O zavedení čtyřdenního pracovního týdne se i díky pandemii vedou dlouhé debaty. Pro některé firmy nedával smysl, jiné jej naopak uvítaly a věřily, že díky kratšímu pracovnímu týdnu budou zaměstnanci produktivnější. Byl mezi nimi i americký technologický startup Bolt. Ten kratší zápřah svých pracovníků nejprve pár měsíců testoval. Poté výsledky vyhodnotil. A nyní udělal z pátku natrvalo menší sobotu.

Firma z kalifornského San Franciska, která sdílí název s oblíbenou dovážkovou službou, od prvního ledna zavedla takzvaný volný pátek. To znamená, že se na poslední den v pracovním týdnu neplánují žádné mítinky a zaměstnanci si, pokud chtějí, mohou užívat volna. Bolt si totiž od podzimu loňského roku, kdy čtyřdenní pracovní týden na zkoušku zavedl, ověřil, že jsou jeho pracovníci ve zkráceném režimu efektivnější.

„Práce se mění a největší překážkou, které čelíme, je vyhoření. Čtyřdenní pracovní týden vypovídá o změně pracovního stylu lidí – konkrétně o tom, že pokud zvládnete dokončit práci od pondělí do čtvrtka, nemělo by se očekávat, že v pátek v práci pořád sedíte. Místo toho to může být čas volna,“ píše na firemním blogu Ryan Breslow, který startup se zaměřením na zjednodušování plateb u obchodníků založil a vede.

Své rozhodnutí má podložené zpětnou vazbou od zaměstnanců. Až 86 procent členů týmu v dotazníku odpovědělo, že během zkráceného pracovního týdne byli mnohem efektivnější, přičemž až 94 procent jich chtělo, aby toto nastavení pokračovalo. Zhruba 84 procent pak pozorovalo, že se jim zlepšil work-life balance.

Spolu s tím ale Bolt musel nabrat další pracovní síly, aby se novému plánování přizpůsobil. Nešlo však o reakci týkající se pouze zkráceného pracovního režimu. Ten sice nábor nových zaměstnanců urychlil, Bolt ale očekával, že nové posily bude muset přijmout tak či tak.

Reaguje tím především na to, že mu roste zákaznická základna. Každopádně nutnost nabrat další lidi do týmů je obecně jednou z obav, kvůli které společnosti o čtyřdenním pracovním týdnu nepřemýšlí. Více jsme o tom psali v rozsáhlém textu, kde jsme zpovídali i zástupce českých firem.

Jak dále Ryan Breslow pro magazín Fast Company vysvětluje, zkrácený pracovní týden neznamená, že zaměstnanci nemohou sáhnout na počítač nebo pracovat v jiné dny. Čtyři oficiální pracovní dny mají být jednoduše „dobou, kdy se spolupracuje s kolegy“. „Rozhodnutím minimalizujeme dobu, kdy je nutné být na schůzkách,“ doplňuje.

Zajímavé, ale žádná novinka

Byť je pro řadu firem pracovní doba od pondělí do čtvrtka zatím nepředstavitelná, nejde o nový koncept. Už v roce 2014 navrhovala německá ministryně Manuela Schwesigová zkrácené pracovní nasazení, aby rodiče měli více času na péči o své děti. Něco podobného se řešilo také ve Francii nebo Španělsku, přičemž se stejnou myšlenkou si pohrávali i Japonci.

Rozruch vyvolaly i výsledky experimentu na Islandu, kde od roku 2015 do roku 2019 čtyřdenní pracovní týden testovali a v polovině loňského roku jeho vláda uvedla, že šlo o „mimořádný úspěch“ – efektivita práce zaměstnanců, kterých bylo do experimentu zapojeno okolo 2,5 tisíce, totiž zůstala neměnná, ba dokonce vyšší. Navíc dostávali totožný plat jako během „klasického“ týdne.

V různých situacích se tak ukázalo, že zaměstnanci nemusí reálně trávit v práci čtyřicet hodin, když dokážou vše, co potřebují, odpracovat i za kratší dobu. Podobně to ostatně vnímá i vedení crowdfundingového portálu Kickstarter, které režim zkráceného pracovního týdne oznámilo loni v červenci s tím, že jej uvede v platnost od roku 2022.