Když vám před nosem zavřou dveře, vlezte dovnitř oknem. Takovou radou se zřejmě inspiroval tým z Brna, když jejich produkt postavený na pokrocích v umělé inteligenci nejdřív neuspěl v interním hackathonu společnosti SAP. Trojice kamarádů Jakub Djablik, Tomáš Ryšavý a Marek Halás to ale nevzdala. Přes kolegy v Německu se dostala až do Silicon Valley a jejich produkt se má nyní nasadit do softwaru, který využívají desítky tisíc firem po celém světě. A ve hře je i americký patent.

Softwarový designér ze Slovenska Jakub Djablik měl vždy blízko ke kreslení, jeho máma jej proto na první hodiny přihlásila už ve čtyřech letech. Když mu bylo devět, začal navštěvovat kurz počítačové grafiky. „V podzemní třídě bez oken jsme kreslili mixéry do barokních obrazů,“ usmívá se Djablik. „Sice mě to fest bavilo, ale vůbec jsem si nedokázal představit, k čemu mi zrovna něco takového v životě bude,“ vzpomíná.

Tyto základy ale Djablika nakonec dovedly k profesi UX designéra a před sedmi lety na této pozici začal pracovat v brněnské pobočce korporace SAP, respektive v jejím vývojovém centru SAP Labs, kde jen v moravské metropoli působí přes 650 lidí. V úplně prvním týmu se přitom seznámil s Ryšavým a Halásem a postupně se stali kamarády, kteří společně trávili čas i mimo pracovní dobu.

Když pak na podzim roku 2023 firma vyhlašovala interní hackathon se zaměřením na funkcionality využívající pokrok v umělé inteligenci, trojice se rozhodla spojit své síly a přihlásit vlastní nápad. „Jsme super tým – já jsem kreativec s vizí, druhý je vývojář-blázen, který píše nejvíc chaotický kód, jaký jsem kdy viděl, a třetí je jeho pravým opakem, pragmatický a strukturovaný programátor. To je recept na úspěch,“ popisuje Djablik, jenž nápad ke zpracování v hlavě nosil již několik let.

Generativní umělá inteligence ale do té doby neposkytovala dostatečně dobré výsledky. Jeho idea totiž spočívá v používání AI pro lepší filtrování v databázích. Ty totiž v případě velkých firem běžně mívají stovky tisíc záznamů se stovkami parametrů. „Lidé v nich musí filtrovat manuálně. Podobně jako na e-shopu, kde si musíte vyklikat, že chcete boty dané značky, barvy, velikosti… akorát se stovkami vlastností flitry někdy nastavujete i několik minut, pokaždé nanovo,“ přibližuje Djablik.

Jejich funkce nazvaná Easy Filter tento problém řeší – zadání v ní stačí napsat jednoduše do vyhledávacího pole ve větách nebo v klíčových slovech. Na pozadí jde z technologického pohledu o zpracování jazyka včetně porozumění chybám a překlepům a automatickou filtraci.

První prototyp trojice vytvořila během několika dnů a přihlásila se do zmiňovaného interního hackathonu, do nějž se zapojilo asi dvacet týmů ze čtyř zemí střední Evropy. „Říkali jsme si, že jde o hodně jednoduchou a dobrou ideu i na škálování – SAP má desítky tisíc aplikací, které by z ní mohly těžit. Mysleli jsme si, že vyhrajeme bez zaváhání,“ popisuje Djablik. Realita byla ale jiná.

„Nedostali jsme se do finále, vypadli jsme rovnou v prvním kole,“ pokračuje. Porota prý upřednostnila spíš pokročilejší projekty s wow efektem. Tým to ale nevzdal a své demo video trojice poslala i dalším známým například v německých vývojových centrech SAPu. „A najednou se nám ozývali i lidé, s nimiž jsme neměli ani společné známé. Video se šířilo dál,“ popisuje Djablik s tím, že v Německu nakonec projekt dostal zelenou.

Vznikl tak mezinárodní tým, jehož součástí se stala i trojice z Brna a přidali se také další kolegové od Silicon Valley po Indii a Čínu. Začátkem loňska se Easy Filter začal vyvíjet, během léta se v omezené verzi začal testovat u tří desítek vybraných klientů a postupně se vylaďoval i na základě jejich feedbacku. Aktuálně je již funkce součástí softwaru SAP pro veřejný cloud, od léta se má zapracovat i do řešení pro privátní cloud a být tak k dispozici 34 tisíc podnikům po celém světě. Vzniklý tým stále pracuje na dalších souvisejících projektech a rozšířeních včetně ovládání hlasem.

Kromě toho ale Easy Filter čeká i na patentovou ochranu ve Spojených státech. „Vývoj již od začátků sledoval i známý, který je součástí patentového týmu SAPu, a poradil nám, abychom patentovou žádost podali. Dostali jsme zelenou a do věci se pustili právníci, kteří připravili šedesátistránkový draft – namísto kódu se prodírat právničinou bylo fakt psycho,“ směje se Djablik.

Aktuálně žádost čeká na posouzení u amerických úřadů, což prý může zabrat několik týdnů, ale možná i několik let. „Pevně ale doufáme, že nám ji schválí,“ věří Djablik. Pro něj a pro jeho tým by šlo o další z několika validací jejich nápadu – jedním z nich byla i možnost prezentovat tuto funkci na stadionu pro několik tisícovek lidí. „Nejhezčí na úspěchu ale je, když je sdílený s kamarády. Máme radost z toho, že z tmavé meetingovky nakonec vznikl produkt, na kterém spolupracujeme s celým světem,“ uzavírá Djablik.