Udržitelnější jízda prašanem. Američané vyvíjí nový typ sjezdových lyží z mořských řas a bioplastů

wndr-alpine-skis-algae-design_dezeen_2364_hero-min

Foto: WNDR Alpine

WNDR Alpine přináší na trh ekologické lyže, ve kterých je i část mořských řas

0Zobrazit komentáře

Pod rukama vědců v poslední době vznikají neuvěřitelné materiály, které by se v budoucnu mohly stát náhradou i za neekologické plasty. Schopnosti takových materiálů nyní demonstrují sjezdové lyže od amerického výrobce WNDR Alpine, který je vyrábí za pomocí olejů získávaných z mořských řas.

Ropa a výrobky z ní jsou jedním z největších strašáků životního prostředí. Problematické jsou v tomto ohledu například termoplasty, které jsou těžko recyklovatelné a zároveň mají extrémní životnost. Není proto divu, že se řada projektů snaží hledat udržitelnější alternativy s podobnými vlastnostmi, které jsou vůči životnímu prostředí daleko šetrnější.

Takovou společností je i americký startup Checkerspot založený v roce 2016 biotechnologem Charlesem Dimmlerem a molekulárním biologem Scottem Franklinem. Ti pracují na vývoji nových polyuretanů a nátěrů, které nejsou na ropné bázi a svými schopnostmi se minimálně vyrovnávají tradičním plastům.

wndr_20-21_intention-r_top_final-01

Foto: WNDR Alpine

Model ekologičtějších lyží Intention 110

Vývoj takového materiálu je však jen jednou z částí složité mise, která si klade za cíl ukázat spotřebitelům význam investic do produktů, které jsou vyrobeny z bioplastů. Proto se Checkerspot spojil s produktovým designérem Mattem Sterbenzem a společně rozjeli vlastní divizi WNDR Alpine, která se specializuje na výrobu sportovních pomůcek a oblečení pro lyžaře. Charlesem Dimmler totiž věří, že právě sportovci, kteří se často pohybují venku ve volné přírodě, jsou jedni z nejvhodnějších kandidátů na testování těchto technologií.

Vlajkovou lodí značky WNDR Alpine se staly lyže Intention 110, které jsou vyráběny kombinací přírodních materiálů a bioplastů. S touto lyží lze bez obav vyjet nahoru na sjezdovku a užít si jízdu dolů po sjezdovce i mimo ni. Mají totiž takové vlastnosti, díky kterým se při jízdě chovají lépe než lyže vyráběné z klasických materiálů. Může za to především jejich vyšší pevnost a nižší hmotnost.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Klasické lyže jsou většinou tvořeny z dřevěného jádra, sklolaminátu a termoplastů, jež dohromady pojí pryskyřice či lepidlo. Lyže od WNDR Alpine využívají dřevěného jádra v kombinaci s polyuretanem, k jehož výrobě byly využity extrakty z mořských řas. Podle společnosti je to v podstatě návrat ke kořenům, jelikož těžená ropa taktéž vzniká rozkladem řas a podobných biologických materiálů.

wndr-alpine4

Foto: WNDR Alpine

Podobné jako u jiných freeride lyží tvoří jádro lyže dřevo získávané z lokálních zdrojů

wndr-alpine3

Foto: WNDR Alpine

Při procesu výroby by mělo vznikat podstatně méně odpadu

V případě získávání olejů přímo z řas ovšem není nutná těžba a zdroj výrobních látek je obnovitelný. Řasy navíc vycházejí lépe i v porovnání s jinými organickými produkty, jako je sója, palmový olej či kukuřice, které pro své pěstování vyžadují půdu, hnojiva a množství vody, což je příčinou vyšší uhlíkové stopy.

Řasy jsou nejprve geneticky upraveny tak, aby při růstu a následném kvašení v tancích produkovaly řadu přírodních olejů. Z nich je následně vyráběn materiál, který je v případě WNDR od začátku koncipován pro využití při výrobě lyží. Jedná se zejména o tzv. freeride lyže, tedy lyže určené pro jízdu mimo sjezdovku v hlubším prašanu, ale také běžky. To znamená lyže flexibilní, lehké a zároveň dostatečně odolné vůči nárazům.

wndr-alpine5

Foto: WNDR Alpine

Lyže by měly být lehčí a odolnější, než jejich méně ekologické varianty

Správnému chemickému složení takového plastu předcházelo více než 100 testovaných variant, na základě kterých vzniklo 13 různých prototypů. Finální produkt je díky své konstrukci a způsobu výroby možné vyrábět se značně sníženým množstvím odpadního materiálu, který při výrobě klasických lyží ve velkém vzniká. Cenově se navíc nejedná o nic nedostupného – jeden pár lyží vychází na částku okolo 700 dolarů, tedy přibližně 16 tisíc korun.

Lyžemi to ovšem podle Checkerspotu teprve začíná. Nejenže chce mimo WNDR Alpine sdílet své know-how i s jinými výrobci lyží, ale spolupracuje také se švýcarskou firmou Beyond Surface Technologies, která vyvíjí organické náhražky ropných produktů využívaných v textilním průmyslu.

Mezi její partnery patří velká část nadnárodních výrobců oděvů od Patagonie a Adidasu přes Odlo a Mammut až po Levi’s, GAP či The North Face. Podle Charlese Dimmlera mohou bioplasty v budoucnu nalézt uplatnění i v řadě jiných odvětví, například v kosmetickém průmyslu.

Namířít na houbu mobilem a zjistit, zda není jedovatá. S českou aplikací se hojně houbaří u nás i v Německu

na-houby-3

Foto: Vocom/CzechCrunch

Česká aplikace pro přesnější houbaření

0Zobrazit komentáře

Říká se, co Čech, to houbař. V době, kdy kvůli absenci kulturních, sportovních a gastronomických možností zejí města prázdnotou, platí toto upravené přísloví ještě o něco víc. Venkov své kvality neztrácí a lesy přilákaly letos neobvyklý počet houbařů. Jak ale mezi stovkami druhů hub poznat tu jedlou?

Pro houbaře, kteří si nejsou svými nálezy zcela jisti, vyvinuli čeští vývojáři z malého studia Vocom aplikaci Na houby. Tu si pro Android za tři roky stáhlo přes 1,5 milionu lidí a nově je ke stažení také ve verzi pro iOS. Přestože houbařská sezona letos pomalu končí, spousta jedlých hub stále roste a deštivý podzim jim jen přeje, a tak se taková aplikace může hodit.

Udává se, že na území Česka roste okolo pěti tisíc druhů okem rozeznatelných hub. Při tak vysokém počtu může snadno dojít k záměně. Právě proto se dvojice vývojářů z Prahy, Vojtěch Kučera a Vít Čurda, rozhodla spojit zájem o houby a znalosti strojového učení, aby vytvořili aplikaci, která s určením druhu pomůže. Stačí na houbu namířit telefonem a aplikace do pár vteřin nabídne seznam výsledků. A to i v hlubokém lese bez telefonního signálu. Funguje totiž offline.

na-houby-1

Foto: Vocom/CzechCrunch

Mobilní aplikace Na houby vám pomůže s vaším houbařením

Jak sami vývojáři zmiňují, aplikace je jen jednou z doprovodných metod, jak houbu rozpoznat. Na výsledky se rozhodně nedá plně spoléhat. Vždy je třeba zapojit úsudek uživatele, neboť k identifikaci houby neslouží zdaleka jen zrak. Houbaři si plodnice nejen dobře prohlížejí nebo testují hmatem, ale také si k nim čichají, někteří je dokonce ochutnávají, což už nemusí být vždy bezpečné.

Mnoho druhů hub roste v symbióze se stromy či jinými rostlinami, některé po utržení oxidují a mění barvu. To jsou všechno aspekty, které zkušený houbař při identifikaci houby zvažuje. Aplikace tedy může sloužit jen jako jedno z vodítek. „Listování v atlase je zdlouhavý proces, navíc ne všichni atlas vlastní. Byť aplikace nedokáže určit vždy přesný výsledek na první pokus, opakovaným skenováním z více úhlů nabídne úzký okruh možností,“ popisuje čtyřiatřicetiletý Kučera.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Aplikace vyhodnocuje obrázek přes neuronové sítě a uživateli představí několik nejpodobnějších hub včetně fotky, popisu a symbolu označujícího, zda je vhodná k jídlu, či hrozí otrava. V podrobnějším popisu jednotlivých hub uživatel najde i základní charakteristiku vnějších znaků – typ plodnice, tvar i povrch klobouku, barvu a tak dále. Další sekce informuje o výskytu, tedy zda houba roste v jehličnatých, či smíšených lesích, zda se pojí s konkrétní rostlinou a v jakých měsících roste. Poslední část představuje příbuzné houby, se kterými hrozí záměna.

Vše, co houbař potřebuje

Úspěšní houbaři mají svá osvědčená místa, na která se vrací, a ty si zpravidla drží v tajnosti. Aplikace jim umožní vést deník nálezů, do něhož se kromě zvoleného výsledku vyhledávání uloží také čas a lokalita nálezu. Na základě těchto dat dokáže aplikace predikovat výskyt jednotlivých druhů v regionu a tím zpřesnit vyhledávání pro další uživatele. Prémiová verze nabízí možnost vidět nejčastější houby i v jiných regionech a umožňuje prohlížet houby na více fotkách ve vysoké kvalitě na celém displeji.

Součástí aplikace Na houby je také atlas s výběrem 212 význačných hub a klíč k určování druhů hub podle viditelných znaků. Přidávat další druhy vývojáři neplánují. Obsahovou a klasifikační část vytvořili ve spolupráci s mykologem, neboť sami jsou spíš houboví nadšenci než odborníci.

„Nemáme ambice rozpoznávat konkrétní druhy křemenáčů od sebe, liší se jen drobnými nuancemi. Aplikace je spíš pro laiky. Tato množina dobře pokrývá nejčastěji vyskytující se houby pro střední Evropu. Nebudeme přidávat další, bylo by to na úkor přesnosti. Pro většinu houbařů je tato množina dostatečná,“ vysvětluje Kučera.

houba-v-lese-1

Foto: marekkokes/Unsplash

Aplikace pomáhá houbařům v Česku i v Německu

Na novou sezónu plánují zdokonalit rozpoznávací mechanismus, který aktuálně funguje jako video preview. Uživatel tedy nemusí nic fotit, jakmile čočka foťáku zachytí houbu, začne se rámeček na displeji zelenat a algoritmus už loví v databázi vhodné kandidáty. Jako další novinku zvažují přidat originální recepty s houbami.

Aplikaci si zatím stáhlo přes půl milionu Čechů, nečekaný úspěch slaví také v Německu a Rakousku. V podzimním období dokonce patří mezi nejstahovanější desítku aplikací. Na Google Play už má aplikace deset tisíc recenzí, což vývojářům poskytuje solidní zpětnou vazbu i inspiraci na zlepšení.

„Chyby opravujeme za pochodu. Bylo by fajn mít testera, ale nemůžeme si to dovolit. Jsme pětičlenný tým a všichni máme jinou práci. Toto je spíš náš koníček, na kterém pracujeme po nocích,“ popisuje Kučera. Ty bývají v zimě dlouhé a právě zimní období je pro tým vývojovým sprintem. „V létě raději jezdím na kole a na podzim běhám s mobilem po lese a hledám houby,“ uzavírá vývojář.