„Jsem vizuální umělec, pedagog, DJ, hudební producent, chlap z jižní Moravy… To by v rámci diagnóz možná stačilo,“ představuje se Pavel Jestřáb, který má za sebou bezpočet uměleckých projektů. Ten poslední má ale významný přesah za naše státní hranice. Na Tchaj-wanu se rozhodl odhalit Velvyslanectví České republiky. Jeho lokalitu nechce prozradit, aby nikoho neohrozil restrikcemi ze strany Číny. I přesto je ale sdělení uměleckého projektu zcela patrné: Tchaj-wan není vzbouřenecká provincie, jak tvrdí Čína, ale nezávislý demokratický stát.

Pavel Jestřáb říká, že se na Tchaj-wanu cítí jako doma. Při studiích na UMPRUM vyrazil na ostrov na stáž na National Taiwan University of Arts a popisuje, že od té doby do jeho děl vstoupily exotické prvky, které se začaly mísit s tradicí jeho rodné jižní Moravy. Našinci známý folklór se v jeho tvorbě střetává s cizí krajinou, s pomíjivostí života a s tím, že i když pocházíme z jiných prostředí, všichni jsme součástí většího celku.

I vzhledem k tomu, jak důležitý pro něj Tchaj-wan je, se Pavel Jestřáb rozhodl realizovat pro některé kontroverzní počin Velvyslanectví České republiky. Jde o umělecké dílo, které má podobu videa a fotek tvořících jeden celek. Ukryté je v nenápadném tradičním tchajwanském stavení. Bezpečnostní otázku Jestřáb konzultoval se sinoložkou Olgou Lomovou a po diskuzích s ní došel k závěru, že bude lepší, když lokalita „ambasády“ zůstane tajná.

Pro někoho zcela zřejmá pozice Tchaj-wanu jakožto samostatného státu může být pro jiného velmi problematická. ​​Ostrovní stát má sice vlastní prezidentku a měnu a jeho obyvatelé mají vlastní pasy, pevninská Čínská lidová republika ho přesto vnímá jako svou vzbouřeneckou provincii. Politika jedné Číny má tak jasno: státy nemohou mít na oficiální úrovni diplomatické vztahy s Tchaj-wanem i Čínskou lidovou republikou zároveň.

Oficiálně nyní Tchaj-wan uznává jen třináct států, kterými jsou Belize, Guatemala, Haiti, Marshallovy ostrovy, Nauru, Palau, Paraguay, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svatý Tomáš a Princův ostrov a Vatikán jako jediná evropská země. Není překvapením, že na tak útlém seznamu chybí Česko. Jeho vztahy s Tchaj-wanem ale v poslední době posilují.

Výrazně k tomu přispěl prezident Petr Pavel poté, co krátce po svém zvolení volal tchajwanské prezidentce Cchaj Jing-wen. „Poděkoval jsem jí za gratulaci a ujistil jsem ji, že Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budeme dále posilovat naše partnerství,“ uvedl prezident na platformě X (tehdy Twitter). Agentura Reuters telefonát označila za diplomatický průlom. Zato mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning prohlásila, že Peking proti telefonátu rezolutně protestuje, a zpochybnila Pavlovu důvěryhodnost.

Pavel Jestřáb si tak svůj umělecký kousek načasoval v době, kdy Peking žije v domnění, že Petr Pavel podle zásad čínské diplomacie ustoupil od respektování principu jedné Číny. Zatím je to jen několik málo dnů, co umělec projekt zveřejnil, ale podle jeho slov jsou reakce čistě pozitivní. A to jak z uměleckých kruhů, tak z těch politických. Z České ekonomické a kulturní kanceláře sídlící v Tchaj-peji dostal pozvání na oficiální recepci pořádanou k českému státnímu svátku. Z Velvyslanectví České republiky v Pekingu jej však zatím nikdo nekontaktoval.

Co se reakcí přímo ze strany Tchajwanců týče, umělec dodává, že někteří obyvatelé ostrova, kteří o projektu věděli, se u něj už chtěli vyfotit. On je však přesvědčoval, že jim reálně hrozí například to, že se už nikdy nebudou moci podívat do Číny. Jenže pro nemalou část tchajwanské společnosti je vměšování Číny do jejich záležitostí a neustálá hrozba války něco tak přirozeného, že si s jednou fotografií nedělají příliš velkou hlavu.

„Tvrzení, že jim něco skutečně hrozí kvůli uměleckému projektu, je pro ně často na mávnutí rukou. Na utrousení ‚Fuck off, you think too much‘ s úsměvem na tváři. Já si kvůli tomu ale rozhodně neřeknu: ‚Tak jo, Tchaj-wane, tady máš super selfie spot, symbol svobody a naděje.‘ Zodpovědnost u mě pořád vítězí,“ vysvětluje svůj přístup umělec.

Přestože nad něčím takovým mohou obyvatelé Tchaj-wanu mávnout rukou, rozhodně nejde o záležitost, kterou by šlo jakkoliv zlehčovat. Tchajwanský ministr zahraničí letos upozornil, že je potřeba, aby se ostrovní země připravila na možnost válečného konfliktu s Čínou v roce 2027. Odkazoval se přitom na americké zpravodajské služby.

„Tchaj-wan je nezávislá, demokratická země, kde se lidé chtějí samostatně rozhodovat a svobodně žít. Tak prosté to je. Akt otevření Velvyslanectví České republiky na Tchaj-wanu je pohledem do budoucnosti, kde zvítězilo dobro. Je přáním, je doufáním a je snahou probrat demokratický svět k jednotným činům,“ uzavírá Pavel Jestřáb.