U domu na Vysočině si postavil malou větrnou elektrárnu za půl milionu. Další krok k soběstačnosti, říká

Karel Joch stavěl nový dům s tím, že chce být co nejvíce soběstačný. Na střechu namontoval solární panely a energii získává také z větru.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

vetrnaelektrarna

Foto: Electro Dad

Dům se solárními panely a vzadu na stožáru větrná elektrárna

0Zobrazit komentáře

U rodinného domu, který na hranici mezi Vysočinou a Jihomoravským krajem buduje Karel Joch, je na první pohled vidět, že to není úplně obyčejný barák. Je pomalu všude, kde to jde, osázen solárními panely a navíc pár desítek metrů za domem se tyčí osmnáctimetrový stožár a na něm je větrník. Panely i větrník jsou elektrárnami generujícími energii, se kterou se pak pohání velká část života v domácnosti. Cílem Karla Jocha je totiž být co nejvíce soběstačný a na YouTube ukazuje, jak na to. Úplnou nezávislost ale ještě ani kombinace fotovoltaické a větrné elektrárny nezajistí.

„Větrná elektrárna je výborná z hlediska doplnění další technologie, jak být soběstačnější, ale určitě to neznamená, že bychom byli stoprocentně soběstační. Obrovsky to nicméně pomáhá v některých obdobích, kdy už sluníčko nesvítí nebo má malý odběr, aby domácnost byla schopna i po většinu roku aspoň nějak fungovat,“ vysvětluje Karel Joch v novém videu (podívat se na něj můžete na konci článku) na kanálu Electro Dad. Za ním stojí Jan Staněk, podnikatel a investor, z něhož se jako z velkého fanouška elektromobility a obnovitelných energií stal také youtuber.

Aby byl celý dům energeticky co nejefektivnější, neřešil jeho majitel logicky jen samotné elektrárny, ale také další spotřebiče a technické zázemí. „Spoustu technologií jsme zvolili tak, abychom byli co nejvíce soběstační, zároveň jsme závislí primárně na elektrice a ničem jiném,“ vysvětluje Joch. Má tak například elektrické podlahové topení zalité v zemi a nechtěl tepelné čerpadlo ani elektrokotel, které podle něj mají více součástek, jež se mohou pokazit.

Místo toho má stolitrový boiler s tepelným čerpadlem v kombinaci se spirálou. Tepelné čerpadlo má také sušička, v každé místnosti je využívána rekuperace vzduchu a rodinný dům má i vlastní vrt pro dodávky vody. Na střeše je fotovoltaická elektrárna, která se instalovala hned po dokončení stavby, což bylo těsně před Vánoci. „V tu chvíli nedávala smysl, protože bývají nejhorší čísla. Když jsem se pak každých pět minut díval, jak vyrábíme, byl jsem zděšený,“ vzpomíná Joch.

Jakmile ale přišlo jaro, výkon se začal rychle zvedat. Karel Joch postupně přidal i několik dalších panelů a k tomu má navíc připojenou baterii, v níž je nasbíraná energie ze slunce, kterou zrovna v domácnosti (nebo třeba při dobíjení auta) nespotřebují.

Necelý rok se do ní sbírá také energie z větru. Je to možné díky vrtuli s průměrem přes čtyři metry, která se tyčí na stožáru ve výšce osmnáct metrů. Celé řešení včetně instalace stálo podle Jocha kolem půl milionu korun bez daně a na zajímavý výkon větrné elektrárny se prý dostává při rychlosti větru mezi deseti až jedenácti metry za sekundu.

Jaké jsou technické parametry celého energetického řešení, kdy, komu a jak se vyplatí postavit větrnou elektrárnu a na co si při tom dávat pozor? O tom všem hovoří Karel Joch v nejnovějším videu na kanálu Electro Dad, na které se můžete podívat níže. Majitel domu v něm dává ještě jeden tip, jak efektivně řídit doma spotřebiče, když řešíte, kdy zrovna fouká nebo svítí. „Postupně jsem využil toho nejlepšího regulátoru, co na trhu je: manželky na mateřské, která vypíná a zapíná spotřebiče podle toho, jak svítí a jak vyrábíme,“ směje se Karel Joch.