Úspěch firemní schránky důvěry. Český projekt Nenech to být získal od investorů už milion dolarů

Zákon o ochraně oznamovatelů nařídí firmám i úřadům mít anonymní oznamovací kanál. Těžit z toho chce i firma pod vedením Jana Slámy.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

nntb1

Foto: NNTB

Pavel Ihm, Jan Sláma a David Špunar (zleva), zakladatelský tým NNTB (Nenech to být)

0Zobrazit komentáře

Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm měli před lety jasnou misi – chtěli pomoct vymýtit šikanu ze škol. Vznikl tak projekt Nenech to být (NNTB), v zahraničí známý jako FaceUp.com. Projekt tří studentů postupně přerostl v platformu, která už dávno neřeší jen školy, ale i takzvaný whistleblowing ve firmách. O jejich služby je zájem i díky nové evropské legislativě o ochraně oznamovatelů, a tak do projektu investoři v podobě Scia a Jiřího Hlavenky poslali už téměř jeden milion dolarů, respektive 24 milionů korun.

Menší část z těchto peněz, neboli první tranši, vložili investoři do projektu už loni, vetší až nyní. „Tento kapitál hodláme využít především na zahraniční expanzi,“ prozrazuje Jan Sláma s tím, že jeho firma disponuje platícími klienty ve dvaceti státech světa. Ze zahraničí pochází až 80 procent nových zákazníků, nejvíce z nich ze Spojených států. Často se jedná o firmy ze Silicon Valley. Dále následuje Velká Británie, Jihoafrická republika a Portugalsko.

V srpnu uběhly přesně dva roky od chvíle, kdy NNTB spustilo pilotní verzi své firemní nadstavby, která zaměstnancům dovoluje nahlásit anonymně nekalé jednání, bossing nebo šikanu. Tedy to, co zpozorují ve své firmě nebo státní instituci. Praxe v zahraničí známá jako whistleblowing by se měla stát standardem i u nás, a to díky směrnici Evropské unie.

„Není to žádná služba, která uměle vytváří problémy a poté dodává řešení čistě proto, aby generovala zisk pro své tvůrce. Tým NNTB prokázal, že dokáže překonávat nejen hranice států, ale i hranice svého rozvoje a našich očekávání. Jejich růstový potenciál je neuvěřitelně rychlý a efektivní,“ odůvodňuje svou pokračující podporu investor Jiří Hlavenka. Společně se Slámou investují i v rámci svého společného Jinýho Fondu.

jiri-hlavenka3

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

Investor a podnikatel Jiří Hlavenka

Hlavenkova slova potvrzuje NNTB v dalších číslech. Firma má přibližně stovku partnerů z řad advokátních kanceláří a poradenských firem, které plánují systém s příchodem zákona implementovat svým klientům. Spolupracuje také se třemi ze čtyř firem velké poradenské čtyřky i předními advokáty v Česku, USA, Francii nebo na Maltě. Už teď mezi jeho klienty patří například Sportisimo, Zásilkovna, Zentiva, město Brno, DPD nebo Pilulka.

„Se zakladateli Nenech to být jsme prošli dlouhou cestou hledání byznys modelu. V posledním roce nás Honza s Davidem přesvědčili, že se jim podařilo najít produkt s velkým potenciálem. O tom nás přesvědčily i úspěchy posledních měsíců a množství nových klientů z celého světa. Věřím, že jejich řešení také skutečně zlepšuje atmosféru ve firmách a pomáhá chránit lidi, kteří tam pracují,“ říká za druhého investora, společnost Scio, Jon Šotola.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle obchodního rejstříku v zastřešující firmě FaceUp Technology s.r.o. patří největší podíl stále Slámovi s 35,7 procenty. Jeho spoluzakladatel David Špunar vlastní 22,95 procenta, o procento a půl méně pak Jiří Hlavenka. Patnáct procent připadá Sciu a nejmenší podíl ve výši 5,1 procenta pak Pavlu Ihmovi.

Zákon o ochraně oznamovatelů měl být na základě evropské směrnice transponován už do 17. prosince 2021. Česko tak ale zatím stále neučinilo. Naposledy zákon projednávala ještě minulá poslanecká sněmovna. V české verzi zákona se například určí, jak velké firmy budou muset zřídit anonymní oznamovací kanál. NNTB přiznává, že absence zákona je pro firmu zatím brzdou, protože některé firmy chtějí vyhovět legislativě až ve chvíli, kdy bude platit.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Pilulka posílá peníze do aplikace, která pomáhá léčit cukrovku. V Německu ji plně hradí pojišťovny

Nechybí umělá inteligence ani online propojení s dalšími cukrovkáři. A v aplikaci Vitadio je to všechno digitální léčba.

Iva BrejlováIva Brejlová

vitadio

Foto: Vitadio

Ondřej Kulatka, Jan Šomvársky, Lenka Röhryová a Boleslav Kristián, zakladatelé Vitadio

0Zobrazit komentáře

Říkají jí digitální terapie a je určená pro diabetiky 2. typu. Umí analyzovat stravovací návyky lidí, jejich fyzickou aktivitu i zdravotní údaje. A když má údaje, dokáže i lidem pomoct, aby dosáhli svých zdravotních cílů. Třeba tím, že její umělá inteligence připraví na míru program, který pomůže se změnou životosprávy. Česká aplikace Vitadio už získala pacienty, zdravotní pojišťovny v Německu a teď i novou investici – peníze jí posílá Pilulka Lab s tím, že se tak může mimo jiné připravit na expanzi.

„Vitadio pomáhá lidem s diabetem 2. typu pochopit, jak různé změny v životosprávě ovlivňují kontrolu diabetu a jejich tělesnou hmotnost. Uživatelé mohou například vyfotit své jídlo a náš algoritmus jim poskytne okamžitou zpětnou vazbu s vhodnější alternativou,“ přibližuje Lenka Röhryová, ředitelka výzkumu a vývoje ve Vitadiu.

„V současné době je na světě více než 530 milionů lidí s cukrovkou,“ říká šéf společnosti Jan Šomvársky. Zmiňuje, že je to za posledních deset let nárůst o 46 procent. „Většinu případů tvoří cukrovka 2. typu, která souvisí s obezitou a nezdravým životním stylem,“ vysvětluje. To je zajímavý potenciál – a s tím, jak se otevírá přístup zdravotních pojišťoven a států digitálním aplikacím, možnosti takových produktů ještě rostou.

Německo se předloni stalo první zemí, která zavedla zrychlený proces pro úhradu digitálních zdravotních aplikací, které mohou být předepisovány lékaři. Další evropské země přicházejí s podobnými koncepty.

Vitadio je první digitální terapií pro léčbu diabetu, která byla zařazena na seznam aplikací plně hrazených všemi zákonnými zdravotními pojišťovnami v Německu. Přes tento princip na ni může dosáhnout osm milionů lidí. „Partnerství pomůže společnosti Vitadio škálovat na německém trhu a připravit se na evropskou expanzi,“ říká k investici Martin Kasa, partner Pilulka Lab. Její výši nezveřejňuje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vitadio vyvíjí mobilní aplikace certifikované jako zdravotnický prostředek. Za projektem stojí čtyři Češi – kromě Lenky Röhryové a Jana Šomvárskeho jsou to Ondřej Kulatka a Boleslav Kristián. Projekt se dostal do tří zemí, kromě Česka a Německa je i na Slovensku, a zaměstnává přes třicet lidí.

Vedle zmíněného uživatelé získávají kvalifikovanou podporu osobního nutričního terapeuta a mohou komunikovat s ostatními uživateli v online diskuzní skupině. Aplikace lidem každý den nabízí úkoly, které se vyvíjí podle jejich pokroku v programu. A umožňuje například zvolit si vlastní „minicíle“.

Mezi její partnery patří farmaceutické firmy typu AstraZeneca i univerzity, které ověřují její účinnost v klinických studiích. Röhryová vysvětluje, že přístup se ukázal jako účinný hned ve dvou. „Po třech měsících ve Vitadiu dosáhlo 2,6krát více účastníků doporučené kontroly diabetu ve srovnání s kontrolní skupinou,“ říká.

Projekt už dříve získal 16 milionů od fondu Nation 1 a andělského investora Petra Skry. To bylo v roce 2020, pak ale jeho rozvoj zbrzdila pandemie. Ta odsunula jak „nábor“ pacientů u doktorů, tak i náběh testování v klinických studiích.