Účastníci programu Erasmus mají až o 12 procent vyšší plat. Pozitivněji vnímají také členství v EU

V posledních 24 letech se na zahraniční výjezd s podporou EU vydalo téměř 400 tisíc Čechů. Nový výzkum ukazuje, jaká pozitiva taková zkušenost přináší.

eu-erasmus

Foto: Soukromý archiv Tomáše Novotného a Terezy Burďákové

Tomáš Novotný a Tereza Burďáková, účastníci programu Erasmus+

0Zobrazit komentáře

Lepší pozice na trhu práce, vyšší platové ohodnocení, větší kompetence pro spolupráci v mezinárodním prostředí a pozitivní přístup ke členství Česka v EU. To je výčet části dopadů, které mají na život zahraniční výjezdy v rámci Erasmu+ a dalších mezinárodních vzdělávacích programů. Například studenti a studentky, kteří se zahraničního výjezdu účastní už během střední školy, si v průměru vydělají až o 12 procent více. Vyplývá to z výzkumu, který vznikl ve spolupráci Domu zahraniční spolupráce (DZS) s agenturou STEM/MARK.

Erasmus+ je jedním z programů EU, který umožňuje mezinárodní výjezdy nejen pro studenty vysokých škol, ale také pro učně, učitele, dobrovolníky nebo vedoucí mládeže a amatérských sportovních organizací. Vznikl v roce 1987 a v Česku začal fungovat v roce 1998. Programů souvisejících s mezinárodním vzděláváním je ale celá řada, jako například AKTION Česká Republika – Rakousko, Barrandův stipendijní program a další.

DZS zmíněné programy mezinárodního vzdělávání spravuje a zároveň sleduje jejich dopady na život českých občanů, kteří se do nich v průběhu let zapojili. Za období 1998 až 2022 šlo o celkem 378 941 lidí, za rok 2022 jich vyjelo 29 264. V rámci rozsáhlého výzkumu, který proběhl pod taktovkou agentury STEM/MARK, se v DZS zaměřili na to, jaké jsou reálné a dlouhodobé dopady účasti na zahraničním výjezdu. Ptali se přitom lidí ve věku 18 až 35 let alespoň se středním vzděláním.

navrh-bez-nazvu-2

Foto: DZS

Rozdíl ve výši platového ohodnocení

„V rámci výzkumu jsme se soustředili na tři zásadní výstupy: klíčové kompetence zapojených, odměňování a jejich hodnoty. Výzkum byl v řadě otázek velmi unikátní, jelikož jsme se v něm zaměřili nejen na lidi, kteří se programů zúčastnili, ale vytvořili jsme také kontrolní skupinu z lidí, kteří do zahraničí nevyjeli. Data jsou nevážená, takže tak, jak jsme je sebrali, je lze číst – díky tomu jsme mohli zkoumat celou řadu hypotéz a zjišťovat, jaký dopad výjezdy reálně mají,“ vysvětluje Michal Uhl, ředitel DZS.

Třetinu vzorku tvořili lidé, kteří na Erasmus vyjeli už během střední školy. A z výzkumu vyplývá, že dopad středoškolského výjezdu bývá zásadnější, než je tomu u vysokoškoláků. V případě středních škol totiž vyjíždějí i žákyně a žáci z odborného vzdělávání, včetně učňovských oborů, kteří často nepochází z privilegovaného prostředí. Vliv zahraničních zkušeností je tak v jejich případě mnohem výraznější.

Vyšší plat i schopnost navazovat kontakty

Patrná je tato skutečnost především na výši platů. Průměrný příjem lidí, kteří vyjeli během středoškolského studia, je dokonce až o 12 procent vyšší, než je tomu u lidí, kteří se nezapojili. Pro představu to činí rozdíl 28 tisíc korun měsíčně namísto 25 tisíc korun měsíčně. Průměrný příjem těch, kteří vyjeli během studií na vysoké škole, je pak o 6,45 procenta vyšší než u nezapojených (31 tisíc korun vs. 33 tisíc korun).

„Hlavní zjištění se týká také uplatnění na trhu práce. V poslední době se hodně diskutuje, že je problém, že lidé něco vystudují a pak nedělají obor, pro který jsou kvalifikovaní. Právě lidé, kteří vyjedou na zahraniční pobyt, mají o osm procent vyšší šanci, že zůstanou v oboru studia. Zapojení také častěji používají v práci cizí jazyk: 58 procent z nich uvedlo, že tomu tak je, z nezapojených šlo jen o 43 procent. A v případě lidí, kteří do zahraničí nevyjeli, dokonce 39 procent uvádí, že cizí jazyk v práci nepoužívají a ani ho používat nechtějí,“ doplňuje Uhl.

Absolventi vysokoškolských i středoškolských zahraničních výjezdů mají navíc podle výzkumu vyšší kompetence v oblasti spolupráce v mezinárodním prostředí (o 29 procent), v ovládání cizích jazyků (o 23 procent) a stejně tak i v oblasti navazování kontaktů, a to zejména v mezinárodním prostředí (o 9 procent). Výzkum také ukázal, že absolventi výjezdů mají větší potenciál uplatnění i na zahraničním trhu práce – jsou výrazně víc přesvědčeni, že by našli práci v cizině než nezapojení, a to o 22 procent. Zároveň si také v pracovní oblasti více věří.

„Ve třetím ročníku na střední škole jsem vyjel na pracovní stáž do Irska. Po návratu do Česka, když jsem byl ještě v maturitním ročníku, jsem začal hledat brigádu. A když jsem k životopisu přidal potvrzení, že jsem byl na zahraniční stáži, dostalo mě to do jedné makléřské společnosti, kde přitom hledali někoho s vysokoškolským vzděláním,“ popisuje svou zkušenost Tomáš Novotný, který v průběhu svých studijních let absolvoval již tři zahraniční výjezdy, poslední již v rámci zaměstnanecké mobility do Řecka.

navrh-bez-nazvu-3

Foto: DZS

Rozdíly mezi hodnotovými postoji v souvislosti s členstvím Česka v EU

Michal Uhl dodává, že lidé, kteří absolvují zahraniční výjezd, navíc mnohem lépe vnímají, jak se jednotlivé země mohou vzájemně obohacovat. K takovému zjištění pak dochází na základě osobní zkušenosti a prožitku – je totiž obtížné důvěřovat něčemu abstraktnímu, čemu člověk nerozumí, ale v momentě, kdy se potká s lidmi z různých států EU, začne lépe vnímat, kdo jsou Evropané a jak reálně vypadá evropská zkušenost.

„Účastníků výzkumu jsme se ptali také na to, jaké mají evropské hodnoty. Ukázalo se, že absolventi zahraničních výjezdů věří více v pozitivní přínosy členství Česka v EU: 64 procent zapojených se domnívá, že po našem vstupu do EU došlo ke zlepšení životní úrovně, z nezapojených jde o 52 procent. Zapojení mnohem lépe vnímají také migraci: 45 procent se k ní staví pozitivně, kdežto u nezapojených jde jen o 28 procent,“ říká Roman Klepetko, náměstek ředitele DZS.

Důraz na inkluzi

„Výzkum nám také ukázal, že Erasmus+ není elitní program pro úzkou skupinu vysokoškoláků či pro lidi s dobrým zázemím a silnou podporou rodiny, což byla jedna z jeho historických kritik. Velký důraz se stále více klade na inkluzi a program je navržen tak, aby na něj mohli vyjet opravdu všichni, aniž by došlo k jakémukoliv finančnímu zatížení rodin,“ vysvětluje Uhl.

U středoškolského Erasmu je grant postavený tak, že pokryje veškeré náklady, rodina studenta či studentky tak nezaplatí jediné euro. „Při výjezdu do Irska jsem měl zaplacené letenky, pojištění, ubytování, spal jsem v rodině, kde jsem měl snídaně a večeře a k tomu jsem měl asi sedmdesát eur na oběd,“ uvádí Tomáš Novotný.

Lidé, kteří vyjedou na zahraniční pobyt, mají o osm procent vyšší šanci, že zůstanou v oboru studia.

Během vysokoškolského studia grant pokrývá vícenáklady, ale jsou destinace, které z něj lze zaplatit skoro celé, jako je například Slovinsko nebo Polsko. V rámci programu existuje také možnost získat stipendium ve výši dvě stě eur měsíčně, na které mají účastníci nárok, pokud pocházejí ze znevýhodněného socio-ekonomického prostředí či například řeší speciální stravu. V případě, že se potýkají s rozsáhlejším zdravotním znevýhodněním, se z grantu proplácí reálné náklady na speciální transport do školy, bezbariérové ubytování a podobně.

Granty jsou financovány z rozpočtu od EU, který pro tento rok činí pro Česko 80,5 milionu eur, a DZS očekává, že bude nadále růst – příští rok by mělo dojít k navýšení o přibližně tři procenta. Navýšení rozpočtu by mělo přinést do programu vyšší počet účastníků. Ti se aktuálně nejčastěji vydávají do Francie, Německa, Španělska a po vystoupení Velké Británie EU vzrostl zájem o Irsko, populární jsou rovněž severské státy jako Finsko či Švédsko.