Aktuálně nejhodnotnější společností na světě je Microsoft. Teprve jako druhému v historii se mu podařilo v dolarech překonat tříbilionovou hranici tržní hodnoty, když napodobil Apple a zároveň ho předběhl na akciovém trhu. Je to příběh hnaný rapidním rozvojem umělé inteligence, ale má mnohem širší kontext a pevné základy, které začal pokládat před deseti lety Satya Nadella. Když v roce 2014 jako výkonný ředitel Microsoft přebíral, firma na tom nebyla zdaleka tak růžově. Jen loni ale její akcie vyskočily o zhruba 70 procent. Co stojí za tak výrazným růstem?

V krátkodobém horizontu je hlavním důvodem jednoznačně umělá inteligence. Microsoft využil začátkem loňského roku příležitosti, které přinesla generativní umělá inteligence, na niž se firma rozhodla ve velkém vsadit a kterou po řadě demonstrativních ukázek začala také integrovat do svých produktů a služeb. Výrazně tomu napomohlo i stále užší spojení se společností OpenAI, do níž Microsoft masivně investoval a která stojí za ChatGPT a v současnosti platí za lídra ve vývoji umělé inteligence.

O to samé se snaží například i Google a také on do vývoje této technologie investuje obrovské prostředky. Jeho pozice třeba v oblasti vyhledávání (Google Search) a prohlížení (Chrome) je však natolik silná, že si nemohl dovolit riskovat a zkoušet něco nového, co by mu mohlo uškodit. Podíl Microsoftu a jeho prohlížeče Edge či vyhledávače Bing je proti tomu tak malý, že firma neměla prakticky co ztratit ani v případě neúspěšného uvedení produktů na trh.

Microsoft si byl této pozice vědom a nepochybně na celém vývoji a integraci pracoval již několik let. Začátkem loňského roku pak začal své plány veřejně představovat a vypouštět první řešení na trh. Konkurenční Google na to reagoval, ale demonstrace schopností jeho umělé inteligence byly často rozpačité. O tom, které jazykové modely jsou lepší a kdo nakonec závod vyhraje, se teprve rozhodne, ale Microsoft prozatím lépe integroval AI do svých produktů a představil vše veřejnosti v hezčí a úhlednější podobě.

Od začátku loňského roku jsem měl dojem, že by Google nemusel v technických řešeních zaostávat, ale nepočítal jsem s tím, že se Microsoft do umělé inteligence pustí v tak velkém měřítku. Proto to může vypadat, že Google jen dohání Microsoft a dělá spoustu ukvapených kroků, aby to nevypadalo, že zaostává. Ať už Google nakonec Microsoft dožene, nebo ne, důležité je, že firma vedená Satyou Nadellou je v tuto chvíli vnímána jako lídr.

Umělá inteligence je v tomto smyslu chápána jako další revoluce, která může mimo jiné podpořit růst produktivity zaměstnanců firem, které ji využívají. Může tedy společnostem ušetřit spoustu peněz, na což investoři sázejí a doufají v komerční úspěch nastupujících nástrojů. Proto je také umělá inteligence v poslední době hnacím motorem růstu ceny akcií Microsoftu – investoři si od této technologie slibují velké věci.

Se Satyou až na vrchol

Cesta Microsoftu však nebyla snadná. Vrátit se musíme až na přelom tisíciletí, kdy splaskla takzvaná internetová bublina. Akcie Microsoftu to silně pocítily, a když se konečně mírně vzpamatovaly, přišla velká finanční krize a v roce 2008 akcie opět prudce klesly. V té době vedl společnost Steve Ballmer, který je dnes jedním z nejbohatších mužů světa. V čele Microsoftu, kde nahradil jako teprve druhý CEO v historii firmy spoluzakladatele Billa Gatese, se mu ovšem příliš nedařilo.

Akcie Microsoftu dosáhly svého maxima na přelomu tisíciletí při ceně kolem 60 dolarů, po splasknutí internetové bubliny se propadly ke dvaceti dolarům. Své maximum překonaly až v roce 2016. Od té doby už Microsoft píše novou kapitolu své historie. V roce 2014 Ballmer z pozice generálního ředitele odešel a nahradil ho současný šéf firmy Satya Nadella.

Rodák z indického Hajdarábádu, který do Spojených států přišel studovat vysokou školu a do Microsoftu nastoupil už v roce 1992, zcela otočil směřování celé firmy. Nadella musel prosadit radikální změny, které po několika letech začaly nést ovoce. Do té doby byl Microsoft vnímán jako stará, zkostnatělá společnost, která prodává hlavně operační systém Windows a kancelářské aplikace. Nadella proto ve velkém vsadil na několik v té době neprozkoumaných segmentů, ve kterých viděl budoucnost.

Prvním byl cloud. Na tomto trhu je dnes Microsoft se svým řešením Azure druhým největším hráčem za prvním Amazonem a jeho Amazon Web Services (AWS). V cloudu se hrubé marže pohybují kolem 60 až 70 procent a v posledních letech rostou o desítky procent ročně. Pro Microsoft se tedy jedná o vysoce ziskový byznys, který se na tržbách aktuálně podílí již ze čtyřiceti procent.

Vstup do světa cloudu souvisí také s druhou oblastí, na kterou Nadella vsadil. Jde o předplatné. Není to tak dávno, co se téměř veškerý software prodával na bázi jednorázových poplatků. Operační systém Windows i kancelářský balík Office se původně prodávaly především prostřednictvím jednorázových licencí. Šéf Microsoftu však pochopil, že stabilnějším zdrojem příjmů budou pravidelné měsíční platby za pronájem softwaru. Na tento model v posledních letech přešla i řada dalších firem.

Výhodou předplatného je, že takový software lze snadno distribuovat elektronicky nebo přímo prostřednictvím cloudu. Uživatel tak má k dispozici vysoký a optimalizovaný výpočetní výkon někde v datovém centru a ke svým souborům může přistupovat z jakéhokoliv zařízení kdekoli na světě. Microsoft tak po desetiletích znovuobjevil obchodní model také v oblasti prodeje softwaru.

Třetím velkým Nadellovým projektem, který právě sledujeme, je již zmíněná umělá inteligence. Ano, i tentokrát je přímo spojena s cloudem a integrována do kancelářských balíků. Všechny tři velké změny tedy spolu souvisí a je až neuvěřitelné, jak do sebe jednotlivé strategie z dnešního pohledu zapadají. Je totiž potřeba si uvědomit, že podobný plán, nebo minimálně jeho velkou část, musel Nadella se svými kolegy v Microsoftu začít stavět už před deseti lety.

Skutečnost, že Nadellovy první dvě „microsoftí“ revoluce byly úspěšné, samozřejmě nemusí nutně znamenat, že bude úspěšná i ta třetí. Nástroje umělé inteligence ale už teď mají viditelný dopad na příjmy Microsoftu, což společnost zmínila ve svých posledních čtvrtletních výsledcích. Problémem zatím je, že vyžadují také vysoký výpočetní výkon a spotřebovávají velké množství elektrické energie.

Standardně software funguje tak, že se skládá z velkého množství fixních nákladů a minimálního množství těch variabilních. Zjednodušeně řečeno – když Microsoft prodával Windows, stačilo tento operační systém jednou naprogramovat a bylo jedno, jestli ho prodal milionu, nebo dvěma milionům lidí. Náklady byly prakticky stejné, pokud pomineme vývoj dalších aktualizací, které ale zpravidla nejsou tak velké.

V případě současných nástrojů umělé inteligence firmě rostou náklady za každý požadavek na server, takže Microsoft za některé aktivní uživatele zaplatí desítky dolarů měsíčně (hovoříme o 20 až 80 dolarech, tedy 450 až 1 800 korun). Očekává se však, že výpočetní výkon bude časem levnější a společnosti, které umělou inteligenci vyvíjejí, postupně přejdou na jinou cenovou politiku či nabídku, aby nemusely jednotlivé nástroje dotovat. K dispozici budou balíčky s určitým počtem možných požadavků na server, případně pro méně sofistikované úlohy bude využita taková umělá inteligence, která spotřebuje méně elektřiny.

Prozatím lze tedy konstatovat, že AI má pozitivní dopad na růst příjmů, ale negativní dopad na zisky. Investoři si každopádně od nástrojů umělé inteligence v posledním roce hodně slibují. Mezi přední hráče patří tradičně Alphabet (mateřská společnost Googlu) či Meta (mateřská společnost Facebooku) a díky čipům, které umělou inteligenci pohánějí, roste také třeba Nvidia. Výhodou Microsoftu ale je, že jeho produkty využívají miliardy lidí po celém světě, takže je schopen přinést benefity umělé inteligence snadno a rychle obrovskému množství uživatelů.

Investování je částečně o tom, co společnost dělá, ale do značné míry také o tom, co bude dělat a z čeho bude těžit v budoucnu. Právě velká očekávání v oblasti umělé inteligence způsobila, že investoři nakupují akcie Microsoftu, díky nimž se firma stala historicky druhou společností s tržní kapitalizací přesahující tři biliony dolarů.

Ziskovost Microsoftu se však zatím výrazně nezměnila a jeho akcie se v současnosti prodávají za zhruba 40násobek ročního zisku, což je velmi vysoká hodnota. Pro srovnání: konkurenční Alphabet se prodává za 30násobek, Apple přibližně za 32násobek a Meta za 35násobek. Microsoft je tedy mezi nimi jednoznačně nejdražší, což však odráží vysokou důvěru v budoucí směřování společnosti. Zda Microsoft nakonec dosáhne všeho, čeho chce, nevíme, ale velká část trhu si to myslí.