V Austrálii schválili sociální sítě až od šestnácti. Jak bude omezení fungovat, ale není jasné
Australané chtějí chránit děti před nebezpečím v online prostoru. Otázkou ale je, jestli toho jsou schopny i společnosti, které sítě provozují.
Uplynulý čtvrtek se nejspíš stal smutným dnem pro část australských teenagerů. Jejich země zakázala všem mladším šestnácti let mít účet na sociálních sítích. Jednotlivé technologické společnosti mají rok na to, aby vymyslely, jak budou nařízení dodržovat. Podle zákona za to totiž budou zodpovědné ony, nikoliv děti nebo rodiče. A pokud pravidla nedodrží, může je čekat tučná pokuta.
Není ještě jisté, kterých sociálních sítí se nařízení bude týkat, australská vláda ale mluví o Instagramu nebo Facebooku, které spadají pod společnost Meta, o čínské sociální síti TikTok, americkém Snapchatu, Redditu a sociální síti X Elona Muska. Štěstí mají naopak komunikační aplikace, jako je například WhatsApp, a mobilní hry a služby, které poskytují zároveň i vzdělávací obsah, jako je YouTube.
Nejde přitom o to teenagerům naprosto zakázat online obsah na sítích. Děti budou mít stále přístup k takovému obsahu, kvůli kterému není potřeba se registrovat, třeba na Facebooku nebo Redditu. Vláda chce spíš zajistit, aby neměly své vlastní účty.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsZákon australským parlamentem víceméně „prosvištěl“. To u oslovených lidí z online branže vyvolává pocit, že byl tak trochu šitý horkou jehlou. „Zákon o zákazu sociálních sítí byl zveřejněn a schválen během jediného týdne. V důsledku toho nikdo nedokáže s jistotou vysvětlit, jak bude v praxi fungovat – veřejnost i platformy tápou v tom, co se od nich vlastně očekává,“ řekla například agentuře AP Sunita Bose, výkonná ředitelka organizace DIGI, což je asociace zastupující digitální průmysl v Austrálii. Mezi její členy patří i technologičtí giganti jako Apple, Microsoft nebo právě TikTok a Meta.
Otázkou také zůstává, jak by měly sítě věk svých uživatelů ověřovat. Osobním dokladem? Zákon říká, že ten nemůže být jedinou možností pro doložení věku, a to kvůli ochraně osobních údajů. Navrhuje například metodu skenování obličeje, díky které lze určit přibližný věk člověka, případně systém, který věk odhadne podle jeho chování na sociální síti. Pokud firmy s ničím nepřijdou, mohou dostat pokutu až 50 milionů australských dolarů (zhruba 777,6 milionu korun).
Poslední zmíněná metoda využívající umělou inteligenci přitom není úplnou novinkou. Už delší dobu ji testuje společnost Meta na svých sociálních sítích. Snaží se tak odhalovat uživatele, kterým je méně než 13 let a podle pravidel společnosti by neměli mít účet – ať už jsou z Austrálie, nebo ne. Informace o věku systém čerpá například ze zpráv, ve kterých si přejí k narozeninám. Instagram dokonce zabraňuje dospělým uživatelům psát teenagerům, pokud se vzájemně nesledují.
Australská vláda nyní testuje i svoje vlastní nástroje. Poté by měla připravit jakýsi návod. Například Daniel Agnus, který se na Technologické univerzitě v Queenslandu zaměřuje na digitální média, ale řekl americkému deníku The New York Times, že není dobré zakládat zákon na metodách, které jsou stále ještě ve vývoji a nejsou stoprocentně spolehlivé.
Nicméně Michelle Rowland, australská ministryně pro oblast komunikace, si od nařízení slibuje, že by mohlo pomoci zmírnit problémy spojené s velmi aktivním životem teenagerů v online prostoru – jako třeba „neustálá upozornění a oznámení“, která mohou ovlivnit jejich spánek a schopnost soustředit se.
Opatření podle průzkumu veřejného mínění navíc vítá většina Australanů. Rodiče, jejichž dětem bylo ublíženo a významnou roli v tom hrály právě sociální sítě, za zákon i veřejně lobovali. Jako například Sonya Ryanová, jejíž patnáctiletou dceru zavraždil padesátiletý muž, který na sítích předstíral, že je teenager. Další, kdo nařízení uvítal, byl i Wayne Holdsworth. Jeho náctiletý syn Mac si vzal život poté, co se stal na sítích obětí podvodu a sexuálního vydírání.
O omezení přístupu teenagerů na sociální sítě probíhá debata i v dalších zemích. Zvýšení aktuální hranice z 13 na 15 let zvažuje třeba Norsko. A s věkovými limity se hýbe i na americké Floridě. Letos v březnu její zákonodárci schválili návrh zákona zakazující používání sociálních sítí pro děti mladší 14 let, do 15 let je mohou používat jen se souhlasem rodiče. V České republice mohou děti používat sociální sítě od 13 do 15 let se souhlasem rodiče, od 15 let pak i samy.