Stále víc párů na ni naráží, v Česku je to něco mezi pětinou a čtvrtinou. Ale nejčastější diagnóza jim vůbec nic neřekne. Léčba neplodnosti je zdlouhavá záležitost a většina dvojic si vyslechne, že jí čelí „bez zjevných příčin“. Řešením může být asistovaná reprodukce, jenže ta zas naráží na řadu neznámých. Projekt uznávaného embryologa to má změnit. Daniel Hlinka si totiž na pomoc přizval umělou inteligenci, která nabízí nový pohled. A to nejen na samotné embryo, ale i na matku.

Právě to je nezvyklé. Většinou odborníci hodnotí kvalitu embrya, ale důvod, proč asistovaná reprodukce neskončí úspěchem, může přitom být mimo jejich pohled. A stejně tak mimo kapacity lidského mozku. Zato Hlinkova metoda k datům z embryí přidává další faktory, které se vztahují k budoucí matce – její věk, anamnézu nebo reakce na léčbu. A hodnotí je s pomocí umělé inteligence CATI, již se svým týmem vyvíjí.

„Informací máme hodně. Na to nestačí lidský mozek. Je potřebné do procesu zapojit určitou nadlidskou aktivitu,“ popisuje Daniel Hlinka, který je jedním z předních českých embryologů a průkopníků asistované reprodukce u nás a na Slovensku. A ukazuje na grafy, které systém vytvořil.

Hledíme na počáteční vývoj lidských embryí, na chvíli, kdy se v nich dělí buňky a embryo tak roste. Sledují je tu v průběhu času. Každé se dělí trošku jinou rychlostí, proces u nich vždy vypadá malinko jinak, ale je důležité pochopit, jestli způsob, jakým se to u každého jednoho embrya děje, vede ke správnému cíli, tedy k vývoji zdravého dítěte.

Foto: Depositphotos

Každé embryo vypadá při vývoji jinak

Jsou to embrya připravená na další krok v rámci asistované reprodukce. Když se budou vyvíjet bez problémů, můžou je lékaři vložit do dělohy matky. Aktuálně jakékoliv anomálie hodnotí zkušení odborníci, jenže do velké míry je to otázka jejich profesního názoru. A ani sebelepší člověk nedokáže poznat všechny odchylky od správného vývoje plodu.

Algoritmy v rámci projektu CATI, které Hlinka představuje, mají nad člověkem v tomto smyslu navrch. Lidé jsou prý schopni hodnotit osm, možná deset faktorů. Ale tento systém jich bere v úvahu stovky. Vedle toho nepotřebuje zasahovat do embrya. Dosavadní metody to dělají, CATI jen pozoruje. A počítá. Podle embryologa je jedním z prvních systémů na světě a prvním v České republice i na Slovensku, který sbírá a automaticky vyhodnocuje veškerá data o embryu i pacientce během léčby neplodnosti.

Díky tomu dokáže vyhodnotit, která metoda léčby je pro daný pár nejvhodnější i jaké šance na otěhotnění konkrétní žena má. Dokáže určit správný okamžik oplodnění zralého vajíčka a tím pomoct především ženám vyššího věku. Výsledkem má být vyšší pravděpodobnost úspěšného početí a naopak nižší u spontánního potratu nebo možnosti narození postiženého dítěte.

Zaměření Daniela Hlinky není náhoda. Kdysi si sami s manželkou procesem umělého oplodnění prošli. „Proto dobře víme, jak náročný proces to pro pacientky a jejich blízké může být,“ říká. Na Slovensku a v Česku patří k zakladatelům humánní embryologie. Z jeho rukou vzešlo před téměř 30 lety v Košicích první dítě narozené na Slovensku metodou, při které se spermie injekčně vpraví do vajíčka. V Česku stál u vzniku nebo rozvoje hned několika laboratoří zaměřených na umělé oplodnění.

Před dvěma roky prodal kliniku Prague Fertility Centre v Praze, kterou spoluzaložil a kde svou metodu rozvíjel. Rozhodl se víc zaměřit na vývoj a certifikaci vlastního systému založeného na umělé inteligenci – právě  na metodě CATI. Hlinka o ní říká, že ji vytváří už 35 let, samotný algoritmus pak s týmem vymýšlí zhruba osm roků.

Před pár měsíci založil novou kliniku Clayo Clinic, která chce systém naplno uvést do světa. Už teď ho tu používají, ale v neautomatizované formě, jak Hlinka říká. Metodu totiž zatím certifikuje, a to už dva roky. „Možná, že za rok skončíme,“ odhaduje. Dokud nebude hotová certifikace, lze ji používat jako poradní prvek na klinice, ale není možné ji prodávat. A cílem je CATI co nejrychleji rozšířit.

Foto: Clayo Clinic

Daniel Hlinka a matematické zobrazení blastocysty

Česko přitom má být jen odrazovým můstkem. Hlinka totiž věří, že má šanci uspět i v zahraničí. Už teď říká, že zájem o CATI projevily velké firmy, brzdí ho však podle něj skutečnost, že ji vyvíjí právě v Česku, kde si pacientská data jednotliví odborníci mezi sebou příliš nepředávají. Což je podle Hlinky chyba, jelikož reprodukce není samostatně fungující záležitost.

„Jsme evolučně vyvinuti, abychom přežili. Na to jsou nastavené všechny naše biologické mechanismy. Abychom se dožili reprodukčního věku, a pokud jsou podmínky vhodné, potřebujeme se rozmnožit. Reprodukce je důležitá pro přežití druhu a cokoliv se děje kolem nás, odráží se dovnitř. Pokud je situace kritická, není rozmnožování důležité, organismus se soustředí na to, aby přežil. Pokud máte málo živin nebo třeba zásadní poranění, reprodukce je první věc, která se vypne,“ zdůrazňuje, proč je podle něj potřeba při řešení neplodnosti brát tělo jako celek.

„Jenže my fungujeme na základě empirické dojmologie,“ říká. Zjednodušuje tím popis systému, ve kterém se lékaři pacientům snaží pomoct na základě předchozích zkušeností s jinými pacienty. „Ale to pomůže třeba sedmdesáti procentům lidí. U třiceti procent nebude medikace fungovat,“ odhaduje.

Zatím Hlinka a jeho tým pracují na tom, aby splnili požadavky Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Ten by rád věděl mimo jiné to, o kolik je jejich metoda úspěšnější než ty dosud používané. „Naším účelem ale není primárně dokázat, že pacientka bude dřív těhotná. Těhotenství je multifaktoriální záležitost, záleží na mnoha proměnných kolem a těžko jde porovnat podmínky jednotlivých těhotenství. To bychom dokazovali dalších pět let,“ krčí rameny.