V boji proti Tesle. Švédský startup Northvolt získal 900 milionů eur na výstavbu největší továrny na baterie v Evropě

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

northvolt-1

Foto: Northvolt

Vizualizace chystané továrny na baterie Northvoltu

0Zobrazit komentáře

Přechod na elektrická vozidla poháněná energií z ekologicky nezávadných zdrojů je nutný, pokud chceme zastavit potenciálně katastrofické klimatické změny. Soupeřit s fosilním automobilovým průmyslem ovšem kvůli jeho velikosti není vůbec jednoduché a prvními velkými úspěchy se chlubí hlavně Tesla se svojí Gigafactory.

Jejím dvěma bývalým zaměstnancům se teď ale podařilo něco podobného, když získali dostatečné finanční prostředky pro vybudování továrny na baterie ve Švédsku, která má výkonem konkurovat právě Gigafactory Elona Muska.

Peter Carlsson a Paolo Cerruti několik let pracovali na manažerských pozicích v Tesle, ale odešli a před třemi lety spolu ve Švédsku založili startup Northvolt s prvním velkým cílem v podobě továrny na baterie za tři miliardy eur. Nyní se zdá, že tohoto cíle dosáhnou, protože se skupinou Volkswagen a investiční bankou Goldman Sachs úspěšně uzavřeli smlouvu na financování do výše 900 milionů eur.

Cena továrny odpovídá její velikosti – zpočátku má produkovat 16 GWh (gigawatthodin) kapacity baterií ročně a jakmile bude schopna operovat na plný výkon, produkce se zvýší na dvojnásobek, tedy až 32 GWh ročně v celkovém součtu kapacity vyrobených baterií. Stavět se má začít ve městě Skellefteå už v srpnu a výrobní linka má být spuštěna v roce 2021.

northvolt-2

Foto: Northvolt

Pohled na chystanou továrnu

Podle těchto parametrů by se mělo jednat o jednu z vůbec největších továren tohoto typu s nejbližší konkurencí v Tesla Gigafactory 1 v USA. Její stavba začala v roce 2015 a dokončena má být v příštím roce s celkovým rozpočtem pěti miliard dolarů.

Gigafactory 1 bude pravděpodobně minimálně několik let zcela dominovat továrnám na baterie z hlediska svého výkonu – ten má totiž při plném vytížení dosahovat až 60 GWh ročně. Už současných 35 GWh je ale více než u všech ostatních automobilek dohromady. Není se čemu divit – továrna Tesly je z hlediska rozlohy největší budovou na světě. Northvolt tedy čelí silné konkurenci z globálního hlediska, mohl by ale být schopen ovládnout přinejmenším evropský trh.

Lightyear One

Přečtěte si takéElektromobil Lightyear One ujede na jedno nabití přes 700 kilometrů. Dobíjí se i ze slunečních paprskůElektromobil Lightyear One ujede na jedno nabití přes 700 kilometrů. Dobíjí se i ze slunečních paprsků

V rozhovoru pro magazín Sifted Carlsson řekl: „Věděli jsme, že není možné s tímhle typem projektu začít v malém měřítku, předpokladem pro tenhle průmysl je začít hned zeširoka […] To byla výzva.“ Přechod na elektrizovanou dopravu se potýká s problémem kruhu – pokud pro elektrická vozidla nebude zázemí, lidé o ně nebudou jevit zájem, a na druhou stranu pokud není poptávka, jen těžko může být nabídka.

Proto je tento typ projektů velmi důležitý a úspěch Northvoltu jasně ukazuje, že i velké firmy jako Volkswagen o zásadní proměnu automobilového průmyslu mají jednoznačný zájem. Už dříve navíc švédský startup navázal spolupráci s automobilkou BMW, která do vývoje elektrických aut také výrazně investuje.

northvolt-4

Foto: Northvolt

Výzkumná laboratoř Northvoltu

V současnosti je z hlediska výrobních kapacit na lithium-iontové baterie, jež se používají v autech, světovým lídrem Asie s 80 % a naprostou většinu z toho (69 %) ovládá Čína. To může být pro západní automobilky problém zejména v kontextu aktuálně probíhající obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, i mimo ni je však podstatné pro robustní dodavatelský řetězec výrobu rozšiřovat po celém světě.

Mít v Evropě výrazného hráče na globálním poli výroby baterií ovšem není důležité pouze z hlediska samotné produkce. Zatím stále úřadující místopředseda Evropské komise a komisař pro energetickou unii v Evropské komisi, slovenský diplomat Maroš Šefčovič, říká, že budoucnost zcela jasně spočívá v elektrifikaci automobilové dopravy. „Nemůžete vyvinout nové a vysoce kvalitní modely aut, pokud neovládáte dovednosti, inovaci a vývoj spojený s bateriemi,“ dodává.

Carlsson s tímto zcela souhlasí a poznamenává, že pokud by velkou továrnu na výrobu baterií v Evropě nepostavil jeho startup, udělá to někdo jiný, dost možná z Asie. Tamní společnosti už teď staví továrny v Polsku a Maďarsku a při stagnaci ze strany evropských firem by hrozila ztráta přístupu k zásadním nástrojům pro výzkum a vývoj technologií pro elektrická vozidla.

Přispět na rozvoj lokálních projektů se proto rozhodla Evropská unie, která pro rok 2020 vyhradila téměř miliardu eur na investice do výstavby potřebných zařízení.

Záměrem Northvoltu přitom není pouze vyrábět baterie ve velkých objemech, ale také klást velký důraz na udržitelnost. Startup v roce 2016 vznikl jako platforma pro vytvoření nejzelenější baterie na světě, takže musí být recyklovatelná a musí co nejvíce minimalizovat svůj dopad na životní prostředí. Automobily a jiná vozidla pak nemají být zdaleka jedinými zákazníky – ve švédské továrně mají vznikat akumulátory třeba i pro domácnosti nebo pro integraci do samotné elektrické sítě.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Jedna z nejlevnějších vesmírných misí českých vědců. Kolem Země obíhá nový český miniaturní satelit Lucky-7

Jiří SvobodaJiří Svoboda

earth
0Zobrazit komentáře

I tak malá země jako Česká republika si po včerejšku může připsat další úspěch na poli vesmírného průmyslu. Do vesmíru totiž odstartovala z ruského kosmodromu Vostočnyj raketa Sojuz 2-1b, která kromě jiného nesla teprve druhý čistě český cubesat (miniaturní satelit) zvaný Lucky-7.

Tento počin měla nejprve na svědomí ČVUT, později ho převzala společnost SkyFox Labs, respektive vývojáři Jaroslav Laifr a Pavel Kovář. Lucky-7 váží pouze půl druhého kila a je to krychle o hraně 11,3 centimetru. Pět stran ze šesti je pokryto solárními panely. Hlavním cílem mise bude otestovat komerční elektroniku upravenou pro dlouhodobé mise, například na Mars nebo Měsíc.

Cílem Lucky-7 je orbit o výšce zhruba 530 kilometrů, což je dostatečně vysoko pro běžný provoz, ale zároveň dostatečně nízko, aby do pětadvaceti let shořel v atmosféře, jak vyžaduje úmluva OSN.

lucky7-2

Foto: SkyFox Labs

Lucky-7

Kvůli testům také bude prolétávat oblastmi se zvýšenou radiací, která pro zmíněnou elektroniku na dlouhých misích představuje největší nebezpečí. Kromě toho je satelit vybaven kamerou pro zachycení polární záře a senzory na sledování gama záření.

Před sedmou hodinou ráno raketa odstartovala a už po 14.00 vědci navázali s Lucky-7 kontakt. Prozatím družice funguje, jak má, na otestování všech senzorů však bude potřeba ještě několik dní.

iss-volcano-rajkoke-top-min

Přečtěte si takéVýbuch sopky z vesmíru. Podívejte se na fascinující záběry, které zachytili astronauti na ISSVýbuch sopky z vesmíru. Podívejte se na fascinující záběry, které zachytili astronauti na ISS

Do vesmíru za třicet tisíc

Vývojáři si také mohou připsat jiné prvenství – celý cubesat vyvinuli dle vlastních slov s počáteční investicí pouhých 30 tisíc korun, čímž se Lucky-7 řadí mezi nejlevnější vesmírné mise na světě. Za tyto peníze původně Pavel Kovář vytvořil navigační přijímač pro družici, který v roce 2015 uvedl na trh, a jeho prodejem získal další peníze pro realizaci projektu. Lucky-7 tak vznikla bez podpory státu.

Na palubě Sojuzu byla i další družice s českou stopou. Socrat-R, který připravila Lomonosova univerzita v Moskvě, obsahuje detektory připravené na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) na ČVUT. Jejich cíl je ambiciózní – měly by vytvořit, jednoduše řečeno, meteoradar pro radiaci.

Na raketě byly desítky jiných družic, které se oddělovaly postupně z nosné konstrukce. Ruská meteorologická družice Meteor-M 2-2 byla primárním nákladem a sekundárními byly kromě Lucky-7 a Socrat-R více než tři desítky aparátů například z Velké Británie, Francie, Německa, Švédska či Spojených států.

Česká stopa na oběžné dráze

Lucky-7 není v historii první družicí s českou stopou. Toto prvenství si již v roce 1976 připsala sonda Magion 1. Již přes dva roky se ale drží na orbitu VZLUSat-1 vyvinutý Výzkumným a zkušebním leteckých ústavem ve spolupráci s českými univerzitami a firmami. Ta byla vynesena pro změnu indickou raketou PSLV, taktéž v rámci mezinárodní mise.