Umělec Jestřáb otevřel na Tchaj-wanu vlastní české velvyslanectví. Jde o nezávislou zemi, říká
Pavel Jestřáb považuje Tchaj-wan za svůj druhý domov. I proto cítil potřebu dát způsobem sobě vlastním najevo, že se staví za autonomii ostrova.
„Jsem vizuální umělec, pedagog, DJ, hudební producent, chlap z jižní Moravy… To by v rámci diagnóz možná stačilo,“ představuje se Pavel Jestřáb, který má za sebou bezpočet uměleckých projektů. Ten poslední má ale významný přesah za naše státní hranice. Na Tchaj-wanu se rozhodl odhalit Velvyslanectví České republiky. Jeho lokalitu nechce prozradit, aby nikoho neohrozil restrikcemi ze strany Číny. I přesto je ale sdělení uměleckého projektu zcela patrné: Tchaj-wan není vzbouřenecká provincie, jak tvrdí Čína, ale nezávislý demokratický stát.
Pavel Jestřáb říká, že se na Tchaj-wanu cítí jako doma. Při studiích na UMPRUM vyrazil na ostrov na stáž na National Taiwan University of Arts a popisuje, že od té doby do jeho děl vstoupily exotické prvky, které se začaly mísit s tradicí jeho rodné jižní Moravy. Našinci známý folklór se v jeho tvorbě střetává s cizí krajinou, s pomíjivostí života a s tím, že i když pocházíme z jiných prostředí, všichni jsme součástí většího celku.
I vzhledem k tomu, jak důležitý pro něj Tchaj-wan je, se Pavel Jestřáb rozhodl realizovat pro některé kontroverzní počin Velvyslanectví České republiky. Jde o umělecké dílo, které má podobu videa a fotek tvořících jeden celek. Ukryté je v nenápadném tradičním tchajwanském stavení. Bezpečnostní otázku Jestřáb konzultoval se sinoložkou Olgou Lomovou a po diskuzích s ní došel k závěru, že bude lepší, když lokalita „ambasády“ zůstane tajná.
Pro někoho zcela zřejmá pozice Tchaj-wanu jakožto samostatného státu může být pro jiného velmi problematická. Ostrovní stát má sice vlastní prezidentku a měnu a jeho obyvatelé mají vlastní pasy, pevninská Čínská lidová republika ho přesto vnímá jako svou vzbouřeneckou provincii. Politika jedné Číny má tak jasno: státy nemohou mít na oficiální úrovni diplomatické vztahy s Tchaj-wanem i Čínskou lidovou republikou zároveň.
Oficiálně nyní Tchaj-wan uznává jen třináct států, kterými jsou Belize, Guatemala, Haiti, Marshallovy ostrovy, Nauru, Palau, Paraguay, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svatý Tomáš a Princův ostrov a Vatikán jako jediná evropská země. Není překvapením, že na tak útlém seznamu chybí Česko. Jeho vztahy s Tchaj-wanem ale v poslední době posilují.