Energetický trh zažívá v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu velké otřesy. Rusko je totiž důležitým dodavatelem plynu i ropy a Evropa se bez jeho dodávek neobejde. Na režim Vladimira Putina přitom míří velké ekonomické sankce a americký prezident Joe Biden dnes oznámil, že Spojené státy zakazují dovoz ropy, plynu i uhlí z Ruska. Evropská komise uvedla, že plánuje snížit závislost celé Evropské unie na ruském plynu až o dvě třetiny. Česká republika je na dovozu fosilních paliv z Ruska závislá více než jiné evropské státy.

Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy chápou, že mnoho jejich spojenců nebude schopných udělat to samé vzhledem k tomu, že jsou na dodávkách energetických surovin z Ruska výrazně závislejší. „Nebudeme se podílet na dotování Putinovy války,“ řekl dnes šéf Bílého domu a dodal, že rozhodnutí bude mít dopad i v USA a že ceny pohonných hmot nadále porostou. Také britská vláda dnes oznámila, že do konce letošního roku přestane dovážet ruskou ropu.

Závislá na dodávkách plynu z Ruska je Evropská unie. Zemní plyn proudící z východu se na celkových dodávkách do zemí EU podílí zhruba 40 procenty, avšak ruská invaze na Ukrajinu způsobila revizi energetických priorit sedmadvaceti členských zemí. Evropská komise oznámila, že plánuje v letošním roce snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“.

Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii. Za realizaci těchto plánů budou z velké části zodpovědné vlády jednotlivých států, jak vyplývá z dnešního prohlášení Evropské komise. Nové plány navazují na unijní politiku zaměřenou na změny klimatu, o které se nyní jedná. Jejím cílem je snižovat rychleji emise v tomto desetiletí a snížit spotřebu plynu v EU o 30 procent.

Foto: CzechCrunch

Evropská unie chce snížit závislost na ruském plynu

Podle Evropské komise by plyn a zkapalněný zemní plyn (LNG) ze zemí jako USA a Katar měl letos nahradit více než třetinu dodávek, tedy 60 miliard metrů krychlových ze 155 miliard metrů krychlových, které EU dostává ročně z Ruska. Do roku 2030 má pomoci snížit závislost i vyšší využívání biometanu a vodíku. Nové větrné a solární projekty by mohly letos nahradit 20 miliard metrů krychlových plynu. Ztrojnásobení kapacity těchto elektráren do roku 2030 může snížit spotřebu plynu o 170 miliard metrů krychlových ročně.

Dalších deset miliard metrů krychlových by mohlo letos podle Evropské komise ušetřit snížení termostatů o jeden stupeň Celsia. Nahrazení plynových kotlů 30 miliony tepelných čerpadel by do roku 2030 mělo ušetřit 35 miliard metrů krychlových plynu. „Masivní rozvoj domácích obnovitelných zdrojů a efektivní využívání vyrobené energie je pro Evropu logická volba,“ uvedl dnes v reakci na prohlášení komise Karel Polanecký z ekologické organizace Hnutí Duha.

„Aby nový evropský systém fungoval, potřebujeme rozvíjet i technologie pro akumulaci elektřiny a posilovat propojení sítí mezi evropskými státy. Česká vláda musí rychle reagovat, přestat plánovat zvyšování spotřeby plynu a konečně naplno rozjet obnovitelné zdroje a úspory energie,“ dodal ekolog. Jeho slova potvrzuje i programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák, který upozornil, že Česko je na dovozu fosilních zdrojů z Ruska závislé více než jiné evropské státy.

„Rozvoj obnovitelných zdrojů energie u nás v minulých letech brzdila neochota vlády podpořit řešení nezávislá na importech z východu. Pomáhali jsme tak financovat ruskou armádu na místo budování naší energetické bezpečnosti. To musí skončit a rozvoj domácích obnovitelných zdrojů se vedle využití potenciálu úspor musí stát prioritou vlády Petra Fialy,“ uvedl Sedlák.

Stát by podle něj měl vedle rozvoje solárních či větrných elektráren podpořit instalace tepelných čerpadel a zavést zvýhodněné půjčky, které umožní nízko- a středněpříjmovým domácnostem dosáhnout na řešení, která posílí jejich nezávislosti na rostoucích cenách elektrické energie či zemního plynu.

Některé země usilují o více peněz EU na ochranu spotřebitelů před prudkým růstem evropských cen plynu, které tento týden dosáhly nových maxim. Země mohou zdanit zisky energetických firem z vysokých cen plynu, aby vykompenzovaly vyšší účty za elektřinu, uvedla Evropská komise. Mezinárodní energetická agentura (IEA) uvedla, že podobné daně by mohly letos přinést až 200 miliard eur (5,1 bilionu korun).

Tok plynu do Evropy je od invaze, kterou Rusko označuje za zvláštní vojenskou operaci, zatím stabilní. Moskva však v pondělí varovala, že západní sankce na ruskou ropu by ji mohly přimět k uzavření hlavního plynovodu do Evropy. Sankce na ropu zavedly USA, evropské země však nejsou v názoru na jejich zavedení jednotné.

Evropská komise také navrhne, že zásobníky plynu zemí EU budou muset být každý rok do 1. října naplněné z 90 procent. V současnosti jsou naplněné z 27 procent. Aktuální dodávky z jiných zemí a zásoby ve skladech jsou dostatečné na to, aby Evropa přečkala letošní zimu. Analytici ale tvrdí, že dlouhodobé zastavení ruského dovozu by zasáhlo evropskou ekonomiku a vyžádalo si mimořádná opatření jako uzavření továren.

S přispěním ČTK.