Válečná hydra za sebou vždy zanechává spoušť, jejíž rozsah se naplno ukáže až poté, co utichnou salvy. Stejně tak se uvidí, jak moc hlubokou jizvu zanechá ruská agrese na Ukrajině. Již nyní je ovšem jasné, že do oblak nevzlétne jediný dokončený exemplář letounu Antonov 225 zvaný Mrija, tedy Sen. Největší letadlo světa bylo zničeno raketovým útokem na letiště Hostomel ležící v blízkosti Kyjeva.

Letiště bylo jedním z prvních cílů ruských výsadkářů, kteří se na území vzdáleném od Kyjeva přibližně 35 kilometrů zjevili ve čtvrtek. Letiště rychle dobyli a – jak bylo nyní definitivně potvrzeno – při této operaci skutečně zničili i největší letadlo světa. O tom, zda k zničení Antonovu An-225 skutečně došlo, se v posledních dnech vedly debaty.

Zkázu stroje potvrdil ukrajinský ministr Dmytro Kuleba a několik dalších zdrojů. „Rusko možná zničilo naši Mriji, nikdy se jim však nepodaří zničit naše sny o silném, svobodném a demokratickém evropském státu,“ napsal v neděli Kuleba na svůj účet na Twitteru. Toto oznámení přišlo poté, co ve čtvrtek aerolinky Antonov napsaly, že letadlo nebylo zasaženo.

V jakém stavu se aktuálně stroj nachází, neprozradily aerolinky ani ve svém posledním vyjádření. V něm stojí, že není možné hodnotit jeho technický stav, dokud ho neprohlédnou experti.

The biggest plane in the world „Mriya“ (The Dream) was destroyed by Russian occupants on an airfield near Kyiv. We will rebuild the plane. We will fulfill our dream of a strong, free, and democratic Ukraine. pic.twitter.com/Gy6DN8E1VR

— Ukraine / Україна (@Ukraine) February 27, 2022

Objevily se však satelitní snímky, podle kterých měl být hangár, ve kterém se Antonov An-225 nacházel, zasažen raketou. Že je letoun s největší pravděpodobností skutečně zničen, potvrdil i ukrajinský státní koncern Ukroboronprom působící v obranném průmyslu s tím, že bude obnoven. Podle aerolinek Antonov by si oprava vyžádala přibližně tři miliardy dolarů, tedy více než 66 miliard korun, které by měla uhradit ruská strana.

Ukrajinská pýcha nadměrných rozměrů

Práce na projektu letounu An-225 začaly v osmdesátých letech minulého století a monstrum o hmotnosti 640 tun se poprvé vzneslo do vzduchu v roce 1988. Jeho účelem byla původně přeprava sovětského raketoplánu Buran, který nesl na svých zádech. K tomuto účelu však byl použit pouze párkrát, navíc jen na leteckých přehlídkách.

Po rozpadu Sovětského svazu byl Mrija po většinu času přikován k zemi, a to až do přelomu tisíciletí, kdy proběhla jeho přestavba na komerční nákladní stroj. Tuto úlohu začal plnit od roku 2001, kdy byl využíván pro přepravu komerčních nákladů a také v rámci operací NATO.

Vůbec nejtěžší náklad, který kdy letoun s rozpětím křídel 88 metrů přepravoval, bylo 247 tun těžké zařízení určené pro výstavbu ropovodu převážené z Prahy do Taškentu. Na letištích v Česku se ukázal hned několikrát. Vůbec poprvé se tak stalo v červnu 1989 v Praze, kde přistál z nouzových důvodů.

Foto: Wikimedia

Letoun s raketoplánem Buran na zádech

Dokončený ukrajinský Sen byl na světě jen jeden. Aerolinky Antonov však mají ve svém držení ještě druhý, nedokončený exemplář. Jeho stavba byla zahájena ještě za éry Sovětského svazu a pozastavena po jeho rozpadu. V novém tisíciletí měly Antonov jednat s několika zájemci o obnově výstavby stroje.

Mezi zájemci bylo například ruské ministerstvo obrany a v současné době by měla mít společnost podepsanou dohodu s Čínou. Pro ni chce nejen dokončit druhý stroj, ale následně poskytnout licenci na výrobu dalších exemplářů. Je ovšem otázkou, zda tyto dohody budou po aktuálních událostech platné i nadále.