John Sanborn je považován za amerického průkopníka videoartu. Jeho tvorba je charakteristická radikálními střihy, prací s rytmem a asociacemi či dynamickým využitím hudby. V 70. a 80. letech se řadil k experimentální vlně, později stál u rozkvětu videoklipové estetiky MTV a působil také v Hollywoodu a Silicon Valley, kde se podílel na rozmachu současného fenoménu digitálního umění. Od 1. března je v galerii Kunsthalle Praha k vidění první sólová prezentace Sanbornova díla v Česku s názvem Notes on Us (Poznámky o nás). Staví na monumentální devítikanálové videoinstalaci V+M.

Záběr umělce Johna Sanborna je velmi široký. S videoartem začal v technologickém „středověku“ 70. let minulého století a postupně se propracoval až k vývoji digitálních a interaktivních filmů v Hollywoodu a Silicon Valley, včetně jednoho z prvních online interaktivních filmů Paul is Dead z roku 1997. Ten pro vyprávění detektivního příběhu, který trval 21 týdnů, využíval internet a diváci se do něj mohli zapojit různými způsoby. V 90. letech tvořil také filmy, které využívaly ranou počítačovou 3D grafiku, jako je například snímek Infinite Escher.

Nadto John Sanborn výrazně ovlivňoval kulturu hudebních videoklipů v době, kdy byla na vrcholu televizní stanice MTV. Vytvořil klipy pro kapely Van Halen, King Crimson, Tangerine Dream, pro zpěvačku Grace Jones, skladatele Philipa Glasse a mnoho dalších. Pro legendární newyorský klub Danceteria pak navrhl speciální video lounge, kde se promítal videoart, hudební klipy i vystoupení.

Foto: Archiv John Sanborn

Videoinstalace V+M zachycuje příběh Venuše a Marse

Linka, která se táhne rozmanitou Sanbornovou tvorbou, je důraz na genderovou a kulturní diverzitu. Patrná je tak i na výstavě Notes on Us v galerii Kunsthalle. „Sanborn nikdy nebyl aktivistický autor, všechna jeho videa z prvního tvůrčího desetiletí ale vznikla ve spolupráci s ženami a všechna oslavovala něco, co bychom dnes mohli nazvat jinakostí. Už v začátcích patřila k jeho hlavním zájmům otázka mezilidských vztahů, která se přirozeně prolínala s jeho vášní vyprávět příběhy,“ říká k Sanbornově tvorbě kurátorka výstavy Barbora Ropková.

V tvorbě známého videotvůrce se pravidelně objevují také jeho přátelé a performeři z LGBTQ komunity. Sanborn tak reflektuje aktuální témata života ve Spojených státech, jakými jsou nebo byly například otázka multikulturalismu či krize AIDS. Divákům tato témata předává s poetičností a optimismem, které jsou mu vlastní, inspiruje se také mytologií a dynamikou hudby i pohybu.

Patrné je to na imerzivní videoinstalaci V+M, která je v rámci výstavy Notes on Us k vidění. Poprvé byla prezentována na mezinárodním festivalu Videoformes ve Francii, kde vznikla přímo pro prostory tamní barokní kaple. Následně se objevila na výstavě v sanfranciském Camerawork a na Sanbornově loňské retrospektivě v německém Centru pro umění a média. Dílo je dlouhé 35 minut a tematicky staví na antickém příběhu římské bohyně lásky Venuše a Marta, římského boha války.

„Miluji příběh o Venuši a Martovi, ale uvědomuji si, že má spoustu chyb. Opakuje totiž stereotypy. Venuše jako bohyně lásky a Mars jako bůh války zní sice hezky, ale Venuše nemusí být žena a Mars nemusí být muž. Tyto části v příběhu lze pozměnit, protože v něm jde především o archetypy, které fascinují nás všechny. Říkáme jim Venuš a Mars, ale můžou ztělesňovat kohokoliv, koho známe. V+M je můj pokus o přepracování známého příběhu a o zaměření se na pravou lásku mezi dvěma lidskými bytostmi,“ přibližuje John Sanborn.

„Sanborn poetické příběhy z antické mytologie přetváří s ohledem na dnešní společnost, v níž se gender stal značně diverzifikovaným a fluidním prvkem. Hlavní poselství jeho díla tak vidím ve víře v rovnost a otevřenosti vůči odlišnostem, což pro divačky a diváky může být velmi inspirativní,“ dodává k přístupu umělce Barbora Ropková.

Foto: Archiv John Sanborn

Videoinstalace V+M zabírá celý prostor Galerie 3

Videoinstalace V+M se nachází v prostoru Galerie 3, který vyplňuje společně se sérií čtyř digitálních portrétů Mythic Status, které zkoumají i témata lásky, sebelásky a otevřené genderové identity. Zachycují čtyři performerky a performery s fluidní gender identitou, kteří se stylizují do postav bohyň a bohů z antické mytologie.

„Čtveřice těchto portrétů mě napadla v momentě, kdy jsem se bavil s jedním performerem při tvoření V+M a došlo mi, jak fascinující je odvaha někoho, komu je přidělen gender při narození, a on si řekne: ‚Ne, chci změnit to, jak sám sebe prezentuji světu.‘ Jak odvážný musíte být, abyste něco takového přehodnotili a začali sami sebe definovat podle svého vnitřního přesvědčení? To je božské. Tak jsem performerům a performerkám řekl, aby svůj příběh spojili s příběhem některé božské bytosti,“ popisuje umělec.

John Sanborn byl v minulosti přizván k účasti na Bienále ve Whitney muzeu v New Yorku, účastnil se performancí v Centre Pompidou a jeho práce jsou dnes zastoupeny v řadě institucí po celém světě, jako je newyorská MoMA či Metropolitní muzeum, londýnský Tate, LACE v Los Angeles či zmíněné Centre Pompidou v Paříži a další. Jeho dílo je rovněž zastoupeno ve sbírce pražské galerie Kunsthalle. Zde bude výstava k vidění do 3. června 2024.