Ukrajina musí vyhrát, Rusko se ale nesmí rozpadnout. To by bylo do budoucna riziko, říká analytik Bříza

Expert na jaderné zbraně a bezpečnost Vlastislav Bříza tvrdí, že se blíží útok, který může válku rozhodnout. Otázka ale je, kdo ho podnikne.

briza-hp

Foto: Archiv Vlastislava Břízy

Odborník na jaderné zbraně Vlastislav Bříza

0Zobrazit komentáře

Za osm dní to bude přesně rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Největší otevřený konflikt v Evropě od druhé světové války nabral vývoj, který by na jeho začátku málokdo tipoval – Ukrajina stále stojí, a to s podporou Západu. Rusko ve svém primárním plánu neuspělo. To ale neznamená, že by země pod vládou prezidenta Zelenského měla vyhráno.

Situaci podrobně sleduje i bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza. Tvrdí, že Ruská federace má stále způsoby, jak konflikt eskalovat, a to jak v typech zbraní, tak početní převahou. Na druhou stranu se Vladimir Putin podle něj stále více dostává pod domácí tlak a bude pracovat s amatérskou armádou.

„Kremelský režim v tuto chvíli připomíná spíš středověký dvůr, kde bojují o moc elity, které jsou pod Putinem. Na jedné straně jsou náčelník generálního štábu Gerasimov a ministr obrany Šojgu. Na druhé, antisystémové, straně pak třeba čečenský vůdce Kadyrov,“ vysvětluje Bříza v podcastu Čestmíra Strakatého, který si můžete pustit v přehrávači níže.

Jisté je, že Putin ve svém primárním plánu neuspěl. A navíc se musel stáhnout z více než poloviny ukrajinského území, které již držel včetně Chersonu. Zejména tato ztráta je podle Břízy neúspěchem, které ruské elity neodpouští. Putinovi tak víc než kdy jindy hrozí, že jako ruský prezident skončí. Musí proto podle Břízy předvést velký úspěch. Tedy konflikt dále eskalovat.

Ukrajina se na to připravuje, proto jsou jednou z nejpalčivějších otázek v současném stavu války dodávky zbraní ze Západu. Velké debaty se vedou o tancích, jejich typech a množství, ale Bříza nezapomíná ani na bojová vozidla pěchoty. „Ta Ukrajina dostane dříve a dostane jich podstatně více než tanků. Konkrétně půjde o vozidla typu Bradley, která za války v Zálivu na začátku 90. let způsobila větší škody než americké tanky Abrams,“ připomíná.

Problém s dodávkami tanků je i v tom, že různé státy přislibují napadené zemi jejich různé typy – ty se také různě ovládají a posádky je na ně třeba několik měsíců cvičit. Komplikace je to i z pohledu logistiky, protože na frontu musí putovat třeba několik typů paliv i sad náhradních dílů. To je podle Břízy velký úkol, který teď ukrajinskou armádu čeká, nicméně pokud ho zvládne, bude mít zásadní taktickou výhodu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jinou komplikací by pro Ukrajinu mohl být i fakt, že Rusko ještě zdaleka nevyčerpalo své možnosti. V záloze má pravděpodobně stovky tisíc branců (byť už vojáků amatérů a bude klíčové, jak se je podaří integrovat) a především celou paletu zbraní, které zatím nepoužila. V dostupné míře zatím Putinův režim nevyužil třeba termobarické zbraně nebo strategické bombardéry. Na druhou stranu je z frekvence útoků zřejmé, že Rusku ubývají zásoby raket Iskander nebo raket s plochou dráhou letu Kaliber.

Chystá se útok, který může rozhodnout válku

A co bude dál? Bříza zdůrazňuje, že současná situace je relativně stabilní jen dočasně. V příštích měsících očekává významnou ofenzivu, která by mohla válkou rozhodnout, a nyní je otázkou, kdo ji povede jako první. Nevylučuje ani ruský pokus o druhý útok na Kyjev – nebo dokonce Lvov – s cílem odříznout zásobování ze Západu.

„Pokud by takový útok nastal, mohlo by to znamenat druhé Ardeny (oblast na pomezí Lucemburska a Belgie, která sehrála podstatnou roli v bojích za druhé světové války, pozn. red.). Rusko by doufalo, že to budou Ardeny roku 1940, kdy Německo v rekordním čase rozhodlo bitvu o Francii. Já se spíš klaním k tomu, že to budou Ardeny z prosince 1944, kdy se armáda neúspěšně pokusila o zvrat právě v Ardenách,“ připodobňuje Bříza historický kontext.

briza-a

Foto: Archiv Vlastislava Břízy

Expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza ml.

Pokud naopak ofenzivu povede Ukrajina a bude v ní úspěšná, na stůl se dostanou možná ještě palčivější politické otázky. Ukrajinská armáda totiž může překročit hranice, které byly porušené 24. února loňského roku, a vydat se na Krym a Donbas. Západní spojenci by si to mohli podle Břízy vyhodnotit jako příliš velké bezpečnostní riziko a mohli by zastavit dodávky zbraní.

Přes zvěrstva, které Rusko provádí, by totiž ve výsledku podle Břízy nemělo být cílem, aby se Rusko dostalo zcela na kolena. „Cílem války musí být to, že Ukrajina musí vyhrát, ale zároveň se Ruská federace se nesmí rozpadnout. To by nebyl dobrý výsledek. Vzpomeňme na versailleskou mírovou smlouvu. Po první světové válce potupila Německo natolik, že nechala narodit Hitlera. Nemůžeme dopustit ani to,“ uzavírá analytik.

Legendární hospodu na hradbách Vyšehradu čeká změna. Od jara zde otěže převezme karlínský Přístav

Pro dosavadní provozovatele Hospůdky na Hradbách příběh končí. Začíná ale pro karlínský Přístav 18600, který vyhrál výběrové řízení na nového nájemce.

hospoda-vysehrad-nahled

Foto: NKP Vyšehrad

Oblíbená Hospůdka na Hradbách končí, od dubna bude mít ale prostor na starosti nový nájemce

0Zobrazit komentáře

Není nad to si dát během léta studené pivo na zahrádce. A co teprve na místě, kde máte velkou část Prahy jako na dlani. Právě oběma zmíněnými přednostmi se pyšní legendární Hospůdka Na Hradbách, která se nachází – jak její název napovídá – na hradbách Vyšehradu. Mnoho Pražanů tak zalilo zklamaní, když její dosavadní provozovatelé na sociálních sítích oznámili, že zde 28. února skončí. Pár měsíců nebylo jisté, co se bude s prostorem dít. Z Vyšehradu ale zazněly dobré zprávy: hospoda hospodou zůstane, jen ji bude mít na starosti uskupení, které stojí za karlínským projektem Přístav 18600.

Na začátku letošního ledna vypsali na Vyšehradu výběrové řízení na prostory sloužící k podnikání. Vedení národní kulturní památky totiž vědělo, že provozovatelé, kteří si je dosud pronajímali, ukončí provoz v závěru února. „Končící nájemce byl na místě více než dvacet let a nutno přiznat, že v posledních letech ztrácel energii. Projevilo se to na nedostatečné údržbě objektů i venkovních prostorů a jejich vybavení,“ vysvětluje důvod, kvůli němuž Hospůdka na Hradbách končí, ředitel NKP Vyšehrad Petr Kučera.

„Celý areál začal působit vybydleně. A to více, než bylo únosné. K tomu se přidaly spory, které nemohu komentovat, ale bylo nutné je řešit. Proto jsme se rozhodli vypsat výběrové řízení na nového nájemce, stejně jako v případě dalších prostorů, které spravujeme,“ dodává. Kdo hospůdku navštěvoval pravidelně, ví, že její atmosféra měla poněkud undergroundovější ráz. Což samo o sobě není vůbec nic špatného. Mnozí si tak jistě i přes výtky k bezútěšnému vzezření posteskli, že v Praze končí další podnik s nezaměnitelným geniem loci.

hospoda-vysehrad

Foto: NKP Vyšehrad

Ze zahrady na hrabách se otevírá krásný výhled na Prahu

Do výběrového řízení se přihlásilo celkem 17 zájemců a hodnotící komise posuzovala ekonomickou výhodnost předložených nabídek, popis záměru na využití prostoru, reference a zkušenosti uchazečů. Vedení si přitom podle slov Petra Kučery bylo od začátku vědomo toho, že areál bývalého hřiště pozemního hokeje na hradbách je důležitou součástí vyšehradské paměti a vyžaduje specifický přístup.

„Chtěli jsme zachovat jeho neformální komunitní charakter, mezi návštěvníky velmi oblíbený, ale zároveň místu vtisknout nového ducha, přinést novou energii. Proto jsme vypsali otevřené výběrové řízení a čekali s jakým konceptem využití tohoto prostoru zájemci přijdou,“ upřesňuje. Velký zájem přitom tým NKP Vyšehrad překvapil, ale zároveň ukázal, že jde o skutečně lukrativní místo, které dobře vnímají nejen obyvatelé Prahy, ale také místní podnikatelé.

Ti, kdo by chtěli vedení Vyšehradu kritizovat za to, že vyšachovalo dlouhodobého nájemce kvůli tomu, aby prostor uvolnilo třeba nějakému megalomanskému podnikateli, se nemusejí čertit. Ve výběrovém řízení totiž uspělo uskupení nadšenců Přístav 18600, kteří v Karlíně oživili zanedbaný prostor na zdejším břehu Vltavy. Pozemek, který po povodních sloužil především jako černá skládka, v roce 2014 získali do výpůjčky od pražského magistrátu a vybudovali na něm prostor pro bohatý kulturní, vzdělávací i sportovní program.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tým Přístavu nějakou dobu uvažoval o tom, že by rozšířil své pole působnosti i mimo oblast Karlína. Když se tak uvolnilo místo na Vyšehradě, rozhodl se, že se výběrového řízení zúčastní. „Dlouhodobě jsme hledali prostor pro celoroční využití a rozšíření našich aktivit. Samozřejmě konkrétní podoba projektu vznikla až spontánně při zveřejnění výběrového řízení,“ říká Janek Špinka z Přístavu. Vedení NKP Vyšehradu se zamlouvalo, že karlínské uskupení přistupuje k místu s patřičnou pokorou a pochopením jeho charakteru, a usoudilo, že to uvítají i budoucí návštěvníci.

„Hlavním cílem NKP Vyšehrad bylo najít provozovatele občerstvení. Co se týče programové náplně, jistě nebude tak intenzivní, jak ji známe třeba z Přístavu. I s ohledem na charakter místa a celkového programového směřování Vyšehradu. Chceme však společně s NKP Vyšehrad spolupracovat na kulturních akcích, které se již na Vyšehradě odehrávají, a vytvořit pro ně spíše další funkční prostor,“ dodává Špinka.

A na závěr doplňuje, že jelikož zde nebudou stavět prostor na zelené louce, ale navazovat na dosavadní provoz, budou k celému projektu přistupovat citlivě a s ohledem i na historii uplynulých 20 let. Fanoušci Hospůdky na Hradbách tak nemusejí zoufat, že jejich oblíbená letní zašívárna zcela zanikne. Přístav zde začne fungovat od letošního jara – občerstvení chce zprovoznit už během dubna. Před podzimem pak plánují i rekonstrukci vnitřních prostor.

hospoda-1

Foto: NKP Vyšehrad

Současná podoba hospody na hradbách Vyšehardu