Někdo sází kvůli zábavě a adrenalinu, jiný chce na sportovních sázkách pouze vydělat. Matthew Benham ale s penězi hazardoval proto, aby jednoho dne mohl svou zálibu v analytice přenést do vedení fotbalového klubu. A to se mu povedlo. Nejprve svůj oblíbený dětský tým zachránil před bankrotem, pak změnil paradigma, podle čeho se hodnotí úspěšnost hráčů, a následně se s malým klubem z předměstí Londýna dostal až mezi elitu. Teď za něj kope i Beckham junior.

Brentford FC není bůhvíjak úspěšným klubem a nejvyšší ostrovní soutěž Premier League hraje teprve druhou sezónu. Má ale za sebou velmi zajímavý příběh, jehož ústřední postavou je Matthew Benham, nynější majitel týmu a bývalý profesionální sázkař, pro kterého jsou čísla životní vášní. Odmala miloval matematiku a na věhlasném Oxfordu vystudoval fyziku. A také ho zajímal fotbal.

Svůj první zápas viděl v osmi letech, okolo puberty se zamiloval do týmu z Brentfordu a stal se jeho srdcovým fanouškem, i když v dospělosti zápasy už tolik nenavštěvoval. Namísto toho se soustředil na svou práci v různých bankách, kde pracoval s čísly a zřizoval pojištění. Zlom přišel v roce 2001, kdy ve svých třiatřiceti letech změnil působiště a přešel k profesionálním sázkám.

Pracoval ve společnosti Premier Bet, kterou vedl Tony Bloom, jeden z neznámějších sázkových magnátů. V jejích řadách poznal Benham kouzlo takzvaných asijských hendikepů, kdy se zpravidla slabším týmům během sázení přiděloval virtuální gólový náskok. A říká se, že Premier Bet byl první sázkovou kanceláří, která tento oblíbený princip představila hráčům mimo Asii.

Protože byl Benham zběhlý v analytice, jeho práce spočívala ve vývoji prediktivních sázkových modelů – počítal s pravděpodobností, vyhodnocoval úspěšnost týmů… Zkrátka pracoval s daty. V profesionálním sportovním gamblingu nasbíral zkušenosti, které si následně převedl do své vlastní sázkové firmy Smartodds. Pak koupil i oblíbenou platformu Matchbook.

Pracovních povinností bylo dost, nikdy ale nezapomněl na svůj oblíbený tým z dětství – Brentford FC Na začátku nultých let se ovšem klub dostal do problémů a chyběly mu finance, což vyburcovalo skalní fanoušky, kteří měli v plánu Brentford koupit a udělat z něj první londýnský fotbalový klub, který by patřil jeho vlastním příznivcům, nikoliv miliardářům.

Problémy s možným bankrotem registroval i Benham, který se do pomoci také zapojil. Brentfordské fanouškovské organizaci Bees United, která se na převzetí klubu skládala, půjčil 700 tisíc dolarů, vystupoval však v roli tajného investora, tudíž se nevědělo, kdo potřebnou finanční injekci podporovatelům zajišťuje. To se ukázalo až později, když ji fanoušci odmítali splácet.

O pět let později, v roce 2012, proto Benham dostal příležitost, aby klub od příznivců odkoupil a stal se jeho jediným majitelem, na což měl nárok právě v případě, že by Bees United odmítali půjčku splácet. Souhlasili. Příležitosti se chopil a začal uvnitř dělat změny, kterým zpočátku nikdo nevěřil. Poté se ale ukázaly jako klíčové. Minimálně pro další vývoj klubu.

Když vás nezajímají góly

Většina velkých fotbalových klubů přistupuje k doplňování svých kádrů tak, že si nové hráče koupí, Brentford FC ale na této úrovni před patnácti lety nebyl – nemohl si to finančně dovolit. Pod novým vedením měl ale ambice se jednou dostat do Premier League, proto Matthew Benham přišel s nápadem, který před patnácti lety nebyl tak běžný.

Namísto zadlužování klubu se rozhodl, že pro zlepšování výsledků bude využívat statistické analýzy. Svým způsobem tak hrál takzvaný moneyball, což je pojem, který se ve sportu spojuje hlavně s manažerem Billym Beanem, který jej v roce 2002 implementoval do vedení baseballového klubu Oakland Athletics – a dosahoval s ním mnohem větších úspěchů, než mu bylo předpovídáno.

Benham tomuto principu hodně věřil, ale potřeboval mít jistotu, že to, co dělá, přinese jednoho dne kýžené ovoce. Neváhal tak investovat skoro deset milionů dolarů do malého dánského prvoligového klubu FC Midtjylland, kde využíval analýzy dat k identifikaci nadějných, ale nedoceněných přestupů, zlepšení výkonnosti týmu v nastavení a optimalizaci kondice jednotlivých hráčů.

To, co mu okolo roku 2014 fungovalo v Dánsku, přenesl do Anglie. A to, co nemělo potenciál, zahodil. Největší změna, kterou do Brentfordu přinesl, spočívala v oproštění od porovnávání ligových výher a proher. Namísto toho s týmem analytiků, které do klubu najal, vytvořil soubor klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI), které určovaly, jestli pokroky dělají, nebo ne.

Přestali se soustředit také na vstřelené góly. Benham věřil, že zásadnější jsou takzvané očekávané góly, které stanovoval na základě kvality a množství vytvořených šancí během zápasu. To mu mělo pomoct najít na fotbalovém trhu podceňované nebo neefektivní hráče, kteří byli násobně levnější ke koupi – a Benham by si je pak v Brentfordu zpracoval.

Nejen, že by pak týmu dopomáhali k lepším výsledkům, ale také by se na nich dalo vydělat při prodeji jiným týmům. Brentfordu se to podařilo v několika případech – třeba alžírské křídlo Saida Benrahmu koupil anglický West Ham za čtyřicet milionů dolarů, přičemž Brentford za něj zaplatil „pouze“ necelé čtyři miliony dolarů.

Brentford FC si mimo jiné tučným písmem zvýraznil číslovku 35, protože šlo o počet zápasů, které by měl jakýkoliv hráč odehrát předtím, než se začne vyhodnocovat jeho budoucnost. To bylo na tehdejší fotbalové scéně velmi unikátní, protože velké kluby neměly čas ani trpělivost takový přístup zkoušet. Jednaly rychle, mnohdy bez větších rozmyslů.

Pomalými krůčky k úspěchu

Od Brentfordu neměl nikdo žádná velká očekávání, postupem let se ale začalo ukazovat, že taktika Matthewa Benhama zabírá. Tým se zlepšoval, jeho hráči měli čím dál vyšší hodnotu – a začalo se o něm více psát v médiích. Benham ovšem zůstával v zákulisí a jen málokdy poskytnul nějaký rozhovor. Průběžný růst přicházel „organicky“, bez šílených investic od miliardářů.

Zlom nastal v předminulé sezóně, kdy Brentford FC vyhrál EFL Championship, tedy druhou nejvyšší fotbalovou soutěž ve Velké Británii, a zajistil si po zhruba sedmdesáti letech postup do prestižní Premier League. Pro původně malý londýnský celek šlo o velkou událost, okolo které se vznášela i pořádná spousta peněz a lukrativnějších příslibů do budoucna.

Vzhledem k tomu, že se Brentford v nejvyšší britské soutěži drží už druhým rokem, vydělal přes 400 milionů dolarů. A čím déle se tam bude držet, tím více peněz od sponzorů a samotné soutěže k němu bude putovat. Obrovskou zásluhu na tom nemá nikdo jiný než právě Benham, který ukázal, že analytika může být silným faktorem úspěchu i pro profesionální fotbal.

Okolo týmu navíc v posledních týdnech panuje i vyšší mediální zájem, ne nutně proto, že se dokáže rovnat těm nejlepším. Do „béčka“ Brentfordu totiž zamířil Romeo Beckham, druhý nejstarší syn slavného Davida Beckhama, jenž vyměnil komfort amerického týmu Inter Miami, který jeho otci patří, a minimálně šest měsíců to zkusí na mnohem tvrdším poli.

✍️ Welcome to #BrentfordB, Romeo Beckham!

The 20-year-old joins on loan from Inter Miami until the end of the 2022/23 season#BrentfordFC pic.twitter.com/KPAmWsvCOk

— Brentford FC (@BrentfordFC) January 6, 2023