Za osm dní to bude přesně rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Největší otevřený konflikt v Evropě od druhé světové války nabral vývoj, který by na jeho začátku málokdo tipoval – Ukrajina stále stojí, a to s podporou Západu. Rusko ve svém primárním plánu neuspělo. To ale neznamená, že by země pod vládou prezidenta Zelenského měla vyhráno.

Situaci podrobně sleduje i bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza. Tvrdí, že Ruská federace má stále způsoby, jak konflikt eskalovat, a to jak v typech zbraní, tak početní převahou. Na druhou stranu se Vladimir Putin podle něj stále více dostává pod domácí tlak a bude pracovat s amatérskou armádou.

„Kremelský režim v tuto chvíli připomíná spíš středověký dvůr, kde bojují o moc elity, které jsou pod Putinem. Na jedné straně jsou náčelník generálního štábu Gerasimov a ministr obrany Šojgu. Na druhé, antisystémové, straně pak třeba čečenský vůdce Kadyrov,“ vysvětluje Bříza v podcastu Čestmíra Strakatého, který si můžete pustit v přehrávači níže.

Jisté je, že Putin ve svém primárním plánu neuspěl. A navíc se musel stáhnout z více než poloviny ukrajinského území, které již držel včetně Chersonu. Zejména tato ztráta je podle Břízy neúspěchem, které ruské elity neodpouští. Putinovi tak víc než kdy jindy hrozí, že jako ruský prezident skončí. Musí proto podle Břízy předvést velký úspěch. Tedy konflikt dále eskalovat.

Ukrajina se na to připravuje, proto jsou jednou z nejpalčivějších otázek v současném stavu války dodávky zbraní ze Západu. Velké debaty se vedou o tancích, jejich typech a množství, ale Bříza nezapomíná ani na bojová vozidla pěchoty. „Ta Ukrajina dostane dříve a dostane jich podstatně více než tanků. Konkrétně půjde o vozidla typu Bradley, která za války v Zálivu na začátku 90. let způsobila větší škody než americké tanky Abrams,“ připomíná.

Problém s dodávkami tanků je i v tom, že různé státy přislibují napadené zemi jejich různé typy – ty se také různě ovládají a posádky je na ně třeba několik měsíců cvičit. Komplikace je to i z pohledu logistiky, protože na frontu musí putovat třeba několik typů paliv i sad náhradních dílů. To je podle Břízy velký úkol, který teď ukrajinskou armádu čeká, nicméně pokud ho zvládne, bude mít zásadní taktickou výhodu.

Jinou komplikací by pro Ukrajinu mohl být i fakt, že Rusko ještě zdaleka nevyčerpalo své možnosti. V záloze má pravděpodobně stovky tisíc branců (byť už vojáků amatérů a bude klíčové, jak se je podaří integrovat) a především celou paletu zbraní, které zatím nepoužila. V dostupné míře zatím Putinův režim nevyužil třeba termobarické zbraně nebo strategické bombardéry. Na druhou stranu je z frekvence útoků zřejmé, že Rusku ubývají zásoby raket Iskander nebo raket s plochou dráhou letu Kaliber.

Chystá se útok, který může rozhodnout válku

A co bude dál? Bříza zdůrazňuje, že současná situace je relativně stabilní jen dočasně. V příštích měsících očekává významnou ofenzivu, která by mohla válkou rozhodnout, a nyní je otázkou, kdo ji povede jako první. Nevylučuje ani ruský pokus o druhý útok na Kyjev – nebo dokonce Lvov – s cílem odříznout zásobování ze Západu.

„Pokud by takový útok nastal, mohlo by to znamenat druhé Ardeny (oblast na pomezí Lucemburska a Belgie, která sehrála podstatnou roli v bojích za druhé světové války, pozn. red.). Rusko by doufalo, že to budou Ardeny roku 1940, kdy Německo v rekordním čase rozhodlo bitvu o Francii. Já se spíš klaním k tomu, že to budou Ardeny z prosince 1944, kdy se armáda neúspěšně pokusila o zvrat právě v Ardenách,“ připodobňuje Bříza historický kontext.

Foto: Archiv Vlastislava Břízy

Expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza ml.

Pokud naopak ofenzivu povede Ukrajina a bude v ní úspěšná, na stůl se dostanou možná ještě palčivější politické otázky. Ukrajinská armáda totiž může překročit hranice, které byly porušené 24. února loňského roku, a vydat se na Krym a Donbas. Západní spojenci by si to mohli podle Břízy vyhodnotit jako příliš velké bezpečnostní riziko a mohli by zastavit dodávky zbraní.

Přes zvěrstva, které Rusko provádí, by totiž ve výsledku podle Břízy nemělo být cílem, aby se Rusko dostalo zcela na kolena. „Cílem války musí být to, že Ukrajina musí vyhrát, ale zároveň se Ruská federace se nesmí rozpadnout. To by nebyl dobrý výsledek. Vzpomeňme na versailleskou mírovou smlouvu. Po první světové válce potupila Německo natolik, že nechala narodit Hitlera. Nemůžeme dopustit ani to,“ uzavírá analytik.