyla naše liga. Tato města jdou hodně nahoru a není to náhoda. Vidíme hned několik důvodů, proč nás dohánějí. Rychle zlepšují úroveň silnic a dálnic, mají lepší spojení se světem. V Praze nemáme ani po třiceti letech rychlé veřejné dopravní spojení s letištěm, což je v dnešní době pro evropská města naprostou samozřejmostí. A také nejsou zaplaveni Airbnb jako my,“ vysvětluje pro kontext Marek Boura z České hotelové asociace.