Po měsících dohadů a kritiky, že vláda Petra Fialy přistupuje příliš liknavě k řešení dopadů drahých energií na domácnosti a byznys, přišla s řešením. Rozhodla o zastropování cen elektřiny a plynu pro malé podnikatele, obyvatelstvo a veřejné instituce. Plán pro větší firmy představí později. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci, zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh.

Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dodal, že včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za jednu kilowatthodinu.

Domácnost, která elektřinou i topí, by podle něj měla ušetřit až 111 tisíc korun za rok. Odhad ceny elektřiny bez stanovení stropu činil asi 12 korun za kWh, uvedl Rakušan. Zastropování se bude z malých a středních firem týkat u elektřiny těch, které jsou na síti nízkého napětí, v případě plynu firem s odběrem do 630 MWh ročně, uvedl v pořadu Události, komentáře České televize ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Velkoobchodní cena elektrické energie v pátek končila na 496 eurech (12 150 korunách) za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur (24 100 korun). Jde ale o ceny, za které obchodníci nakupují na příští období. Stát nyní určil maximální cenu silové elektřiny v přepočtu na jednu megawatthodinu 6 000 korun, včetně regulované složky zaplatí zákazníci za jednu megawatthodinu od 7 000 do 9 000 korun. Podle ČEZ činí průměrná roční spotřeba elektřiny u domácnosti zhruba tři megawatthodiny.

Ročně by tak průměrná domácnost po zastropování cen elektřiny zaplatila od 21 000 do 27 000 korun. V cenách, které byly na burzách koncem prázdnin, by domácnost zaplatila jen za silovou část elektřiny 72 300 korun ročně. V současné době tvoří regulovaná složka přibližně třetinu celkové ceny elektřiny, při jejím zdražování se tento poměr dále snižuje.

Podle energetického experta a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra stanovení cenového stropu znamená, že domácnostem se cena elektřiny oproti loňskému roku zvedne maximálně na dvojnásobek, uvedl na Twitteru. V přepočtu na eura je strop za jednu MWh elektřiny stanovený na zhruba 240 eurech. Připomněl, že například ČEZ letos prodá svou produkci za zhruba 105 eur (asi 2 580 korun) za MWh, 70 procent produkce na příští rok má prodaných za 91 eur (asi 2 230 korun) za MWh.

Vláda pro pomoc domácnostem s vysokými cenami energií již dříve schválila takzvaný úsporný tarif. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) bude v letošním roce pokračovat v původně schválené podobě. „Bez ohledu na tato opatření, která začnou platit,“ řekl Síkela. V příštím roce by ale mohla být již pomoc adresnější tam, kde by nestačilo opatření stanovující strop cen energií, uvedl Síkela. Platí, že stát počítá s odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje od letošního října a po celý příští rok.

S ohledem na stanovení cenového stropu se vláda rozhodla zrušit povinnost dodavatelů energií zaslat do konce září zákazníkům nové rozpisy záloh na energie v souvislosti se zavedením úsporného tarifu, protože po zastropování cen budou muset dodavatelé zálohy opět přepočítat tak, aby odpovídaly novým maximálním cenám.

Podle vládou zveřejněných materiálů letos domácnost, která má běžnou spotřebu elektřiny, zaplatí zhruba 13 677 korun. Bez určení cenového stropu by v příštím roce mohla zaplatit až 38 385 korun, po zásahu vlády ale může očekávat vyúčtování ve výši 18 100 korun. Rodinám využívajícím elektřinu také na ohřev vody a topení se účet mohl příští rok vyšplhat až na 185 000 korun za rok, se zastropováním bude zhruba 73 600 korun proti letošním asi 53 900 korunám.

Suma sumárum. Obecně. Strop na elektřině zajišťuje pro domácnosti, že konečná cena pro spotřebitele včetně distribuce a dalších stálých plateb + DPH proti 2021 stoupne cca max. +100%. Hrozilo ale mnohem více…

— Michal Šnobr (@michalsnobr) September 12, 2022

U plynu je situace obdobná. Rodiny, které na plynu jen vaří, letos podle modelu vlády zaplatí 2 970 korun. Pokud by nebyl stanoven strop, hrozilo lidem vyúčtování ve výši 4 892 korun, po zavedení stropu zaplatí 3 399 korun. Domácnostem, které plynem topí, hrozila příští rok platba téměř 143 tisíc korun, zaplatit by ale měly zhruba 72 tisíc korun proti letošním asi 33 400 korunám.

Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu vyčíslil na maximálně 130 miliard korun ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, dodal. Výnos daně z neočekávaných zisků očekává Stanjura v příštím roce 70 miliard korun, platit by podle něj měla tři roky. Pokud ovšem pominou externí okolnosti, které vedou k vysokým ziskům, daň podniky nezaplatí, přestože opatření bude dále platné, vysvětlil.

S přispěním ČTK.