Tady rozumějí řeči. Tedy, opravdu hluboce jí rozumějí – a učí to i umělou inteligenci. V nedávno založené firmě Mama AI ji rozebírají na slova, emoce a úmysly a pak zase skládají dohromady, abyste si mohli povídat s nehmotným umělým člověkem schovaným někde hluboko v počítači. Hladký rozhovor vám zajistí při ovládání bankovního účtu, objednávání zboží nebo třeba při hře. To když budete jen tak pro zábavu hádat zvíře, které si umělá inteligence jakoby myslí. Partnerem vám při tom bude telefon a mluvit s vámi bude klidně i v češtině.

Startup Mama AI funguje teprve čtvrtým měsícem, ale už během prvních dvou stihl vyhrát evaluaci v České spořitelně na konverzačního robota. Tedy právě na technologii, která může během rozhovoru ověřit klienta a prakticky nahradit běžný styk s bankou nebo její aplikací jedním telefonátem. To vše během rozhovoru, který působí, jako když někde na druhé straně telefonu mluví zaměstnanec banky.

Jenže tento zaměstnanec bude vždy příjemný, dostupný 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, a ještě je schopný se neustále učit nové věci. Interně softwaru, který se takto umí přeučit na konverzaci a plnění pokynů v jakémkoliv oboru, říkají Telma. Telma je ideální ukázka pro to, kam rozpoznávání lidské řeči může služby prakticky v jakémkoliv oboru posunout. Ale není to jediný směr.

„Trh umělé inteligence roste o 30 procent ročně. A konverzační hlasová řešení zrovna tak. Je to velký, nevyhnutelný trend,“ říká Jan Macek, spoluzakladatel a co-CEO společnosti. Zní to uvěřitelně, za krátkou dobu existence se kromě úzké spolupráce v oblasti hlasových asistentů s Českou spořitelnou Mama AI dostalo do velkých firem působících v tuzemsku v oblasti pojišťovnictví, energetiky, telekomunikací nebo utility.

Že je počítačové zpracování jazyka širokým pojmem, dokazuje i to, jak se už nenápadně vkradlo ke stovkám tisíc lidí v Česku. Stihlo totiž automaticky generovat covidové reporty pro všechny obce v republice a ve spolupráci s Mobilním rozhlasem posílat lidem přesné informace o tom, jak se situace přímo v jejich okolí vyvíjí.

Díky datům z otevřených zdrojů dokázala umělá inteligence vytvořit smysluplný text, který měl v jednu dobu i 400 tisíc zhlédnutí týdně. V červnu se report rozšířil i o informace o očkování, a stále si tak udržuje zajímavou čtenářskou základnu. „Každé ráno vygenerujeme personalizované reporty a grafy pro všechny obce,“ popisuje Jan Cuřín report pro 6 280 obcí v tuzemsku. I Cuřín je spoluzakladatelem firmy a mimo jiné zastává funkci CFO.

Tak trochu jiný startup

Mama AI věci pojímá jinak, než jak by se ve startupu slušelo. Pokud vyjmeme studenty, průměrný věk zdejších zaměstnanců tu vyčíslí přesně na 42,47 roku. Pro samotné zakladatele to bude ještě o něco víc. Mají za sebou rozsáhlé zkušenosti v nadnárodní firmě, zakládající členové Mama AI jsou totiž skupinou lidí, kteří 25 let pracovali v oblasti umělé inteligence pro IBM, až se z něj nakonec oddělili, a přesto s firmou dokážou dál úzce spolupracovat.

Zakladatelé vzali vlastní peníze a do startu firmy dali řádově miliony korun. Dokázali přesvědčit většinu tehdejšího týmu IBM umístěného v Praze k tomu, aby šla právě s nimi. Tento tým byl specializovaný na konverzační řešení i zpracování jazyka a textu, a tak se pro IBM rovnou stali partnerem a dodavatelem řady řešení.

A především jich bylo šest. Startup Mama AI má skutečně šestici zakladatelů, a chcete-li je sledovat, budete muset být hodně pozorní: Jan Kleindienst, Jan Cuřín, Jan Macek, Josef Vopička, Jakub Krchák a Martin Čmejrek působí extrémně sehraně, plynule si předávají slovo a rozšiřují myšlenku jeden druhému, až je jasné, že tato firma musí být široce rozkročena.

Přesto si prý ani nemuseli vytvořit hlasovací systém, protože mají o svém směřování naprosto jasnou představu a propracovaný plán na to, kdo bude kdy v úplném vedení. Každý rok to totiž bude někdo jiný. Letos je předsedou představenstva Jan Kleindienst, který do IBM kdysi nastoupil jako výzkumník a firmu opouštěl z pozice technického ředitele pro českou pobočku, která se zabývala aplikací umělé inteligence do podniků.

Kleindienst stejně jako ostatní používá označení pozice co-CEO. Za rok ho nahradí další na řadě. A pak další, dokud se všichni nevystřídají – na příštích pět let je tady naprosto jasno. Mezitím se ostatní posouvají na předem domluvená místa ve vedení jednotlivých entit založených pod mateřskou společností Mama AI. Představou je takovým způsobem přinášet mimo jiné stále nový elán i pohled a mít do jednotlivých ramen firmy dostatečný vhled.

Dostávali jsme sekec. Ale čeština je tam

Šestice zakladatelů má za sebou už teď úspěšnou kariéru a doma rodiny s odrostlými dětmi. Takže zmiňují, že i proto je to ideální doba k tomu, aby se mohli soustředit na svůj projekt. „Jsou studie, které říkají, že nejlepší startupisti jsou čtyřicátníci a padesátníci,“ říká Kleindienst. „Je to ideální životní náplň na tuto etapu,“ doplňuje Jakub Krchák. „Taky ve dvaceti se to těžko dělá s vlastním kapitálem,“ přidá se Jan Macek.

Mají 25 let zkušeností z oblasti umělé inteligence, dohromady nastřádají 233 let v IBM a 162 konkrétně ve výzkumu řeči. V rámci akademické i korporátní činnosti už nashromáždili 92 patentů. A s čísly bychom mohli pokračovat: 26 let zkušeností ve strojovém překladu řeči nebo 118 v počítačovém zpracování přirozeného jazyka, další v dialogu, akademickém prostředí, internetu věcí… Výčet zahrnuje řadu trendy směrů, na které pomyslíte.

Tito lidé jsou také mimochodem skupina, která v roce 2018 přesvědčila americké vedení projektu IBM Watson, že čeština by měla být mezi prvními jazyky, kterými by jeho počítač schopný odpovídat na otázky měl mluvit. Oficiálním zdůvodněním bylo, že když slovo robot pochází z češtiny, je v nejlepším zájmu firmy se jazyku přednostně věnovat. Stal se osmým. Což byznysově pro světovou firmu nedává valný smysl. „Taky jsme dostávali sekec třeba od Poláků i dalších,“ směje se Jan Macek.

„Ale Česko je v počítačovém zpracování jazyka velmi silné,“ odkazuje ke zdejším úspěšným IT odborníkům Martin Čmejrek. „Vždy je tlak na to, češtinu zahrnout. A v duchu univerzitního vychování jsme to brali za povinnost. Chceme, aby Česká republika byla na světové mapě umělé inteligence vidět,“ dodává Kleindienst, který je zároveň spoluzakladatelem platformy pro umělou inteligenci na Svazu průmyslu a dopravy.

Jsi tam ještě?

Aby bylo jasné, jak vážně to s konverzací s počítačem myslí, vytahuje Kleindienst mobil a hledá aplikaci, kterou prý občas hraje pro zábavu s dětmi. „Budu myslet na zvíře a ty se mě můžeš zeptat na různé otázky, třeba kolik má nohou,“ začíná přístroj naprosto plynule v angličtině. Občas Kleindiensta pochválí za dobře mířenou otázku, když je zase dlouho ticho, navrhne mu, na co by se mohl zeptat. Případně se ujistí: „Jsi tam ještě?“ Konverzace hladce běží.

Jako druhou verzi zkoušíme češtinu, a i když tady se nějaké kostrbaté porozumění objeví, mobil pořád udržuje rozhovor v chodu. Právě to je podle tvůrců platformy jeden z důležitých momentů. „Je to de facto business proces, kterým vás ta aplikace provede. Ten proces je ‚uhádni něco‘ nebo ‚dostaň se někam‘ – ať už je to zvolený typ transakce, nebo se chcete něco naučit, či si něco ověřit – na to všechno se tyto aplikace hodí. Člověk se strojem řeší nějaký problém, stroj ho pochválí, je tam ta emoční výměna,“ vysvětluje Kleindienst.

Hra s aplikací je jednoduchým příkladem toho, jak jejich přístup funguje. Neukazují mi tu vlastní vynález. Konkrétně toto je kombinace technologií, které dodává někdo jiný, a v Mama AI je spojili tak, aby fungovaly podle jejich představ. Pro rozpoznávání hlasu v češtině v aplikaci funguje rozpoznávač od Googlu. Pro generování českého hlasu je to technologie od Microsoftu. Konverzační jádro využívá technologie IBM. „Vlastní řešení vyvíjíme také,“ ujišťuje však Vopička.

Robot vás pochopí

Obecně se v Mama AI – šestiválci, jak si zakladatelé v nadsázce říkají – definují jako AI konzultanti a dodavatelé služeb i produktů umělé inteligence. „Klienty chceme posouvat cestou digitalizace dál a dnes je první zastávkou na té digitalizaci umělá inteligence,“ přibližuje Čmejrek. Ve své dílně ale připravují například i vlastní technologii na rozpoznávání emocí v hlase. „To je velmi důležité. Poznáme, s čím lidi nejsou spokojení, a to automaticky,“ vysvětluje Vopička.

Zjišťují se také další, takzvané meta informace o mluvčím. Když se s druhou stranou – rozumějme umělou inteligencí – bavíte, potřebuje totiž vědět, jak jste naladěni. Jestli jste muž, nebo žena, aby vás mohla správně oslovovat. Třeba když položí otázku, jestli byste se ještě na něco chtěl nebo chtěla zeptat. Nebo jestli třeba nekřičíte.  „Je potřeba nasbírat řadu meta informací o mluvčích, a tedy o tom, co se na telefonu děje, třeba pro případ call center,“ popisuje Vopička.

Jako další takové informace zmiňuje třeba ještě věk, akcent nebo kadenci. Uplatnění takové systémy totiž kromě konverzací s roboty najdou i v přepisech a analýzách mimo jiné pro call centra, při řešení zákaznického sentimentu, ovládání zařízení v internetu věcí nebo prostě při sestavování textu v přirozeném jazyce, který je připravený na míru zákazníkovi. Podobně jako u zmiňovaných covidových reportů.

Jenže když někomu počítač skutečně rozumí, dokáže to technologie dotáhnout ještě dál. Proto tady nechtějí zapadnout do jedné škatulky. Věnují se aplikované umělé inteligenci, což je kromě zmíněného také zpracování dat a jejich vyhodnocení. To rovnou umožňuje na základě datových řad predikovat různé události. Například jestli se vyrojí včely nebo rozbije klimatizace. Ještě jako tým IBM také dali na střechu svých kanceláří úl, který tyto technologie využívá.

Přístup Mama AI k umělé inteligenci a počítačovému zpracování jazyka je ale ještě širší. Jejich zájem zahrnuje i kryptosvět, kde se zaměřují mimo jiné na blockchain nebo fenomén NFT. K dalším směrům řadí třeba kvantum, tedy zpracování jazyka kvantovými technologiemi. Z pohledu rozjetého šestiválce ještě přijde boom hlasových řešení. A tady ho chtějí pomoct zajistit.